Brutálna Nikita

Typický Besson ve svém nejsilnějším období. Silné a atraktivní téma zpracovává bez přemíry důrazu na pozlátko a první plán a naopak: koncentruje se na spodní proudy a psychologii postav. Akce a špionážní gloriola jsou staženy taktně do ústraní, o to větší prostor však dostává lidská dimenze příběhu o ženě, která dostala druhou šanci. Akční stránka, ač skutečně zabírá minimum prostoru, je provedená velmi vynalézavě a obsahuje značnou porci cynismu, ne nepodobného pozdější Tarantinově poetice. Anne Parillaud hraje s neuvěřitelným nasazením a drastický přerod své postavy podává s neobyčejnou mírou přesvědčivosti. O Bessonově formě svědčí i "čističovská" epizoda, která díky výkonu Jeana Rena patří k filmové klasice. Osobně mi dost vadí syntetický soundtrack a poněkud kolébavý krok vyprávění, nicméně i tak patří Nikita k absolutní klasice, na čemž nic nezmění ani tradičně debilní americký remake. (26.06.2006)

Ačkoliv tento snímek evidentně zestárnul, tak je příjemnou a zábavnou podívanou i dnes. Na nový začátek není nikdy pozdě. Proměna Nikity z rozcuchané, neupravné a hloupé holky v elegantní a okouzlující ženu, která to se zbraní umí, je velmi zdařilá. Nemohu porovnávat s remaky, jelikož jsem je neviděl, ale troufám si tvrdit, že u nich platí pravidlo: 5x louhovanej čaj není ten původní čaj. (10.09.2010)

Když jsem to viděl kdysi v kině poprvé, byl jsem úplně nadšený. Když jsem to teď viděl po letech, vnímám tam spoustu věcí, které nedávají úplně smysl, nebo spíš jsou na standardní krimi thriller trochu přehnaný. Dneska bych to hodnotil kolem 70 %, trochu nahoru jdu spíš z nostalgie a taky kvůli Jeanu Reno. (29.12.2020)

Tak Besson bol už aj brutálnejší a naozaj si neviem predstaviť, ako sa do roly tajnej agentky dostane narkomanka, veď tá by neprešla už cez konkurz na "Tři tisíce třista třicet tři stříbrných stříkaček". 40 kilová palebná sila ale urobila svoje a plemenné býky padajú jedna radosť, nuž ale tak to je vo filmoch, kde sa to hrá na formu a nie na obsah. Popravde, keď chcem brutálnu Nikitu, tak mne stačí aj dokument o Chruščovovi. (31.01.2024)

„There are two things that are infinite: femininity and means to take advantage of it...“ Zatímco Karyo je jako profesor Higgins zajímavý až do posledního uvědomělého úsměvu, jeho emočně nestabilní narko-Líza musí o diváka bojovat stejně intenzivně jako o své vykoupení.. Bessonův zabijácký Pygmalion z dob, kdy jeho postavy ještě nevyklidily pole akci, nicméně do kruté poetiky nemluvného pěstitele fíkusu mu pořád něco schází. Sice ne tolik, jak Viktoru Čističovi do zaměstnance, který dodržuje zásady BOZP, ale schází.. (01.12.2017)