Nočná mora v Elm Street 3: Bojovníci zo sna

Tak kto by povedal, že tretí diel hororovej série by mohol byť (takmer) lepší ako prvá časť, kde sme vstúpili do neprebádaného nového fikčného sveta s geniálnym záporným hrdinom. Odpoveď sa môže skrývať aj vo fakte, že za scenár sú zodpovední ako Craven, tak Darabont. Atmosfére určite pridáva plusové body prostredie psychiatrickej liečebne a šikovne vymyslené rozširovanie celej mytológie okolo Freddieho, ako aj nápadité úmrtia. No a tvorcovia nepoľavia ani v závere, pretože ten je skrátka iný, ako by divák očakával, žiadne absolútne víťazstvo dobra nad zlom nenastane, ale to súvisí asi aj s faktom, že sa určite rátalo s ďalším pokračovaním. (03.11.2019)

Do světa legendárních nočních můr s Freddym jsem nahlédl úplně poprvé a na základě doporučení horrorového příznivce Mr.Apache zvolil místo prvního filmu netradičně tuhle „trojku“. Jak jsem tak trochu předpokládal, tenhle typ přímočárého tínedžerského horroru nebyl tak úplně mým šálkem kávy, ovšem musím uznat, že v rámci toho, čím Bojovníci ze sna jsou, jde o velmi dobře udělaný kus, který i navzdory tomu, že během trikových scén tu občas byl starší věk filmu znát, strčí pořád hravě do kapsy spoustu současné žánrové tvorby. Líbilo se mi zasazení většiny napínavého děje do snů, které zde probíhají na pokračování a postupně se propojují s realitou, zaujalo mě promyšlení snového světa s číhajícím nebezpečným záporákem ze záhrobí i mladičká Patricia Arquette. Ke konci se mi už ty akční boje se všemi netvory zdály utahané a rovněž zbytečně přepjaté, včetně klasického horrorového zvratu k závěru (ve chvíli, kdy se všechno zdá být vyřešené). Zatím se k oblibě tohoto kultu přidávat rozhodně nemůžu, ale coby v jistém směru skutečně originální žánrová jednohubka za mě může být a minimálně na první film z roku 1984, kterým to celé kdysi začalo, se ještě někdy v budoucnu ze zvědavosti podívám. [60%] (04.07.2022)

Soundtrack Angelo Badalamenti: 1. Opening [1:53] ,2. Puppet Walk [3:21] ,3. Save the Children [1:24] ,4. Taryn's Deepest Fear [2:50] ,5. Deceptive Romance [2:48] ,6. Snake Attack [1:49] ,7. Magic Butterfly [1:24] ,8. The Embrace [0:43] ,9. Quiet Room/Wheelchair/Icy Bones [2:44] ,10. Rumbling Room [1:16] ,11. Dreamspace [0:48] ,12. The Dream House [2:02] ,13. Is Freddy Gone?/Trouble Starting/Prime Time TV/Icy Window [4:38] ,14. Grave Walk [1:16] ,15. Nursery Theme [2:01] ,16. Light's Out [0:59], (16.05.2011)

Po teplomilné dvojce se otěží následujícího dílu chopil debutující vizionář Chuck Russell. Ten tu prokázal svůj nesporný talent a vdechnul sérii svěží vítr. Už se naplno pracuje s bezmeznou fantazií uvnitř říše snů a Freddy tu konečně dostává zaslouženého prostoru. Od začátku se ukazuje v celé své kráse/zrůdnosti, hláškuje, až se mu od huby práší, a ke všemu při vraždách vyniká obdivuhodnou nápaditostí. Prostě Krueger, jak ho všichni známe a milujeme. Cravenův hravý scénář jde hodně cítit, hudbu dostal na starost Lynchův dvorní skladatel Badalamenti, vrátily se důležité postavy z jedničky a zabrat dostali především trikaři ze studia Dream Quest Images. Krása. (30.07.2011)

Po dementnim druhym dilu musel prijit Russel a zachranit situaci. Obklopil se v ty dobe zacinajicima hercema typu Arquette nebo Fishburne, prizval proverenou Langenkamp a prisel s paradnim dilem z psychyatricky lecebny, ktera ma atmosferu sama o sobe a takze je vcelku jasny, ze jakmile nastoupi Freddy a zacne si hrat, o paradni napinavy sceny, skvelou atmosferu nebo nejaky ty nechutnosti nebude nouze. Je sice fakt, ze ke konci uz filmu lehce dochazi dech, nektery sceny typu kostlivec jsou lehce smesny, ale i tak to tech slabsich 5* da. (13.09.2010)