Strach

Inu, vanou z toho stále 50.leta, nebezpečí imperialismu, vytváření paranoie, kapitalističtí špióni... hnus. Ale herecké výkony Hrušinského i Brzobohatého jsou výborné, temná atmosféra stylu noir docela podmanivá. Mám rád tenhle černobíle střižený kabátek vlastní např. Králi Šumavy a dalším agitkám, které nejsou budovatelsky rozjásané, ale temné a tak nějak zrcadlící dobu. (16.03.2016)

Z příběhů s majorem Kalašem zatím znám, a rád si opět zopakuju, Vrah skrývá tvář a Na kolejích čeká vrah. Jak by řekl jeden náš bývalý předseda vlády(dej mu pámbů věčnou slávu), jedná se o křišťálově čistou detektivku. Žádné postranní (zbytečné) motivy, žádná složitá rodinná pouta pánů detektivů či cokoliv podobného a přesto to funguje na jedničku a nemáte pocit, že koukáte na dokumentární, tedy chladně odtažitý, záznam detektivního vyšetřování.  Lidský rozměr dodávají herecké výkony, a to nejen pánů Hrušínského a Brzobohatého, ale zejména všichni ti vyšetřovaní podezřelí, u nichž máte pocit, že je určitě znáte ze sousedství, Tomu se říká civilní herectví a přesně takové patří do realistického detektivního příběhu, jakým tenhle první Kalašův případ bez pochyb  je. Napětí by se pak v mnoha scénách dalo krájet a o zvraty inteligentního detektivního příběhu taky není nouze. Špionážní příchuť pak neměla pražádné znaky propagandistických prorežimních hloupostí, tohle se mohlo odehrát i na opačné straně ostnatého drátu.  Závěrečné odhalení u soudu  rovněž slušně šlehne. Čtyři hvězdy, ale jen proto, že si nechávám malou rezervu pro další části. (26.09.2022)

První snímek o majorovi Kalašovi a bohužel se vezoucí ve své době na velmi oblíbeném propagandistickém idealismu. Západní špionáž byla využívána jako hrozba všemi způsoby. Dávalo se najevo, že tito lidé se nezataví před ničím a před nikým. Minulost nacismu se na takovéto ponuré příběhy velmi hodila a byla hojně používána. Podobně zaměřených snímků vznikalo opravdu mnoho. Rudolf Hrušínský a Jaroslav Brzobohatý tu ztvárnili dvojici vyšetřovatelů s takovým respektem, že i z nich jde zkutečně strach. Nejen film, ale i doba, ve kterém se to odehrává, byla temná, což nejednomu pamětníkovi připomene hlavně soudní proces na konci příběhu. Ten je zachycen opravdu reálně. Z politického hlediska je strach na svém místě. Film je nejen zajímavě napsán, ale i velmi dobře natočen. Napětí tu sice žádné není, ale u takového dějství není ani potřeba. Snímek jako jediný s majorem Kalašem nebyl vydán na DVD. Z jistého hlediska se to dá pochopit, ale proč tomu bránit a vytvářet nový filmový trezor? Politicky zaměřený detektivní film je natočen velmi zdařile a to je zásadní. Do poslední chvíle asi málokterý divák pachatele odhalí. A tak to má být. (16.01.2015)

"Jinými slovy: páčili zámek, zamčeno nebylo … vloupání je fingované." Tak to byl zapeklitej případ - sraženej chodec, nahotinky, špionáž a věšení bulíků na nos soudruhům kriminalistům. Jenže ti dumají a dumají až to vydumají. To mne samozřejmě potěšilo, ale ještě větší radost mi udělali orlové. Tedy vlastně Orlové. Samozřejmě Orel 1 a Orel 2, protože slyšet ve vysílačce: "Tady Orel" mě vždycky dokázalo pobavit. A taky mě dost bavilo závěrečné soudní jednání, protože to byla neuvěřitelná taškařice, kterou kazily jen zbytečně zachmuřený tváře všech zúčastněných. (12.11.2018)

Pěkná stará česká ČB detektivka se spoustou starých reálií. Pozdější detektivky p. Schulhofa jsou však lepší. Zde je do pozadí potlačena dvojice velkých detektivů, kolektivním hlavním protagonistou je mašinerie orgánů činných v trestním řízení. Až extaticky je zobrazeno vyšetřování zamotaného případu od objevení mrtvoly uniformovanými policisty, po zapojení různých odborných oddělení až po hlavní líčení před soudem Ukázky zjišťování stop různými přístroji téměř vybočují ze žánru detektivky a přesahují až někam do dokumentu. Všechny složky vyšetřovacího aparátu pracují jako dokonale sehraná namazaná kolečka, ženou se za odhalením pachatele od časného rána do noci, naprosto neúnavně jako smečka. Dvojice velkých detektivů pendluje v Tatře 603 od hranic do své kanceláře na ministerstvu vnitra a zase zpět; v jedné scéně je vidět řidič tatrovky, který ihned poté, co kriminalisté vystoupí, vyskočí hekticky z auta a něco dělá v zavazadelníku, jakoby ani on nemohl ztratit ani vteřinu. Drtivost aparátu je zobrazena zajímavě a celkem originálně; současně však mě jakožto diváka přeci jen od filmu odcizuje, protože dokonalost justičních orgánů je nevěrohodná a vyznění je k té mašinérii bezvýhradně obdivné. (02.08.2011)