Trhala fialky dynamitem
Réžia:
Milan RůžičkaKamera:
Josef PávekHudba:
Milan DvořákHrajú:
Helena Růžičková, Jiří Růžička ml., Lubomír Kostelka, Roman Skamene, Jitka Asterová, Fredy Ayisi, Valentina Thielová, Lubomír Lipský st., Hana Čížková (viac)Obsahy(1)
Hrdiny ztřeštěné podívané je početná rodina Karafiátových, která se v nastupujících tržních podmínkách rozhodne zanechat dosavadního způsobu obživy (kradení smutečních věnců a jejich přetváření v umně vázané kytice) a začít podnikat. Světlo světa tak spatří svérázná cestovní kancelář Český ráj, postavená na geniálním nápadu nevozit chudé české turisty do zahraničí, ale naopak, bohaté cizince do Čech. Díky svérázné reklamní kampani se skutečně podaří v Paříži obsadit autobus pestrou směsicí Francouzů a vyrazit. Tím však podnikatelské starosti Karafiátových teprve začínají. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (374)
Absolutní porevoluční propadák. Je to takové SLUNCE, SENO, EROTIKA ušité rychlou jehlou. Růžičková v lidovém kroji zpívá na playback z gramofonu před Eiffelovkou! Vedle ní stojí Růžička v převleku medvěda a Roman Skamene se protahuje v retro plavkách s nafouklou činkou. Tak tohle fakt ne! A ten příběh, že z Paříže budou do Čech vozit turisty je absolutně bizarní. Stejně tak jako jim pomáhá francouzskej černoch, který samozřejmě umí česky, protože studoval medicínu v Praze. [16483. hodnocení, 360. komentář, 25%, 360. nejhorší film] ()
Tohle je nechutná slátanina, která nabízí přehršel hloupého vtipu spolu s filmařskou negramotností a prezentací nevkusu. Je zde cítit jakási snaha svést se na úspěchu filmové trilogie Slunce seno. Ale kvalitativně jsme zde o několik úrovní níž. Troška sám před časem prohlásil, že za jedno z největších svých prokletí považuje tento film, protože někteří neznalí lidé mu ho připisují, ačkoli s ním nemá nic společného. A to prosím zaznělo z úst režiséra Kameňáků a Babovřesek. To už je vypovídající samo o sobě. ()
Viděl jsem to kdysi v telce, ale v podstatě jsem to kompletně zapomněl. Když jsem po letech pocítil bizarní touhu ten film vidět znovu - snad abych si potvrdil, zda je skutečně tak špatný, jak se o něm říká - ověřil jsem si, že je to skutečně strašná sračka - nevtipná scenáristická ubohost (už jenom ten dementní název!), s děsivě špatnými hereckými výkony a stupidním dějem, kde v podstatě nic nedává smysl, prostě neblahé dítě své doby. Navíc to je film, u jehož sledování má člověk skoro nutkání se stydět za to, že je Čech, protože to, jak jsme zde vykresleni, je prostě něco příšerného. Na druhou stranu, časy se změnily, a pohledem dnešní doby už ani nemám potřebu se do toho filmu nějak extrémně navážet nebo se mu, respektive té jeho amatérské upachtěnosti, nějak vysmívat, spíš mi bylo těch lidí co v tom hráli líto, většina z nich už je stejně buď po smrti, nebo v pokročilém věku, takže proč se vlamovat do otevřených dveří a plýtvat energií na tak zbytečné bitvy. Myslím, že to nejlepší, co by si ten filmový devadesátkový hřích zasloužil, by bylo milosrdné zapomnění - o to víc mě překvapilo, že film má ve své nabídce Voyo, a že jsem zde narazil na názory několika lidí, kteří ten film mají rádi, takže se Fialky budou v diváckém povědomí zřejmě ještě držet dlouho. Hranice filmového nevkusu některých lidí jsou podle všeho skutečně bezbřehé. ()
Existují dvě kategorie vyloženě špatných filmů. Ty, které jsou v kině nesnesitelné, ale v televizi se dají přežít a u některých se člověk i pár vteřin pobaví. No, a pak jsou ty druhé, které jsou nestravitelné i v televizní podobě a jejich sledování představuje fyzické i psychické utrpení; což je případ i této zpatlaniny a zločinu proti kinematografii. Doporučuji všem, kteří nevěří, že existuje něco horšího, než je Kameňák. ()
Film Trhala fialky dynamitem je ukázkovým příkladem takzvané české lidové veselohry. Tento žánr za splnění několika základních podmínek slibuje komerční úspěch a v ochranné mantře svobodné demokracie se stal jednou z nejvýraznějších tváří spotřební kultury na český způsob, kdy se buranství může vydávat za lidovost. Helena Růžičková, povzbuzená úspěchem a popularitou Slunce a sena, se chopila příležitosti a se synkem Jiříčkem a režisérem jmenovcem Milanem přivedla na svět svou představu bláznivé a strhující zábavy. A nehledě na zdejší hodnocení, je tento druh české zábavy cílovou skupinou s nadšením přijímán a je dlouhodobě pevnou součástí české konzumní kultury. Za lidovost se vydává omezenost a buranství, ty při každém kontaktu s ostatním odlišným světem vždy zaručují střet, hurónský smích a upřímně míněnou národní hrdost. Klan Růžičků buranství prokládá oduševnělými moudry, jsou to výkřiky do tmy, které mají přinést punc světáctví, otevřenosti a porozumění. Film Trhala fialky dynamitem je příkladnou ukázkou díla autora nepříliš