Anna Kareninová
Anna Karenina
Réžia:
Bernard RoseScenár:
Bernard RoseKamera:
Daryn OkadaHrajú:
Sophie Marceau, Sean Bean, Alfred Molina, Mia Kirshner, James Fox, Fiona Shaw, Danny Huston, Phyllida Law, Anthony Calf, Anna Calder-Marshall (viac)Obsahy(1)
Filmový prepis rovnomenného románu Leva Nikolajeviča Tolstého. Tragický príbeh vydatej ženy a matky, ktorá sa prostavila proti prísnym konvenciím svojej doby a mala odvahu riadiť sa hlasom vlastného srdca. Napriek odsudkom okolia a strate spoločenského postavenia nasledovala milovaného muža. Ale ten, pre ktorého obetovala všetko, nevie jej obeť pochopiť ani oplatiť... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (79)
Musím konstatovat, že je to milé překvapení. I když se vždycky děsím, jak tyhle věci netočí Rusi, ta to nestojí za nic, čehož je výsledek posledního hrůzného filmové zpracování s Keirou a Judem. Ale tohle má šmrnc a Bean, jako Vronský je parádní. Též Marceau a Molina výborní. Na tu ruskou to sice nemá, ale i tak je to pěkné pokoukáníčko i když velice smutné. Tyhle romance z carského Ruska miluju. ()
Pro mě je u filmu strašně důležité koho do hlavních rolí obsadí, protože když tohle někdo fakt "splete" je to pro mě konečná, jako v případě Anny Kareniny z roku 2012. Ale tady to byl trefa do černého.. Nádherná Sofie Marceau, která výrazově je absolutní Annou a dominantní sympatický Sean Bean byli filmově natolik spojení, že mě to přikovalo k sedačce, nemluvě o konci, který mě...duševně vyždímal.. ()
Tak tenhle filmek mi dokonale spravil naladu po tom, co jsem videl naprosto nedokonale divadelni predstaveni toho dila v Olomouci. Byl jsem na tom na stredni a i profesori to pokladaly za ztratu casu. Tento filmek se ale povedl po vytvarne strance, herecke obsazeni trefne a opravdu potesi zminka o laznich v Karlovych varech. Me jako milovnika serialu 24 hodin rozhodne potesila ryzi charakterni herecka Mia Kirshner, ktera dokaze zahrat bezchybne cokoliv (viz srovnani jeste s roli v serialu The L word). Take mam slabost pro Seana Beana, ktery hraje vzdy tez same charaktery - Jeji pripad, Equilibrium, Zlate oko ... ()
Nerada bych se opakovala, protože komentář kolegy "Tahita" mi mluví z duše. Viděla jsem hodně adaptcí a seriálů na téma "Anna Karenina" a mohu říci, že SEAN BEAN prostě nebyl typ na hraběte Vronského ani vzdáleně. Sophia Marceau byla dobrou postavou, její šarm a krása odpovídala předloze románu. Celkově je ovšem filmové dílo dobře natočeno, ikdyž tam některé pasáže byly zbytečně naturalizovány (erotická scéna v ložnici). Každý ví, kdo četl román, že se spolu ti dva nemodlili. Stačil přece náznak... No ale je to věc réžie. Asi to chtěl režisér v r.1997 přizpůsobit době. Z mého pohledu je to jenom průměrné dílko. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (3)
- Jedná se o první americkou produkci Anny Kareniny, která byla filmována v Rusku, přesněji v St. Petersburgu. (Kritiq)
- Sean Bean byl do role hraběte Counta vybrán režisérem Bernardem Rosem, a to na základě jeho výkonu v roli Richarda Sharpa v britské televizní sérii Sharpe's. Líbilo se mu, že vypadá přirozeně ve vojenské uniformě. (Kritiq)
- Annu Kareninu dabovala v slovenskom znení Zuzana Fialová, ktorá túto postavu o viac ako desať rokov neskôr stvárnila na doskách Slovenského národného divadla. (matthew.17)
Klasikův odkaz a film.¬ Jsou různé názory na to, kterak se zachovati k původnímu psanému dílu, zvláště tak složitému, jakým bývají romány literárních klasiků, převádí-li se na plátno do pohyblivých obrázků a vstupujíc tím jaksi bezprostředně vidově v život činný; od krajnosti té, že román sám je scénářem, jejž nutno dodržeti z úplna za každou cenu, po krajnost tu, že pro nynější pochopení díla je nutno převésti vše, myšlenky i děj, do současné podoby a doby.¬ Pominu teorii tvorby, na niž bez tak nejsem odborníkem, a jakožto myslitel a člověk k tomu říkám: Je jedno v posledku, jakým způsobem se filmový odborník vypořádá s tak složitou stavbou, jakou je klasický román, zde L. N. Tolstého Annou Kareninou; ale výsledkem nesmí býti znehodnocení na způsob závažného rozmělnění, překroucení klasikova odkazu; tím by se stalo, že by svědectví původního tvůrce nebylo předáno, aby mohlo žíti dál v myslích a srdcích lidí jako poslání pro budoucí čas. Jako je málo geniálních klasiků, jimž sudičky daly do vínku ono nevšední — a bolestné — nadání uchopiti svět v celistvosti a umně předati své poznání nám ostatním ve svém díle, tak také je málo těch, kdož by dokázali vdechnouti duši takového díla filmovému plátnu.¬ Je zřejmé, že pan režisér a zároveň scénárista B. Rose si podrobně nastudoval a promyslel psanou předlohu (na amyho obdivuhodný výkon, jenž jej možná stál několik beden bourbonu po případě krabic antidepresiv); pečlivě vybral stěžejní scény a pospojoval je čtenými úryvky románu; přešťastně vybral herce, kteří jako by z oka vypadli Tolstého postavám; co možná věrně vykulisil svět carské Rusi, alespoň co se vyšších kruhů týká; nicméně, zkratkovitost, s níž bylo dílo předvedeno, nestačila ani z daleka na to, aby se probuzený Levin (on je vlastně ústřední postavou románu, ne A. Kareninová), jak byl předvedený v závěru snímku, mohl rovnati skutečnému probuzenému Levinovi v závěru Tolstého díla.¬ Je to škoda, a zároveň to je pochopitelné: u tak složitého díla (výstavbou i myšlenkou), jakým Anna Kareninová L. Tolstého je, je třeba k tomu malému zázraku, — abychom byli uchváceni a ohromeni stejně jako při a po četbě románové předlohy —, nejenom znalosti historického pozadí, ale též prvku genialiaty snesivšího se na tvůrce a ovanuvšího jej jako zákmit křídel andělů.¬ Žel, pan Rose takovou přízeň neobdržel...¬¬¬ Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬ Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬ Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬ Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬ Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬ Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬ Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬ Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬ Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬ Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77) () (menej) (viac)