Neviňátka

Parádní film o hodně zlobivých dětech. Ani Stephen King by se za takový příběh nemusel stydět, jak zde ostatně už napsal jeden uživatel. Občas prostě někoho napadne dobrý námět, a když jsou k dispozici filmaři, co umějí točit, plus herci, co dovedou hrát, tak vznikne znamenitý film. Líbilo by se mi, kdyby se to stávalo i v české kinematografii. (08.06.2024)

Znepokojivá a originální podívaná s dětmi z chladného Severu, aneb jak by měli vypadat hororoví X-meni ! Scénarista Thelmy natočil slowburn sociální drama s hororovým nádechem, kde skupina dětí ze sídliště, většinou s nějakou vadou v sobě objeví skryté nadpřirozené schopnosti ( telepatie, telekineze) a postupně začínají s touhle schopností experimentovat a graduje to do nepěkného závěru. Film hodně těží ze skvělých dětských hereckých výkonů ( ten ústřední malý "villain" byl fakt prvotřídní fakan), z nepříjemné atmosféry a dojde i na pár šokujících scén ( Scéna s kočkou je vyloženě vrchol, ale né hezky se kouká ani na zlomenou nohu). Dětí rozhodně nejsou tak nevinné jak vypadají a dokážou být vskutku zlé ke svému okolí. Dobrý film, který i přes svou delší stopáž mě držel v pozornosti. Slabší povahy budou film trávit hůře. Pro fanoušky severské tvorby takřka povinnost. Příběh 4/5, Akce 2/5, Humor 0/5, Násilí 3/5, Zábavnost 3/5 Hudba 3/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 4/5, Napětí 3/5, Emoce 3/5, Herci 4/5. 7.5/10. (10.01.2022)

„Ty s mámou byste něco takového nikdy neudělali, že ne?“ - „Neudělali! Ido, samozřejmě, že ne! Neměla bys tak přemýšlet. Samozřejmě bychom ti nikdy neublížili. Víš…její matka byla nemocná, měla…bludy v hlavě.“ Jenže proti bludům v hlavě se těžko brání, když vám je tam někdo nečekaně nastrčí…Režisér Eskil Vogt mě zaujal už svou prvotinou Slepá. Od Neviňátek jsem tedy čekal podobně neotřelou podívanou. A dostal ji. Není to přímo horor, ale to znepokojení diváka, kam až dítka (především tedy Ben) mohou zajít, narůstá. Už zhruba po hodině film navíc postoupí na novou úroveň zla (soused), která ale snímek posune někam, kde předtím nebyl, i co do pravidel samotného fikčního světa. Vůbec to fungování schopností dětí v tomto dílku občas hapruje, což je škoda. Kapitola sama o sobě je pak závěrečný epický (ne)souboj, který ale má cosi do sobě přesně v téhle podobě (s reakcemi ostatních dětí). Celkově ovšem tenhle film díky místy mrazivé atmosféře a dost zajímavému pojetí nemám sílu strčit do průměru, takže dám ještě slabší 4*. (13.06.2024)

Severania v tomto prípade neohúrili, ale na druhej strane sa im podarilo celkom zaujať, pretože toto je jeden z originálnych a veľmi nevšedných hororov o štyroch deťoch, ktoré si spočiatku krátia voľný čas ubližovaním autistickej sestre či zabíjaním zvierat, no akonáhle v sebe objavia telepatické schopnosti, celé sa to zvrtne, obete začnú pribúdať a zmení sa to na telepatickú vojnu. Niečo podobné som vlastne ešte nevidel, takže za nápad by som dal aj 5 hviezd. Na druhej strane film obsahuje len málo hororových scén a je celkovo až nesmierne pomalý, stopáž dvoch hodín je až vražedná. Diváka najskôr pri obrazovke bude držať najmä zvedavosť, ako to celé dopadne. Taktiež musím uznať, že tak hnusné a škaredé deti tu už dlho neboli, hoci to zahrali presvedčivo. Celkovo mám z toho rozpačité dojmy a aj hodnotenia budú najskôr dosť kontroverzné. Nemôžem to s istotou odporučiť, hoci neľutujem, že som tomu dal šancu. (02.12.2021)

Dětství – to je zajímavé období. Nádherné, kruté, sobecké, zvídavé, zkreslené, nebezpečné. Čtyři děti včetně autistické dívky se „spřátelí“ během letních prázdnin. Tak trochu na sebe zbyly, protože velké panelákové sídliště je v době prázdnin poloprázdné, nicméně brzy vyjde najevo, že jsou obdarované jistými neobvyklými schopnostmi. A divák postupně sleduje, že se dají využít správným i špatným způsobem, protože děti nemusejí nutně dumat nad důsledky svého konání. A z hraní nevinných her jsou najednou docela kruté hrátky. Eskil Vogt (podílel se na scénáři k Nejhoršímu člověku na světě) pozoruje dětské nitro se všemi jeho „ošklivostmi“, které pomalu přerůstají v hrůzné věci. Atmosférické, pomalé a znepokojivé. (20.02.2024)