5 milionů svědků

Škoda toho uspěchaného konce, některých nedovysvětlených pasáží (léky, sv. Jiří), ale herecké výkony, atmosféra, podání tehdejších televizních přenosů, hudba, dokonalost sama. Snad jen Tříska mi vadil, nedokázal emoce mladého a nadšeného eléva dát dostatečně najevo, takže jeho dialogy s Lukavským někdy nedávají ten smysl, který by měly. (01.11.2012)

Jan Tříska jako trochu hejskovitý kriminalistický elév, Radovan Lukavský jako jeho mentor s kamenným obličejem a kousavými poznámkami a řada velice dobrých herců i v maličkých roličkách. Obvzláště kouzelný je Luděk Munzar jako přiopilý (či přiopilost předstírající) a z kriminalistů i oficiózních hesel si utahující novopečený tatínek (a potměšilý intelektuál). Velmi pěkná česká (tj. založená spíše na psychologii, dialozích a atmosféře) detektivka, na které je vidět postupné tání režimu v polovině šedesátých let. Pod titulky je už dokonce bigbeatová písnička hraná tehdy slavnou skupino Mefisto a zpívaná Pavlínou Filipovskou. Tři a půl hvězdičky. Při novém shlédnutí musím trochu přidat. (29.08.2010)

Vražda se stane v přímém přenosu v Československé televizi. Policie se okamžitě ujímá vyšetřování a během filmu se seznámíte s celým štábem. Každý je trochu podezřelý. Vyšetřuje dvojice Lukavský - Tříska. Lukavský jako starý vážný detektiv krotí divokost mladého Třísky. Dosti mdlé herecké výkony až na Luďka Munzara. (14.10.2010)

Velmi kvalitní československé krimi s množstvím známých herců, které se odehrává v zajímavém prostředí - televizním studiu. Duo kriminalistů (nepřístupný tvrdý Lukavský a mladý snaživý Tříska) řeší smrt slavného herce, jež se odehrála v přímém televizním vysílání. Příběh je velmi dobře postavený, do poslední chvíle člověk netuší, kdo je vrah. Z herců bych dále vyzdvihl tradičně R. Hrušínského, J. Holého a především M. Macháčka. Vzhledem k poněkud kostrbatému a možná příliš složitému vysvětlování vražedné metody, jsem neudělil absolutní hodnocení, avšak to nic nemění na tom, že se jedná o vynikající krimi. (19.03.2012)

Detektivka na jedno použití, dá se shlédnout, herecké výkony standardní, ale jinak velmi statické, takřka televizně inscenační, odehrává se to v několika interiérech; zápletka smrti slavného herce v přímém přenosu může zaujmout snad jen historickou připomínkou začátků naší televize, kde šlo všechno hned do éteru, konečný herostratovský motiv vraždy je nedůvěryhodný. Kdo jednou viděl, asi už nebude toužit si to zopakovat, ale vidět se to dalo. (07.03.2015)