The Lady of the Lines
Réžia:
Ladislav RychmanScenár:
Vratislav BlažekKamera:
Josef HanušHrajú:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, František Peterka, Libuše Geprtová, Stanislav Fišer, Eva Svobodová, Jiřina Bílá, Jan Maška, Helena Blehárová (viac)Obsahy(1)
Je toho mnoho, co musí stačit řidička tramvaje Marie po skončení pracovní směny. Všechno však dělá ráda, protože svého muže Václava miluje. Jednoho dne ho zahlédne na Malostranském náměstí, jak se polibkem loučí s atraktivní blondýnou. Marii se zdá, že se jí zhroutil její malý útulný svět, a v slzách opustí tramvaj. Ale smutek netrvá dlouho. Utře slzy a začne jednat. Ze spořitelních knížek vybere všechny peníze a v Módních závodech skoupí nejnovější modely. Návštěva v salónu krásy pak dovrší její přeměnu v dámu. Václav zuří, když zjistí, že všechny úspory jsou pryč. Jeho výčitky umlčí Marie výčtem domácích prací, za něž by musel zaplatit. Václav se opije na podnikovém večírku a Marie ho odveze k jeho milence Kateřině. Tam se seznámí s Kateřininým manželem, boxerem Béďou, který se do Marie rázem zamiluje a začne s ní chodit. Václav a Kateřina žárlí, oba chtějí bývalé partnery zpět. Marie nestačí odmítat ctitele a Václav se rozhodne o ni bojovat. Utká se s Béďou dokonce v boxu, ale Béďa ho rychle srazí na zemi. Tehdy zasáhne Marie, postaví Václava na nohy a zvedne mu ruku na znamení, že vítězem je on. Publikum jásá, troubí klaksony. - Marie, v neforemném tramvajáckém plášti stojí na Malostranském náměstí. Beze slov nastoupí znovu ke své práci. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (117)
Bez tohoto filmu bych se v naší kinematografii zcela klidně obešel. ()
Ceske muzikaly se mi proste nelibi a tento jeste patri k tem horsim - desne pisne. ()
Coby muzikál opravdu jen průměrné, důkazem může být, že z písniček v muzikálu obsažených se nikdy nestaly hity a samy o sobě nepřežily, takže historicky je snímek významný zřejmě především faktem, že jde o první velký československý feministický film... ()
"Jenom žena upravená bude hodna toho jména, fémina, fémine, féminínůůůům...", skřehotá Jiřina Bohdalová jako o život, takže pak už nikdy nepromluvila jinak než hlasem Rákosníčka. Je s podivem, že Vratislav Blažek a Ladislav Rychman šili svůj muzikál na míru právě herečce, která absolutně neumí zpívat. :-) Dáma na kolejích je samozřejmě jiný druh muzikálu než předchozí Starci na chmelu, pro jinou věkovou skupinu, zcela záměrně i s jiným druhem hudby a soustředěný vyloženě na titulní postavu. Morální problém, který film řeší (proč by si žena nemohla dovolit totéž co muž?) už dnes není zdaleka tak ožehavý jako tehdy, ale některé scény můžou působit pořád stejně provokativně (třeba když Marie světácky balí v baru jakéhosi zajíce) a Blažkovy sarkastické texty rovněž. Vtipné je i hejno zvědavých sousedek, které se průběžně objevuje v druhém plánu a komentuje děj jako antický chór. 60% ()
Porozumět tomuto dílu, které poetikou i použitou metodou vědomě navazuje na STARCE NA CHMELU, není snadné. Přesah do retrospektivní emancipace, která končí zdánlivou hospodyňskou odevzdaností puťky z tramvaje, zřejmě nalézá své vypovídací jádro právě v prolnutí oněch krajních scén šoku z manželovy nevěry v úvodu a návratu do řidičského křesla tehdy moderní tramvaje v závěru tohoto muzikálového filmu. Zde jakoby tvůrci vyjádřili svůj názor na nablýskanou výpravnost značné části retrospektivních scén, které byly v přímém protikladu se skutečnou tváří komunistického protosocialismu té doby. Oprýskané budovy, zanedbaná města a vesnice, infrastruktura před odpisem a spou s tím touha konečně začít po létech strádání a nedostatků opravdu žít. Průvod felícií, tehdejších supranedostatkových supervozů a jejich jízda po ještě prvorepublikové jakobydálniční komunikaci tuto aureolu virtuální reality před 45 lety ještě více zvýrazňuje. Zřejmě poprvé tehdy Jiřina Bohdalová naznačila, že její umělecké možnosti