Po stopách krve

Najpodarenejšia časť kriminalistickej trilógie s Hrušínskym. Nechýba jej amosféru z predchádzajúcich dvoch dielov a pridáva zaujímavejší kriminalistický prípad. Zápletka o zavraždenom Rómovi, vôbec tématika Rómov, je pre mňa v česko-slovenskom filme nóvum. Rovnako aj zmienka o tak neobvyklej sexuálnej deviácii vraha, ktorú by som čakal skôr v najnovších filmoch; určite nie vo filme z roku 1969, naviac točenom v totalitnom Česko-Slovensku, ktorý tak veľa vecí tabuizoval. (10.11.2015)

Dívat se na černobílý film je u mě takřka nevídaný jev,natož pokud jde o Českou práci,jenže tahle užvaněná kriminálka má v rukávu eso,herecké eso a tím je Ruda Hrušinský,který mě donutil se asi po deseti letech porvé koukat na 43 let starou kriminálku.Dobrá atmosféra a krásné herectví,víc sem ani nečekal. (11.03.2012)

Skoro bych řekl, ještě lepší než minule. Kalaš tentokrát bez svého sidekicka, ale o to s větším nasazením dlouho pátrá a tápe v případu mrtvých dětí. Stejně temná atmosféra jako minule, přesto je dopad mnohem silnější. Možná je to právě pro to téma, které je, myslím si, že pro tehdejší dobu a tehdejší české filmové detektivky až nečekaně odvážné. Napětí by se dalo krájet a slušně graduje, opět se rozehrává hra s řadou podezřelých, kteří se vynořují a zase mizí, aby přesto zanechali podvědomé pocit, co kdyby. Výborný Hrušínský, ale především výborný Schulhoff. Zlatá šedesátá! (31.10.2013)

Schulhoffův třetí noir (ale z těch českých asi ten nejprvnější) zastíní kdejakou americkou klasiku tohoto žánru. Nejde jen o kriminální drama zasazené do skličujícího bezčasí vyšinutého světa, ale nad ně – právě o tento svět sám. Příběhem prochází jen málo postav (a možná vůbec žádná!), která by nebyla více či méně osamocená – a právě takový je i vyšetřovatel. Vražděné osamělé děti, osamělý psychopatický vrah, žijící v roztříštěných vztazích s podobně odstředěnými lidmi, vzbuzujícími svým žalem respekt i hrůzu, osamělá vesnická kráska zabřednuvší v kalný vztah s nezralým ženáčem ze sousední vsi, rovněž vrženým v život spíše proti své vůli, vyděděný sígr z polepšovny předurčený k otročině a sebeužírání ve všeobecném opovržení (zvláště tyrany navyklými na přetvářku, kterou pokládají za život) a řada lékařů, tiše evidujících a diagnostikujících povrchové rány života a smrti… Kalašova osamocenost přitom zvláště zneklidňuje: obestírá ji mlčení, známka koncentrace i pozorného bezeslovného dialogu s vyjevujícími se skutečnostmi. To ticho neobklopuje vír nezkrotitelných myšlenek, o nichž bychom se mohli něco dozvědět: naplňuje se jím naprosté noření se ve věci, v záhadné, nesrozumitelné, ale k cíli vedoucí. Ale i věci umějí klamat a z důvěry v jejich lež se rodí to nejskutečnější drama: nezodpovídají naléhavé otázky, ale vtahují do svých hlubin, jako by jim chyběla milostná blízkost zaujatého zraku. Kalašovo vyšetřování je mystériem – a mohlo by být iniciací, rozšířeno o další postavu, jinošského detektivního eléva, o což se pokusil pozdější, aktualizovaný kalašovský příběh Na kolejích čeká vrah. Ten však drama odstínil (účinným) humorem a převedl je do jiného světa i vědomí. (12.01.2018)

Rudolf Hrušínský v roli majora Kalaše, klasika ktorá nikdy neurazí. Do tretice si túto postavu strihol už bez parťáka Brzobohatého a zároveň Kalašovi prepožičal o trochu výraznejší temperament, než tomu bolo v predchádzajúcich filmoch. Mne teda oboje prišlo ako mínus. A keď porovnám atmosféru a kvalitu zápletky s Vrah skrývá tvář, tak "trojke" pripisujem ďalšie mínus. Napriek týmto výtkam by ste si tento film nemali nechať ujsť, pretože patrí k tým vydarenejším československým detektívkam, len jednoducho v rámci porovnania s predchádzajúcou kalašovkou v určitých veciach zaostáva. (29.03.2011)