Diagnóza smrti

Běžel mi mráz po zádech. České detektivky mají něco do sebe, tato byla taková zaprášená a ponurá. Smutná od začátku do konce. Zejména ten boj o život u ženy, díky jejíž smrti by mohla být transplantována ledvina jejímu milenci. Řešil se zde etický problém smrti pro záchranu života druhého a pochybení zdravotnického personálu. Manželka raněného se dozvěděla o potenciální dárkyni a tuze si přála její smrt, která však pro jejího manžela nebyla kýženým vysvobozením, neboť ledvina nebyla pro jejího příjemce vhodná. Rudolf Hrušínský st. mi hodně připomínal pana Kopfrkingla. (14.04.2009)

Jasně nejslabší kalašovka. Je až k neuvěření, že Diagnózu smrti režíroval a hlavně napsal stejný Petr Schulhoff, který dal vzniknout dnes už legendární volné sérii pochmurných černobílých detektivek s majorem Kalašem v hlavní roli. Fuč je magie a uhrančivost černobílého obrazu (přechod na barevný film atmosféře hodně ublížil), stejně jako až depresivní vyznění, o které se nyní stará už jen silně expresivní hudba. Vjem ruší také mizanscéna, dobová realita normalizovaného Československa diváckému zážitku věru nepřidá. (Místy mi skoro přišlo, že Schulhoff dostal ideologický úkol propagovat úspěchy socialistického zdravotnictví a coby úlitbu režimu cosi takového do svého krimi filmu infiltroval.) Co ovšem schází oproti předchozím dílům kalašovek nejvíce, je napětí a nepředvídatelnost, když je neustálým exponováním dotyčné postavy zhruba od poloviny filmu zjevné, kdo je vrah, musí ono udivené ,,Opravdu?" vycházející z Kalašových úst zahrát jedině takový herecký velikán, jakým byl Rudolf Hrušínský, který jediný film drží nad vodou, jinak by vyznělo skoro až směšně... (24.07.2015)

Jedna z našich nejlepších detektivek 70. let s Hrušínským jako mjr. Kalašem. Vyšetřování záhadného zranění mladé dívky uprostřed lesa s následnou smrtí váže zdánlivě s automobilovou nehodou jen možnost, že pokud dívka zemře, zachrání její ledvina plnohodnotný život šoféra a až v samém závěru zjistíme, že šlo vlastně o milence... A mezi nimi se pohybuje jako fantom pomsty žena Honzy Linharta, která dlouho je pro diváka záhadou, ale přiznejme si hlavně ženou dost nesympatickou. Podstatné je, že u těchto starých detektivek nešlo o pouhé vyšetřování, ale i o pokus o hluboký psychologický pohled do jednání postav. A to já vždycky miloval. Kvůli honičkám, fackovačkám a střílení se na film dívat nemusím. Takže - zde čtyři hvězdičky. (04.04.2016)

Poslední kriminálka Petra Schulhoffa přišla o oku lahodící černobílý širokoúhlý obraz, kterým se pyšnily ty předchozí, ale jinak všechno podstatné zůstalo. Zajímavý příběh, přesně úsporný výkon Rudolfa Hrušínského, hudba Ivana Blatného, hutná atmosféra. Výhrady mám jedině k představitelce Linhartovy manželky Drahomíře Hofmanové, která na mě žádný velký dojem neudělala. (25.01.2015)

Československá krimi zabývající se vyšetřováním dvou zdánlivě nesouvisejících událostí : zranění mladé ženy v lese a autonehody nákladního vozidla. Případem je pověřen známý major Kalaš v podání R. Hrušínského, jemuž při odhalování neznámých skutečností asistuje více či méně úspěšně V. Besser. Během pátrání vychází najevo úzká souvislost mezi jednotlivými činy a poté už není pro zkušeného kriminalistu problém najít pachatele. Herecké výkony byly slušné, hlavní kriminalista Kalaš však ztratil jeho pověstný odstup a tajemno z předchozích dílů této krimisérie. Také samotný příběh nebyl tak ohromující, jak by snad divák mohl vzhledem k starším filmům s tímto charakteristickým vyšetřovatelem očekávat. Potěšilo mě obsazení P. Čepka, jenž i v malé roli předvedl své nezaměnitelné herectví. Přestože mám Seqeunsovy kriminálky ve velké oblibě, tento režisérův počin hodnotím pouze jako průměrný. Zejména časté zobrazování nemocničního prostředí bylo snímku na škodu, neboť rozmělňovalo stupňující se dramatičnost během vyšetřování. (04.10.2013)