Polnočný kovboj

Není divu, že tento snímek obdržel hned 3 Oscary.. je až s podivem, že Dustin Hoffman si neodnesl sošku za ztvárnění kulhavého a tuberkulózou prolezlého vandráka (ovšem John Wayne si ji zasloužil..), neboť pro mě zde vedle Strašáků a Absolventa plus snad ještě Rainmana podal svůj nejlepší výkon, ačkoliv vybírat v jeho filmografii nejlepší herecké představení je úkol velmi těžký (vzpomeňme třeba Motýlka, Malého velkého muže, atd.). Jon Voight tu vdechl život také velmi zajímavé postavě. Nad tím vším však stojí vynikající soundtrack a především poutavý příběh o přátelství a životě demonstrovaného bez nějakých zvláštních příkras. Snímku rovněž nelze upřít atmosféra chudoby, zaplivaného prostředí a New Yorku tehdejších let. (02.06.2013)

Odvrátený pohľad na zprofanovaný americký sen, sociálna kritika, príbeh o osamelosti a pohľad na život v žiarivom veľkomeste, ktorého žiara uhasína tým viač, čím hlbšie sa doňho dostávate. Taktiež veľmi silný príbeh o priateľstve a nádeji. Aby vo vás nakoniec nevzbudil pocit, že bude lepšie ostať niekde v zapadákove, pretože lepšie to vo veľkomeste nebude. Hoffman a Voight na vrchole svojich síl. To bol film, ktorý sa bral vo svojej dobe ako mainstream. Kde tie časy sú....Nie, Joe Buck vážne neprišiel do New Yorku hladať Sochu slobody... (19.06.2012)

Tak tohle byla opravdu silná káva. Už se nedivím, proč na přebalu psali Film který překonal svou dobu o třicet let, měli pravdu. Kamera nádherná, příběhově dojemný a herecky dokonalý snímek o přátelství a síle lidskosti. Hoffmanovu roli "Ratsa" nikdy nezapomenu, to samé platí pro skvělého Voighta. Korunu nasazuje smutný konec, u kterého oko nezůstane suché. (15.01.2009)

Film o tom, ako sa sny zrážajú s tvrdou realitou, o podivnom priateľstve idealistického "kovboja" Voighta kráčajúceho do vysnívaného New Yorku, ktorý končí ako skrachovaný gigolo, a ťažko chorého, krívajúceho zlodeja a podvodníka Hoffmana. Expresívny trip skutočným a snovým veľkomestom, na ktorý sa miestami ťažko díva. (23.12.2013)

Vrchol deprese, režijní kreativity a hereckého mistrovství. A zároveň z toho jakýmsi až poetickým způsobem (asi ta příjemná hudba jako dozvuk uvolněných šedesátek) vyzařuje cosi hezkého a nadějeplného.. Snad nejvíce přesvědčivý rozklad městského amerického snu a dost možná nejlepší výkon Dustina Hoffmana, kterým překonává i více psychicky zaškatulkovaného Rain Mana. 90% (20.04.2020)