dalekosáhle přesahují formát navenek prvoplánové - a tím i povrchní - lehce nadrzlé komičky. Přehlédnout nelze ani půvab a už tehdy vyzrálé herectví předčasně zesnulé a nedoceňované Libuše Geprtové stejně tak jako mužské protagonisty. Tehdy nastupující Radoslav Brzobohatý i Liberečan s pražským rodným listem František Peterka (asi nejvíce známý z KRKONOŠSKÝCH POHÁDEK) se rozhodně neztrácejí a zejména Peterka, který tu má ojedinělou možnost k rozehrání svého chlapského herectví, naznačuje, že i na regionálních scénách té doby působily vyzrálé herecké osobnosti. Když přemýšlím nad tím, proč tento muzikál, scénářově i choreograficky vypravený na stejné invenční úrovni jako STARCI NA CHMELU, vlastně zapadl, jen těžko hledám odpověď. Zřejmě je tu rozdíl dán již námětem: zatímco v prvním případě Pucholt vzlétá ke hvězdám a naznačuje přitom meze tehdejšího režimu a jeho ideologie v působivém oparu stříbrného větru, v DÁMĚ je hrdinkou udřená žena-dělnice, odbývaná za své dvojité směny jednou za rok emdéžovitým večírkem, táhnoucí z nezbytí svou káru, pro niž jí ze stříbrného větru zbývají již jen právě ony nečekané záchvěvy náhle rozbolavělého srdce. Chodit po zemi a trpělivě sbírat a trhat fakta a souvislosti vnímané navíc ženským mámovským zrakem není - a asi nemůže být - pro diváka tak poutavé a strhující. Právě v tom však tkví skutečný půvab a přínos tohoto neprávem zapomínaného a rozporně přijímaného klasického díla autorské trojice Rychman-Blažek-Koníček. ()
Ryze nostalgická hodnota převažuje. Z hlediska barrandovského fundusu je celek pak povýšem zahrnutím jednoho z dvanácti stěžejních kostýmů Marie Kučerové do Kulturního dědictví. Ať žijí paruky všech barev. Vévodí modrá a zelená. A samozřejmě ujíždim na muskulatuře Radka ;) A Peterka je taky sexy kluk, ale všechno ostatní je špatně, v čele s rádoby fatální Geprtovou. ()
Docela dobrý film, ale slabý muzikál. Ty písně namají sílu, nejsou moc zpěvné a nestaly se hity. Ale příběh není špatný. ()
Jadro filmu vypĺňa niečo v štýle rozpohybovanej reklamy lesklých vnútorných častí farebných obálok dobového časopisu Technický magazín. Všetko farebne načančané a vyglancované. Obsah je rovnako zradný ako reklama. Ponúka oslobodenie žien od kolobehu práce a domácich povinností, no spôsobom ukazujúcim len pastelovo žiarivú víziu oslobodenia. Ten je veľmi vzdialený sivej uniformite bežného sveta socializmu počas ČSSR. Dej sa v závere vracia do reality šedých odtieňov. Žuvačkový ružovkastý svet sa rozplýva ako nerealizovaný sen manželskej rebélie a končí návratom do každodennej rachoty. Za tento deziluzívny moment si muzikál dve hviezdičky zaslúži. Zvyšok o ničom - nudné piesne i hudba, len zriedka pripomínajúca momenty vynikajúcich skladieb Starcov na chmeli. Choreografia skladieb často rozťahaná a nudná. Moralistický chór svojimi odporúčaniami pripomína skôr dobovú komunálnu satiru partnerských nezhôd prezentovanú humoristickými časopismi Roháč či Dikobraz ako nejaký rebelský tón kinematografie. Ponúknutá vízia pôsobí podobne odstrašujúco ako umelo vytvorený svet v Truman Show. Tam sa upozorňovalo na deformitu umelého sveta manipulovaných ľudí, tu sa deformita ponúkla ako možné riešenie. Ako vravím - skoro celé zle. ()
Feministický, nebo ne, tenhle muzikál je především s přehledem natočený, má skvělá čísla, hudbu i nápadité písňové texty, o pastelových kostýmech a štědré výpravě vůbec ani nemluvě. A místy je opravdu velmi vtipný. Moc ani nevadí, že Jiřina Bohdalová rozhodně není žádná zlatá slavice, protože spíše než o zpěv jde v jejím případě o proměnu zakřiklé tramvajačky ve lvici salonů, což samozřejmě zvládla na jedničku. No a Radoslav Brzobohatý si zase zahrál skvělého blbce. ()
"Ovšem při dobré vůli by se nějaké to místečko našlo." Roztomilé retro s tancem a zpěvy, starou krásnou Prahou, úsměvné scény (Radek Brzobohatý přepásaný pouze ručníkem, propleskávací kůra v kosmeťáku), půvabná módá šedesátých let a překvapivě silný hlas Jiřiny Bohdalové (s mírným vibrátem.) Zajímavé komentáře: sportovec ()