schopného a již dávno rezignujícího na jakoukoli míru vkusu, a přesto v neochvějném přesvědčení o své výjimečnosti v rytmu nejpokleslejší formy pobavení rozdává křik a nešikovně přešlapujícího slona v porcelánu. Zábavě bez náznaku elegance a v křeči vlastního přesvědčení omezené přízemnosti není určena pro mne. Autoři jsou hrobníky umění a kultury! Hlavní postavou české buranské komedie je Helena Karafiátová (Helena Růžičková), těžkotonážní autorita obyčejné moravské rodiny, která se rozhodla vydat vstříc Evropě a novým světlejším zítřkům. A nastává prostor pro životní moudra, topornou zábavu a znásilnění samotného vedení příběhu. Humor žrouta je Jiří Karafiát (Jiří Růžička ml.), Helenčin bratr stále jí a jí. Malý závan šarmu zpočátku přináší Jožin Karafiát (Lubomír Kostelka), funebrák a jízlivý komentátor mumraje veškerého snažení. Mizerný štafetový kolík po něm převezme francouzský profesor Noel Imbort (Lubomír Lipský st.), hledač neuchopitelnosti na útěku před stářím. Ženskou okrasou je sestřenice Běta alias Barbie (Jitka Asterová) k potvrzení přežívajících stereotypů. Výraznější postavou je bratranec Jožka Pons (Roman Skamene), myslící především na osobní prospěch. Představa světovosti tvůrců je José alias Josífek (Fredy Aiysi) a zmítá se v medvědí křeči zběsilého tance. Z dalších rolí: profesorova starostlivá manželka Cecile (Valentina Thielová), žárlivá a stíhající francouzská policistka Pomněnková Marie (Hana Čížková), roztržité sestry Renoirovy (Nina Jiránková a Věra Koktová), svou počestnost hystericky bránící Jeanette Colas (Gabriela Filippi), její frustrovaný manžel Robert (Jiří Kuldan), povýšený seladon Daniel Funes (Rostislav Kuba), malující dědeček (Zdeněk Blažek), nemluvný řidič autobusu Pyžamo (Ivo Pešák), mumlající spoluřidič Turek (Jan Bošina), v póze tragédie uvíznuvší básník (Petr Růžička), bodrý Dežo alias Bangladežo Lakatoš (Otto Lackovič), rádoby mafián René (Tomáš Hanák), či vrchní skaut Velký Medvěd (Václav Kotva). Lidová taškařice je nejoblíbenějším zábavním formátem české spotřební kultury. Nevkusná omezenost může bodovat svou přízemností, přesto by měli být takoví tvůrci lynčování ve jménu vlastenectví a vrozené touhy po dosažení vyšší kvality a hlubších hodnot při rozšiřování vlastních znalostí a vědomostí. Bez náznaku snahy jde jen o podbízení a chrochtání blahem z vlastní omezenosti. Je to rezignace po poznání a nalezení pohodlí a bezpečí v rozbředlých prasečích výkalech rozkrádaného zemědělského družstva. () (menej) (viac)
Galéria (4)
Zaujímavosti (12)
- Helena Růžičková několikrát přiznala, že film trpí jistými nedokonalostmi, což bylo způsobeno několika důvody, které předcházely samotnému natáčení, či vystupovaly na povrch v jeho průběhu. Herečka se nikdy netajila tím, že by chtěla Čechům v nelehkých porevolučních dobách přinést komedii, která by navázala na předchozí úspěchy československé kinematografie na tomto poli. Proto se svým synem napsala příběh o obyčejné rodině, která vstupuje do rodící se tržní ekonomiky, prostřednictvím cestovní kanceláře. Tento příběh měl celkem odlišnou podobu, než jaká byla nakonec ve filmu. Financování se ujal kontroverzní podnikatel Rudolf Hošna, který si jako podmínku financování kladl, aby Fialky byly prvním porevolučním moravským filmem. To bylo velmi problematické, protože ve stejné době (léto 1992) natáčela na Moravě režisérka Věra Chytilová film Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992). Hošna trval na tom, aby Fialky vstoupily do kin dřív, takže celé natáčení bylo poznamenáno velkým spěchem. K režii byl vybrán Milan Růžička, což také nebyla příliš šťastná volba, protože, ač ne nijak špatný režisér, měl s režií filmové komedie velmi malé zkušenosti. Růžičková to okomentovala slovy: „Dokonce mu i takový mistr jako pan Lipský dodával ještě další fóry a on na to nijak nereflektoval“. Film se nakonec dostal do kin dva týdny před Dědictvím, ale kvalitativně byl jinde, což Růžičkovy velmi mrzelo. (cundak)
- Vekslák (Roman Skamene) jezdí ve voze Audi 90 Coupé cabrio, vyráběném v Německu v letech 1991 až 1996. (JARDAHONDA)
- V knize "Rozmarná léta českého filmu" je vzpomínáno: "Na place se děly neuvěřitelné věci. Režisér musel do filmu dostat producentovu vilu, takže se dopsala scéna, jak jede autobus, pomalovaný obrázky Libora Vojkůvky, do Brna a ve švenku se kamera na tři vteřiny zastaví pohledem na vile. Potom se musela při natáčení v Paříži do filmu narychlo obsadit producentova milenka, a když tento zjistil, že jí režisér svěřil jen roli němou, zakázal režisérovi přístup na produkční porady. Potom se zjistilo, že podle smlouvy mají Jiří Růžička a Helena Růžičková stejně velké role, tak se rychle dopsala scéna jízdy králů, v níž měl jet Jiří na koni, ale pak se zase zjistilo, že ho žádný kůň neunese..." (NIRO)
Reklama