Dáma na kolejích

Oproti Starcům, mi tenhle feministický muzikál (dejme tomu i přes svoji pokrokovost socialistické ženy) k srdci nepřirostl. Je pravda, že Bohdalka zde ukázala, že je univerzální a lze ji použít i na vážnější role než na přiblblé paninky do komedií. Je to muzikál a tak by člověk čekal, že si písně národ zamiluje stejně jako ty z chmelové brigády... No zde to nějak nezafungovalo. Vlastním dokonce originál CD, které bylo kdysi jako dárek přibalováno do nějakého časopisu věnovaného filmům a přiznám se, že jsem jej slyšel tak 3x a vlastně dnes ani nevím kde je založeno... Pár písní proslavila reklama (např. Femina) ale zbytek se vám vytratí z hlavy včetně melodií. Na rok 66 velmi slabé. (20.11.2013)

Retro muzikál, který je podobně laděný jako jeden z našich nejznámějších, STARCI NA CHMELU. Ačkoliv je Dáma na kolejích hodně známý film, tak mě se vůbec nelíbil, protože tohle je muzikál pro úplně jinou generaci. Písničky jsou strašné, taneční vsuvky ještě strašnější, navíc hlavní herečka Jiřina Bohdalová neumí vůbec zpívat. Kromě toho tu vypadá fakt příšerně v tom tramvajáckém obleku a s tím obřím obočím ala Brežněv. Příběh sám o sobě by byl parádní. Bohdalka načape svýho Brzbohatýho, jak se líbá na křižovatce s nějakou blondýnou a kvůli tomu vybere všechny peníze a udělá ze sebe dámu. Jenže v poetičně laděném filmu to není prostě ono. A tak jedinými kladnými body mi tu přišly jen ty staré tramvaje a pohled na starou Prahu bez turistů. [2780. hodnocení, 103. komentář, 60%] (01.05.2021)

"Mějte rozum paní Kučerová..." Tramvajačka Marie v podání skvělé Jiřiny Bohdalové se možná z pohledu tehdejší společnosti moc rozumně nechová, ale na tu její nerozumnost a břitký vtip ("Tu vkladní knížku ani neotvírej, už tam stejně není nic ke čtení") se moc hezky kouká. A klobouk dolů taky před jejím pěveckým projevem. Se Starci na chmelu to asi úplně srovnat nelze, ale řada chytlavých písniček od stejných autorů tu je. Takže to momentální 59% hodnocení si ten film fakt nezaslouží. Zvyšuji i proto hodnocení na pět hvězdiček. (01.10.2017)

Znamenitá vizuální koláž, kterou doporučuji jako doplněk k přednáškám o designu 60. let. Děj je vcelku pitomý, písničky taky celkem nic moc, ale jako celek je to veskrze kompaktní sonda do atmosféry doby. Když to budu brát z hlediska, že jde vlastně o film, tak nejlepší je tam asi pan Peterka. Ty moje hvězdy jsou především za výpravu. Mám holt rád ty tramvaje, saka a felicie. (16.08.2015)

Film je dobrým obrazem doby, co se týká toho, jak to v té době vypadalo (tedy skoro, tanečnice v dokonalých kostýmech takhle tramvajemi - ve skutečnosti permanentně narvanými, nejezdily), ale vše ostatní ujde. Co ale film neskutečně sráží jsou obě hlavní představitelky. Bohdalová byla odporná od prvního filmu až dodnes a Libuše Geprtová s blond parukou je taky dílo. Vlastně byla vždycky. Marně se snažím přijít na to, proč v těhle filmech zejména z této doby hrály samé ošklivky (prý zajímavé a talentované) typu Bohdalové, Janžurové, Jiráskové a další podobné existence, zatímco kočky se ve vysoce uměleckém českém filmu nenosily. Legrační je chór sousedek, scéna ve spořitelně a nejvíc mě pobavilo ono číslo s feliciemi. Oněch pět nebo kolik kilometrů dálnice v Chuchli si muselo zahrát v každém druhém filmu té doby, stejně jako čtyřpruhová (tedy dvou a dvou) estakáda kamsi na Prosek... (24.10.2022)