Půlnoční mše

Komentár obsahuje spoilery. Jeden z najpreceňovanejších, hororových režisérov všetkých čias, v ktorého tvorbe človek natrafí na “vystrelenú motyku” jeden jediný krát (The Haunting s01), opätovne obohatil svet niečim, čo je úplne zbytočné, čo každou jednou epizódou dokáže zapôsobiť jedine ako účinné anestetikum. Čiže, zo 60 minút sa takmer 55 nič nedeje, aby následne za 5 minút prekvapil diváka záberom, ktorý ani poriadne nie je vidieť. Prvé 3 časti pôsobia ako otrava na potkany, potom sa snaží byť originálne zaujímavý, no človeku z tých neustálych náboženských úvah a žvástov tak jebe na hlavu, že začne premýšľať sám nad sebou, či je nakomplet v pohode, keď to sleduje až do úplného konca. No a potom príde vyvrcholenie majstra oboru, kedy na scénu vystúpia INTELEKTUÁLNI upíri, ktorí vedú dialógy bez akýchkoľvek emócii, akoby sa vlastne ani nič nestalo, lebo veď premena na nesmrteľného po kúsnutí do gágora, je úplne bežnou záležitosťou, ktorá by nikoho nemala rozhádzať. Čiže tento počin sa z 90% tvári vážne, rieši otázku vieri a podobne, aby si následne podrazil nohy absurdným postojom k smrti. Celá táto nevýrazná maškaráda je teda len odrazom Flanaganových (ne)kvalít, ktorého tvorbu ale sledovať budem, lebo ma extrémne baví hejtovať takmer všetko, na čom sa podieľa :D (06.10.2021)

Pokiaľ vás nezaujíma náboženstvo, jeho dvoj až troj významovosť, slow burn budovanie deja a predstavovanie charakterov, tak tento seriál nebude pre vás. Ale pokiaľ áno čaká vás jeden z najkvalitnejších hororových seriálov tohto roka. Scenár písal režisér viac ako desať rokov a vďaka tomu je každý jeden dialóg dôležitý, a nemohol som uveriť ako skvelo všetko do seba zapadalo. Keď fanatik bude chcieť, vysvetlí si aj nevysvetliteľné. Úžasný a iný pohľad na náboženstvo, ktorý som zožral aj vďaka skvelým hereckým výkonom aj s navyjákom. Chcem, POTREBUJEM rozšírenie tohto sveta a samotnej mytológie "anjelov"! (07.10.2021)

// Nádhera. Flanagan mě nejprve dostal skličující rodinnou ságou, pak natočil hororový příběh o lásce, a teď svoji netflixovskou jízdu doplnil o pojednání o víře, resp. o životě a smrti. Můžu přitom s klidem na srdci říct, že jen málo věcí na světě nesnáším víc než praktikování náboženství. Nicméně zkoumání náboženství, zkoumání víry, a zkoumání věřících - to je můj šálek kávy. Půlnoční mše je pak v tomhle ohledu lehce poetický, a přesto zatraceně důkladný rozbor křesťanské víry a Bible vyprávěný očima malé komunity chytře izolované od zbytku světa (geniální tah), který se naštěstí nikdy nezvrhne v agitku. Naopak. Sedmidílná minisérie celou dobu pomalu graduje skrze opojné dialogy mezi různorodou směsicí skvěle zahraných a napsaných postav (muslimský šerif!) a přibývající varovné signály, že ne všechny zázraky jsou dílem Boží, a pak exploduje v jedno dlouhé noční inferno s dojemnou tečkou na závěr. Bude se to líbit každému? Absolutně ne. Za mě ale Flanagan natočil jeden ze seriálových vrcholů roku, který mi bude v mysli dozrávat ještě dlouho poté, co jsem s ním skončil. P. S. ty záběry na východy Slunce si chci nechat zarámovat nad postel, nic krásnějšího jsem dlouho neviděl. 10/10 (25.09.2021)

Podobne, ako napríklad Station Eleven, je aj Polnočná omša skôr artovým dielom zabaleným do čisto žánrového kabáta. V tomto prípade hororového, reznutým fantasy. Flanagan ponúka viacero myšlienkových rovín a je dosť možné, že pre každého bude seriál o niečom inom. O sile fanatizmu, o posadnutím kultom, o nebezpečenstve viery, ale aj o jej sile, o svete po 11.9.01, o kresťanstve ako ďalšom béčkovom krvavom príbehu jednej starej (resp. dvoch) knihy. A ďalších veciach... Alebo pre niekoho aj o ničom. (24.08.2022)

Musím přiznat, že dokážu pochopit místní experty na horory, že se jim tento příběh nelíbil a to zejména z důvodu, že nesedíte celou dobu přikováni u obrazovky a neprdíte strachy do polštáře a hrůzou si neokusujete zbytek nehtů. Ono totiž, tak do púlky tohoto seriálu tam těch hororových momentů moc není a řeší se spíš rodinné vztahy místních vidláků a příchod a chování nového kněze a jeho fanatické podržtašky na odlehlém ostrově na kterém žije pouhých stodvacetsedm obyvatel. Mě se to líbilo a musím říct, že Mike Flanagan, který stojí za tímto projektem jakožto režisér, scénárista a který do toho navrtal skoro celou svoji rodinu a to včetně své manželky Kate Siegel, která si zahrála jednu z hlavních rolí. Mike dokázal vybudovat postupně gradující atmosféru propojenou někdy až moc dlouhými rozhovory na téma náboženství, které se občas vlekly jak Žižka na svém posledním tažení a to mnoho místních expertů nedokázalo překousnout i když to v konečném výsledku hrálo celkem důležitou roli, aby člověk pochopil tu pointu. Příběh se začíná odvíjet od příjezdu nového kněze, kterého skvěle zahrál Hamish Linklater a který mi silně připomínal věrnou kopii něco mezi Nickem Cavem a Davidem Copperfieldem a který dostane bezmála celou ostrovní komunitu a to včetně ortodoxních muslimáků do místního kostela a to zejména díky nevysvětlitelným zázrakům, které se v kostele udály při jeho fanatických a pro někoho fantastických kázáních. Mike Flanagan si doslova s divákem hraje a prodlužuje napětí minimálně do poloviny seriálu, kdy teprve nastíní o co jde? A pak začínají ty pravý jatka, které se musejí líbit každému milovníkovi hororového žánru a které rozmotávají události řečené v prvních třech nebo čtyřech dílech. Celou dobu jsem byl nadmíru spokojen a musím říct, že když bude Mike Flanagan v tomto tažení dále pokračovat, tak se má Stephen King vážně čeho obávat a je možné pokud jsem to dobře pochopil, že si tvůrci nechali tak trochu pootevřené vrátka pro další sérii na kterou se určitě kouknu. Prozatím dávám něco přes 80%. (28.09.2021)