Zelený rytier

Zelený rytíř aneb Když přes všechen symbolismus nevidět vyprávění. V podstatě mi nevadí artové filmy, ve kterých se vlastně nic neděje. Postavy se bincají od minuty k minutě a všechny události se dějí v příkrovu tušení jakéhosi blíže nedefinovaného "hlubokého významu". Potud ještě dobrý. Jenže když postava dvě hodiny klopýtá přes symbolické nástrahy bez známky posunu nebo vývoje, jeví se film skoro jako divácky neúnosný. Přiznávám, že někde ve třech čtvrtinách stopáže už mi bylo jedno, jestli sir Gawain do té kaple nakonec dojde nebo jestli ho po cestě rozmáčkne lavina gumovejch medvídků. Jinak ovšem klobouk dolů: Řemeslně a herecky na skvělé úrovni. (19.10.2022)

„Zelený rytier” si nastavil latku hodne vysoko, teda čo sa tej celej štylizovanosti, bizarnosti a čudesnosti týka, a to ani nehovoriac o svojej prílišnej pomalosti, preto sa priam vyžaduje čo → najtrpezlivejší divák, keď film ako celok, by sa tým pádom mohol vskutku pekne odvďačiť všetkým potenciálnym nasledovateľom, keďže zároveň ponúka i mimoriadne prepracovanú vizuálnu stránku, s obzvlášť precíznymi uhlami pôsobivej Palermovej kamery, snáď od výmyslov sveta, ktorá si dokáže udržať nadštandardnú úroveň po celý čas, k čomu sa taktiež pridáva aj pozoruhodná výprava a kostýmy, a tak máte hneď také zvláštne cítenie, akoby sa režisér, scenárista, producent a strihač → David Lowery, vrátil pomocou "stroju času" do dávneho, temného stredoveku, kde skrytou kamerou, nakrúca jednotlivé udalosti, ktoré sa mi jednotlivo mihotajú pred očami, že väčšinou mávam ten (a)typický, skľúčený pocit, čo ešte výraznejšie umocňuje i filmové obsadenie → na čele s indicko-britským hercom Devom Patelom, ktorý v podstate od zlomového Milionára z chatrče, urazil neuveriteľný kus cesty, vôbec → herecký ansámbel spĺňa všetky potrebné kritéria k celkovej spokojnosti, no súčasne si treba naň i zvyknúť, napríklad švédska krásavica → Alicia Vikanderová, si dokonca zahrala ("až") dve postavy, a čo má hovoriť taký Peter Sellers z legendárnej Kubrickovej satiry: "Dr. Zvláštnaláska alebo: Ako som sa naučil prestať si robiť starosti a milovať bombu" , ktorý to zvládol s absolútnou bravúrou, však ? Nebudem zbytočne zmieňovať ostatných hercov, či aj herečky, keď každý z nich, dostane svoj malý, či väčší, herecký priestor. Na film som sa dosť intenzívne tešil, ale nakoniec iba zisťujem, že mám také zmiešané dojmy, keď určitá nadšenosť sa čoraz viac potýka s akousi rozporuplnosťou... PS: Zaujímavý Hartov soundtrack, stojí za pozornosť aj v takom význame → si ho vypočuť samostatne, čo vás bude možno baviť ("oveľa") viac, než dvoj-hodinový, náročnejší, filmový počin, ktorý i napriek tomu → stojí za minimálne jedno ucelené pozretie ? (28.08.2021)

Ako to nazval Badiou? Tibetská pornografia? A zároveň vskutku skazka z éry After the virtue... "Dekonštrukcia" ideálov stredovekého sveta a skrz to bezpochyby aj vyrovnávanie sa so súčasnosťou by mohli byť bezpochyby zaujímavé, keby tu bola možnosť ponúknuť aj iný hodnotový systém a iný telos. Tľachy o dobrote, láskavosti a akejsi osobnej odvahe nielen zo strany postáv, ale aj tvorcov filmu, sú však také lacné, zakotvené len samé v sebe. Ale inak to bolo formálne zaujímavé, metatextuálne hravé a interpretačne otvorené. Škoda, že sa mi do toho nechce. (05.11.2021)

Při sledování Zeleného rytíře mi na mysli nejednou vytanula Eggersova Čarodějnice, která se rovněž snažila ozvláštnit typická žánrová očekávání a měla atmosféricky blízko k Loweryho snímku. Zelený rytíř je artová záležitost se všemi plusy i mínusy - jedná se o audiovizuálně podmanivý snímek, plný metafor a symboliky, který je však divácky velice náročný, ať už jde o vypravěčské postupy či pozvolnou gradaci děje. Kdo už někdy přečetl nějaký hrdinský epos, uzná, že je Loweryho film obdobně vystavěný: Mladý (skoro) rytíř se vydává na hrdinský quest, aby získal čest (a za cenu vlastního života i pomyslnou nesmrtelnost), a přitom potkává různé postavy, které ho na jeho cestě jistým způsobem "formují a zkouší". S hodnocením jsem na vážkách mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Na film se moc hezky dívalo, ale byla to zároveň výzva. Inu - lepší tři hvězdičky! (18.09.2021)

Zlatý Sword of the Valiant: The Legend of Sir Gawain and the Green Knight se Seanem Connerym. To mělo nějaké poselství a myšlenku, ačkoliv natočené to zdařile nebylo. Tohle je dovedně a velmi zručně natočené, ale jediným poselstvím je, že než být špatný král, je lépe v mládí přijít o hlavu. Škoda, že Zeleného rytíře v mládí nepotkal takový třeba Hitler, že? Nejenom, že je to zbytečně dlouhé s mnoha zbytečnými záběry, ale ono to chvílemi připomíná Monty Python a svatý grál, tak parodicky to chvílemi již působí. Když k tomu připočtu nesmysly ve stylu Aladára Mižigára coby středověkého anglického rytíře, jeho matku a sestru krále Artuše, která je nejspíše Maorka, jeho milenku s vlasy nakrátko, jak tehdy mívaly prostitutky a poběhlice, aby šly lépe poznat, neuvěřitelně hnusně animovanou lišku, homosexuální polibek, náznaky transgederu v té podivné bytosti z válečného pole (fakt šel / šla na Zeleného rytíře?), nesmysly typu vracení v čase v tom lese (jež nakonec nehrálo roli), nebo na závěr ta holčička s královskou korunou - ha ha - či zcizovací prvky právě jak z Monty Pythonů v podobě titulků a mezihry, tak se vážně tenhle film nedá hodnotit nijak příliš vysoko. Iniciaci a duchovní přesah v tom fakt nehledejte, leda ve stylu Chatrče nebo jiného libovolného new age filmu. (25.04.2022)