Breitnerovo komando

Tak to ti Francúzi s tým kolonializmom dotiahli ďaleko. Vo vojne spred 60 rokov bolo ešte vidieť, kto je Francúz a kto ich údajný nepriateľ. Dnes to už nerozpoznáme ani v ich armáde, ani v uliciach Paríža, ani vo futbalovej reprezentácii. Filmu ale kvitujem, že ho točil pôvodom Alžírčan, ktorý však neukázal jednostranné zlo, no zlo na oboch stranách bojovej línie. Vlastne aj na konci je venovanie padlým na oboch stranách. A zaujala aj Marseillaise po arabsky. (04.01.2021)

Nemám egocentrické frantíky zrovna v lásce. Vždy, když si je představím, jak se snažili expandovat a dobývat zámořské země v těch svých elegantních uniformách, a za bojového pokřiku svého rodného, genderově-fluidního homo-jazyka, neubráním se alespoň letmému pousmání)) Film je čistý průměr a celý ho drží mladý sniper Pierre Lottin (14.01.2021)

Hele. Máme tu konečne opäť, po dlhých troch rokoch Francúzsku verziu, 7 statočných. Teda len 5 statočných, lebo už ďalších dvoch chujov sa Brynnerovi, pardon Breitnerovi zohnať nepodarilo. Mexikanov vymenili Al-Djazzairi a nedostatok možností, partičku statočných doplnila, ako bonus Vietnamka a prepožičaná džihádistka. No a už potom, len prestrelky, päste a diplomacia v podobe Rómov na trhu. Keby bol džihadista vedel, že bude musieť kopať hrob statočnému černochovi, ktorého odbachol, radšej by sa sám nechal odbachnúť, ako sa toľko narobiť. Potom si už ďalší dobre rozmysleli, či ďalšieho statočného odstreliť. Nakoniec sa vynorilo aj pár osadníkov a všetci sa v pokoji pobrali do svojich domovov. Sprostosť, ako tento komentár. (03.01.2021)

Francouzská varianta Tuctu špinavců o komandu složená z problémových vojáků, které pátrá po jednom důstojníkovi během války v Alžírsku roku 1959. Tucet není tucet, ale jeden psychicky narušený velitel, jedna Indočíňanka , jeden černoch, který nemá rád násilí na dětech ( což dává najevo jednou za minutu ), jeden šašo s potetovanou polovinou obličeje a jedna pěkná Arabka od nepřítele, která musí pomáhat. Těžko věřit, že by takovou partu člověk potkal v Alžíru, leda v Euro Disney . Námět, lokace za dvě hvězdy, ale zbytek je marná naivita, která se ráda dojímá jakože francouzská sebereflexe na koloniální války. Film z říše mimo realističnost. Škoda. (08.01.2021)

Válečný snímek šmrncnutý náměty z počinů ´Zachraňte vojína Ryana´ (1998) a ´Tucet špinavců´ (1967). Tentokrát v tzv. alžírské válce byla sestavena jednotka z psanců a kriminálních živlů, kterým byla jak známo pod záštitou úspěchu smrtící mise slíbena svoboda, s úkolem najít tělo zřejmě mrtvého vojenského důstojníka a to jenom proto, aby byl řádně pohřben. A to namístě, neb zpět domů ho po nalezení převést nemusí. Jedná se o celovečerní debut režiséra a scénáristy Abdala Raoufa Dafriho, který tímto snímkem svým způsobem vstoupil do politické jámy lvové. Kdo zná alžírskou válku, a na to, že se jedná o francouzský snímek, ví o čem je řeč. A to i přesto, že s historií příběh nemá nic společného. Moralizování o zbytečném zabíjení však obsaženo je. To francouzská politika nerada vidí, proto se o alžírské válce takřka filmy netočí a když přeci jen nějaký vznikne, je francouzskou cenzurou okamžitě zatracen. Dějová linka je tedy jasná, takže nic nového pod sluncem. Zpracování už je docela okázalé a vizuálně jakoby hodně známé. Aby ne. Dafri celý koncept pojal na bázi spaghetti westernů, takže se tu setkáme nejen s přílišnou brutalitou, někdo dokonce mluví i o grindhouse verzi z tohoto historického období, ale i dlouhých scén a emočně šokujících situací. Zkrátka a dobře, mexická revoluce byla zaměněna za alžírskou válku a to je v podstatě vše. Ohromným plusem jsou neznámí herci, takže se tím zvyšuje autenticita. Prý se natáčelo v Maroku, takže prostředí vyvolává až epický design. Snímek se může pro někoho stát krapet těžkopádnější, ale to je jen vlivem dějové struktury propojené s neobvyklým prostředím. Vlivem námětu se může zdát děj předvídatelný, ale místy určitě překvapí. (12.01.2021)