„Babičky dobíjejte přesně!“

Ulítlá jednohubka, která Vás za a/ buď sere, za b/ se u ní smějete nebo Vás za c/ sere a zároveň se u ní smějete. A jelikož je v mém případě c správně, tak půjdu do mírného nadprůměru. Zdravá láska, to je sice ráj, ale kdo by byl řekl, že v československé kinematografii bude souboj dvou robotických babiček mít takový šmrnc a zároveň se u něj budete smát. (24.03.2018)

V 80. letech byla ve filmovém průmyslu robotizace hodně populární a na toto téma vzniklo skutečně bezpočet filmů. Hlavně v Hollywoodu. Avšak ani československá kinematografie nijak nezahálela a i ona přidala svojí troškou do mlýna. Samozřejmě však po svém. Socialisticky. Takže zatímco všude jinde se jednalo o akční či akční komedie, barrandovští tvůrci natočili ryze rodinný film. Námět není nijak originální, neboť o robotech vypomáhající v domácnosti byl použit také již mnohokrát. Nápad v podobě babiček se už originalitou honosí. Stroj se podle požadavku naprogramoval a bylo hotovo. A právě v tom je jádro věci. Program obsahuje i nelichotivé věci o sousedech a tak vlivem takového programu netrvá dlouho a začnou si vzájemně dělat naschvály, až to skončí scénou, která dnes vypadá jako nepovedená parodie na Terminátora. Na samém konci se jako obvykle moralizuje, ale v tom smyslu, co již dávno sepsal autor sci-fi románů Isaac Asimov. Prostě roboti by měli lidstvu sloužit a ne se proti nim obracet. Dramatizace žádná, humor aby divák pohledal a omšelost z díla doslova září. V Americe měl slavný ´Terminátor´ premiéru téměř tři měsíce po uvedení této barrandovského skvostu v československých kinech. Měla to být snad náhrada? Víme, kdy se až ´Terminátor´ do našich kin dostal. Pokud ano, tak socialisticky docela blbá. (29.09.2020)

Další film dokazující, že se v socialismu žilo o mnoho líp než dnes. Zatímco tehdy si i (relativně) mladá rodina se dvěma malými dětmi mohla dovolit bydlet ve vile a navíc si koupit nejnovější výkřik techniky, umělou babičku, v dnešní době vidím, jak spousty lidí nemají ani na takovou levnou a základní věc, jako jsou lyže, a musí chodit venku jenom s hůlkama! No to jsme to dopracovali teda! Navíc i ten sníh tehdy byl a dnes není! Myslím, že každého musel zaujmout neotřelý Lábusův imidž. To pod nosem nosil z toho důvodu, že souběžně s tímto filmem natáčel i v zahraničí, v Bavorsku, a to 27. díl série "Kterak kožené kalhoty o padací most přišly". (15.02.2014)

Já se tak bál, že se zhroutí má nostalgická mrazivá vzpomínka na děsivou babku nahánějící po zahradě děti s kosou (taky jediná věc z filmu, kterou jsem si dodnes pamatoval. A naštěsí se to nestalo. Ono to je sice až krásně dobově přitroublé (u tanečních kreací na garden party jsem se lámal smíchy), ale babky fungují pořád, z těch jde strach a hrůza a z Havelkové mi běhá mráz po zádech ještě teď. Nejvíc na tom filmu oceňuji to, že ten nejlepší účinek snad ani tvůrci vůbec neplánovali. jen si řekli, že natočí sci-fi komedii, jenže stačí u toho trochu rozvinout, jak yb to asi mohlo být v reálu a děsivé je to najednou docela dost. Tohle je prostě neplánovaně dobře skrytej horror. A navíc, ty knírky, ty knírky! (22.01.2014)

Snad jeden z nejhorších starších českých filmů vůbec. Jak se snažím být k našim filmům spíše shovívavý, tak tady se mi s každou další minutou pootevírala kudla v kapse. Sledovat ty dvě otravné babky jak se snaží hrát robota je opravdu pro silné žaludky, až mi bylo občas stydno i za ně. Nejvíce jsem však litoval Jirku Lábusa, který je jediným sympatickým aspektem této voloviny. A co fakt nesnáším - scénář založený na žabomyších sousedských válkách ("oni mají babičku, musíme ji mít taky!"). I kamera na úrovni horšího domácího videa a nevkusná hudba, v kombinaci s již zmiňovanými "robotickými" hereckými výkony, činí z tohoto filmu opravdu tristní audiovizuální zážitek. (05.06.2012)