Oproti Starcům, mi tenhle feministický muzikál (dejme tomu i přes svoji pokrokovost socialistické ženy) k srdci nepřirostl. Je pravda, že Bohdalka zde ukázala, že je univerzální a lze ji použít i na vážnější role než na přiblblé paninky do komedií. Je to muzikál a tak by člověk čekal, že si písně národ zamiluje stejně jako ty z chmelové brigády... No zde to nějak nezafungovalo. Vlastním dokonce originál CD, které bylo kdysi jako dárek přibalováno do nějakého časopisu věnovaného filmům a přiznám se, že jsem jej slyšel tak 3x a vlastně dnes ani nevím kde je založeno... Pár písní proslavila reklama (např. Femina) ale zbytek se vám vytratí z hlavy včetně melodií. Na rok 66 velmi slabé. ()
Přišlo mi to naivní až hloupoučké už tenkrát dávno a čas tomu jen přidává. ()
Neprávem podhodnocený snímek s feministickým poselstvím. Vratislav Blažek a Ladislav Rychman natočili po úspěchu Starců na chmelu film, který je provokativní i po půlstoletí. A scéna, ve které Jiřina Bohdalová v baru balí nějakého zajíčka, je naprosto kouzelná. ()
Přiznám se, že jsem vůbec netušila, do čeho jdu, takže mě některé prvky "Dámy na kolejích" dost překvapily. A překvapilo mě i to, že to vlastně není ani tak o feminismu, jako spíš o osobní pomstě. :-) ()
Děsný český film. V této době to bylo dost rozporuplné, spíše se to blížilo k negativním filmům z mé strany. Tenhle film mě vůbec nezaujal, byl děsně otravný, měl krátkou stopáž a na mě působil tak na 3 hodiny. Bohdalová tu nedokázala moc zaujmout. Nějaký ten námět, nápad či něco mě chytlo, ale jen trochu. K odpadu to má strašně blízko, ale znám horší filmy. Hodnotím na slabých 14% = * ()
Místy sžíravá satira na tehdejší režim, místy paralela touhy po emancipaci dosahuje takové síky, až se divím, že tento snímek našeho nejlepšího muzikálového režiséra nebyl spálen ještě před distribucí. Úžasné barevné kompozice kontrastují s místy provokativně zmiňovanou šedí. Dokonce i fatální herecký antitalent Peterka je zde snesitelný. Intonačně velice neotřelý zpěv Bohdalové se velice hodí k celé té atmosféře velkého předstírání a dokonalé Potěmkinovy vesnice zastoupené kolonou barevně sladěných Felicií. ()
"Zpívající" Bohdalka, která si hraje na Zorru mstitelku z lidu, a knokautuje mužské pokolení tím, že jde a vybere vkladní knížku. Nefunguje jako muzikál a až na pár vtipných momentů (o které se však postarají spíš role vedlejší), vlastně ani jako komedie. A čas tomu, na rozdíl od jiných "šedesátek", rozhodně na kvalitě nepřidal. ()
Až na pár drobností vydařený muzikál. Hlavně příběh, který je dost feministický, ale to sráží některá moudra ala "Mějte rozum, paní Kučerová, mějte rozum, všechno přebolí...", jak paní Kučerové zpívají obyvatelé domu, kde bydlí i manželé Kučerovi. ()
Mějte rozum, paní Kučerová... Rychmanův filmový muzikál šlape jako hodinky, všechny hudební klipy mají fantasticky propracovanou choreografii, navíc jsou natočené v rychlých, dynamických prostřizích, takže i po čtyřiapadesáti letech vypadají neskutečně moderně. Pochybovat o nadčasovosti příběhu potom nelze ani v nejmenším – utahaných ženských, kterým nezbývá čas na sebe, je na světě pořád dost a dost je také těch, kteří se nestydí je podvádět. Jiřina Bohdalová navíc suverénně ovládá nejjemnější odstíny svého herectví: uraženou a potupenou ženu rozehrála tak dryáčnicky, že by se i kameny rozplakaly. Impozantní závěrečný duel dvou nejpřitažlivějších mužů českého filmu, Radoslava Brzobohatého a Františka Peterky, je pomyslná třešinka na dortu. Dámu na kolejích prostě nelze nemilovat. ()
Je to vážně kravina, ale jako na komedii se na to koukat dá. Nejlépe pod vlivem alkoholu. Mé hodnocení výrazně zvedá záběr na pana Brzobohatého, když je jenom v ručníku. To jsem nemohla dlouho dostat z hlavy... :) ()
Súvisiace novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (viac)