Breitnerovo komando

,,Tahle válka nikdy nezemře'' ---- Jsem fakt naštvanej. Začátel sliboval parádní válečnou akcičku z Alžíru těsně před tím, že se odtamtud Frantíci stáhli z války a zem ponechali místním aby si tam tedy žili ve svobodě a míru bez bílých kolonistů. Já tohle období dekolonizací rád. Hned v prvních minutách jsem si chrochtal, ne kvůli té losovačce, ale kvůli prostředí, výstroji, kameře... Prostě paráda. Že se dělo lecos šíleného nejen v Alžíru, ale i v Indočíně samozřejmě vím. A týká se to samozřejmě obou stran, ne jen Francouzů. Kdo kouká na takovýhle film, musí mu být jasné, že při výslechu Francouzi nenabídnou Alžířanům sklenku božolé a těm co nechtějí mluvit dvě... Řada tehdejších vojáků na obou stranách prošla druhou světovou (po hříchu leckdy ve stejné armádě) a tak kucí dobře věděli, kde co nejvíc bolí a jak lámat vůli nepřítele. Zjednodušeně řečeno, byli otupělí vůči všemu a slovo soucit skoro neznali. Po efektním začátku se na scéně objevuje podivná figura plukovníka Breitnera a jeho paní domácí. A pak už se člověk nestíhá divit. Absolutně nechápu výběr členů teamu. To fakt neměl kam jinam sáhnout? Jako nic proti, ty postavy byly super ať už válkou lehce traumatizovaný Senegalec, či super sniper s drsnou kérkou na tváři. Že si sebou plukovník vzal paní domácí dost překvapilo, stejně tak nábor domordkyně specialistky na výbušniny. Rasově dokonale vyvážený tým podle nejpřísnějších soudobých filmových měřítek ! Nejsem válkou protřelý plukovník francouzské armády, ale jít hluboko do týlu nepřítele, kde mi v lepším případě hrozí uříznutí kebule alžírskou rybičkou, pak bych si asi team sestavil jinak... Zprvu se partička chová celkem profesionálně, ale poté co nakráčí do úzkého koryta s potůčkem jeden za druhým jak velbloudi v karavaně, to už jsem zatínal pěsti. Pak se stane mnohé zvláštní a neříkám, že se mi z toho něco nelíbilo. Hlavně setkání s velitelem povstalců mi trochu připomnělo Waltera E. Kurtze a jeho vlastní království tam ve vietnamské džungli. To už jsem tušil, že sleduji spíše dobrodružný film než nějakou echt válečnou krutopřísnou akci, něco jako Divokým Kurdistánem nebo Žut ... Závěr byl úplně divný včetně odfláklého náletu ve stylu bum ohnivá koule nic, bum ohnivá koule nic, bum ohnivá kole hoří panenka... Napalm, když už byl zmíněn, to je panečku jiná paseka páni filmaři... U závěrečného návratu z dovči, jsem už jen čekal, že výletníci začnou zalévat kytky a dojdou k hodnému sousedovi pro klec s andulkou... Obrovská škoda, mohlo to bejt hodně dobré a stačilo tak málo. Přemýšlím co vedlo ke vniku filmu, snad snaha zahladit dávné jizvy na obou stranách konfliktu....Myslím, že se zhojily dobře. Teď se Alžír přestěhoval do Francie a nikdo kvůli tomu (kupodivu) neválčí. Naopak, všici jsou vítáni s otevřenou náručí. A to nepočítám ty co tam už jsou od Alžíru. Jasně občas někomu bouchnou saze a vystřílí klub, či noviny, ale stačí se semknout, zapálit svíčky, zazpívat si na náměstí Svornosti pár pěkných písniček a nasvítit Eifelku (ta na rozdíl od kostelů a katedrál nemůže sama od sebe chytnout a tak Frantíkům vydrží nejdéle). Škoda, přeškoda, na začátku jsem si fakt říkal, je to dobré... ale... Dávám tedy za tři mísy naplněné TNT. * * * (15.02.2021) (menej) (viac)