Kate

Věrozvěsti z 87North Productions přinášejí další zázrak ze střední rozpočtové kategorie akčního žánru. Na jedné straně sice opakují osvědčenou formulku, kdy celý film vystaví na castingu a ústřední herecké osobnosti postaví na tělo akční sekvence. Ale ono to prostě zase skvěle funguje. Trademarkem choreografů a kaskadérů z 87Eleven je zapracování bolesti a únavy do choreografie akčních sekvencí, ale tady ještě násobí zhuntovanost a opotřebení materiálu viděné v "Atomic Blonde" . Zatímco tam Charlize Theron byla navzdory všem modřinám pořád dokonalý stroj na zabíjení, Mary Elizabeth Winstead se v "Kate" skvěle položila do role likvidátorky s urychleným poločasem rozpadu. Příznačně tak její figura mnohem více v soubojích chybuje, za každou druhou ránu, co dá, jednu schytá, ale o to víc zabejčeně se plahočí za svým cílem. Každá modřina, otevřená rána, podlité oko a cizí chlístanec krve na jejím zevnějšku se stává jednotkou na jejím barometru postoje "stejně chcípnu, všechno je mi u zadku". Jednotlivé akční sekvence vše řečené zúročují v prospěch neokoukané efektnosti. Současně si jako základ berou to nejlepší a nejstylovější z tradice thajské a japonské akční školy i scénografie a kombinují to s hravým formalismem západní tradice. Zásadním způsobem tuhle ženskou verzi "Cranku" dotváří vizuální stylizace, kde pod taktovkou kameramana Lyla Vincenta a režiséra Cedrica Nicolase-Troyana vzniká tvar, který ve vrcholných momentech působí jako anime kreslené digitálními neony (s konkrétními pasážemi evokujícími "Redline" či "Ghost in the Shell"). Vše dohromady z "Kate" dělá nejen skvostně uhrančivou a nakažlivě rozjařilou akční jízdu se zatraceně cool akční hrdinkou, ale také jeden z vrcholů akčního žánru posledních let. (04.10.2021)

Lovec: Zimní válka byl v roce 2016 přesně tím příkladem pokračování, které svět nepotřeboval. Pokračování Sněhurky a lovce tehdy dostal na starost Cedric Nicolas-Troyan. Pro tehdy zkušeného tvůrce vizuálních efektů šlo o režijní prvotinu a šťastná volba to ve finále dvakrát nebyla, i když by bylo nefér vše dávat za vinu právě Troyanovi. Po pár letech to nicméně Troyan zkouší za kamerou znova, tentokrát v rámci nového akčňáku Kate, který vznikl exkluzivně pro Netflix. A ani tentokrát není zrovna dvakrát velký důvod k radosti.   Kate by možná chtěla být trochu jako Smrtonosná past. Trochu možná John Wick. Trochu možná Kill Bill. Úplně to ovšem na tomto poli snahy nevyhrává. I když to ovšem neznamená, že by Kate neměla své světlé body. V rámci akčního žánru se v Kate objevují dost slušné choreograficky zvládnuté akční scény, vizuál je i díky zasazení do Japonska (a tím pádem povinných neonů) velmi slušný a Mary Elizabeth Winstead je v akční poloze velmi fajn. Jenomže jde vlastně o jediné věci, které jde nějakým způsobem skutečně vypíchnout.   Po letošním Nikdo a Bobu Odenkirkovi je Mary Elizabeth Winstead další překvapivě solidní volba do hlavní akční role. Winstead dokáže akční scény prodat, tvůrci přitom dokázali potenciál povolání hlavní hrdinky vytěžit celkem dost. Je jen škoda, že scénář místo plného soustředění na fakt, že hlavní hrdince zbývají poslední hodiny musel ještě zapojit postavu Ani, přičemž celý vztah je ve finále vlastně tak trochu bez duše a nějaké vyrovnávání se stíny minulosti v součtu vlastně nefunguje. A Woody Harrelson je trestuhodně nevyužit.   V jistých momentech je dost poznat, že tvůrci čerpali odjinud, přičemž pochopitelně platí, že to již kdysi někdo dělal o poznání lépe. Troyan alespoň očividně má dost slušných kreativních nápadů, soundtrack Nathana Barra má fungující atmosféru a prostředí Japonska je celkem solidně vytěženo. Tohle všechno, akční stránka a Winstead ovšem nespasí fakt, že je to celé pořád tak trochu hloupé. A vlastně i celkem hloupé v rámci akčního žánru. Kate funguje jako výplachový akčňák, očividně by ovšem dost možná chtěla být něco víc. A na tomhle ledu se jí dvakrát nevede. Ve stopách Brutální Nikity se tu rozhodně nekráčí.   V součtu další neurážející spotřební netflixovka, která jako výplach vlastně nikomu neuškodí. Průměrný uživatel Netflixu dostane film na jedno odpoledne, který se mu rychle vypaří z hlavy a zapadne v knihovně Netflixu. Kate nepřichází s ničím novým, jako slušné akční řemeslo ovšem obstojí bez problémů...... (12.09.2021)

No asi jsem to mel cekat, po tom, co jsem zjistil, co ma reziser za sebou, ale proste ukazka a obsazeni bylo fajnovy, tak jsem se docela tesil. No a vysledek je lehce podprumernej akcnak s par fajn akcnima scenama, vyjimecne nejakou cool kamerovou vychytavkou a ke konci dementnim a predvidatelnym pribehem. Navic se to mimo akcni sceny lehce tahne, Winstead je fajn, ale moc ji to clovek neveri a Woody je tezce nevyuzitej. Cely to zkratka pusobi jak nejakej uvod tuctovyho serialu, kterej ne a ne chytit tempo a rozject se. Ale za tech par fajnovejch scen a super brutalitu to slabsi 3* da, desna skoda, ze celej film nemoh jet v duchu zaverecnyho prichodu Kate do mrakodrapu. (19.09.2021)

Po všech stránkách zcela zapomenutelná akční podívaná, která zaujme pouze několika skvěle nasnímanými sekvencemi a atraktivními lokacemi Tokia. Bohužel ale nedostaneme žádnou další přidanou hodnotu, pročež tyto dva atributy ani zdaleka nestačí ani na alespoň průměrnou podívanou. Ve finále tedy dostaneme snímek, na který si za pár měsíců vzpomene vážně jen málokdo. A to je vzhledem k sympaticky se snažící Mary Elizabeth Winstead vážně velká škoda. Tak snad příště! (Netflix) „Death is the time for beginnings.” (13.09.2021)

Film vyzeral, ako by bol natočený v roku 1945. USA práve zhodili atómové zbrane a ovládli Japonsko. A tak nám tu jedna #metoo ženská rozbíja všetkých chlapov a rozkazuje jednej malej šikmookej a Harrelson normálne že velí samotnej Jakuzi. A Japončíci len so sklopenými ušami čakajú na svoj osud. Veru tak. Ako z roku 1945. (11.09.2021)