Brutálna Nikita

Snímek obsahuje několik vskutku delikatesních scén, nicméně ta omáčka okolo nich byla brutálně nezajímavá a odvracela mi pozornost. Vzduchem kromě kulek prosvištělo i několik fajn hlášek, které budu vydávat za své. Hlavní plochá hrdinka bez náznaku ženských křivek mi trošku lezla na nervy. Naopak jsem se celou stopáž těšil na Jean Reno, který se objevil sice až na závěrečných pár minut, zato ale jeho role neměla nejmenší chybu. Divím se, že se mi takový kult schovával takovou dobu. Film určitě má svoje publikum i svoje kouzlo. Zdejší nadšení úplně nesdílím, nicméně jsem se příjemně bavil. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (11.07.2017)

Osobně mám tendenci tento film vnímat spíš jako takovou "přípravu" na Leona - teprve v něm podle mě rozehrál Besson potenciál námětu o nájemném vrahovi naplno. Na Nikitě mě asi nejvíc baví úžasná hudba a kamera, jakož i vynikající psychologie titulní postavy - odmyslím-li si tu nesmyslnou, byť zábavnou zápletku o doživotně odsouzené feťačce, které dala vláda druhou šanci v podobně fleku nájemné vražedkyně, smekám před tím, jak komplexně je zde postava Nikity vystižena (na čemž má samozřejmě lví zásluhy především její herecká představitelka, charismatická krasavice Anne Parillaud). Jinak se ale musím přiznat, že mě tento film na druhé zhlédnutí bohužel poněkud nudil, a místy jsem se až neubránil rozpakům z jisté trapnosti, kterou na mě místy lehce působil (kamenné tváře záporáků, stařičká auta, počítače i další technika... zub času se na tomto filmu stihl podepsat už velmi výrazně; nemluvě o tom, že postava Viktora Čističe mi osobně přišla téměř jako komická karikatura, u které jsem několikrát vyprskl smíchy). Mimochodem český dabing, v němž to odvysílala ČT2, byl opravdu strašný, a výrazně snižuje výsledný dojem z filmu. UPDATE 20.11.2019 - Na potřetí (opět v telce) mi to překvapivě strašně sedlo, český dabing mi kupodivu ani nevadil, a celkově mi to přišlo jako téměř dokonalý film, který už dnes vnímám s obrovskou nostalgií jako pure devadesátky. Obzvlášť s přihlédnutím k tomu, jaké blbosti Luc Besson točí v posledních letech, bohužel. (21.10.2012)

Vysoce nadčasové, stylové, podbarvené vynikající hudbou Erica Serry. Avšak stejně jako u všech Bessonových filmů mi tam to pověstné "něco" chybělo. Nedokážu identifikovat co, ale pocit neúplnosti je neodbytný. Stejně jako u Leona, stejně jako u Pátého elementu. Asi mi Lucův styl moc nesedí, každopádně nechápu proč ted točí Artura a Minikokoty a podobné braky, když v devadesátých letech patřil mezi špičku. (13.01.2011)

Objektivně sice za čtyři, ale z nostalgie dávám pět. Vynikající Bessonova francouzská krimi, která strčí do kapsy většinu podobných amerických. Anne Parillaud je typově dokonalá, jako punkerka i jako agentka. A strašně rád vzpomínám na mé bezvýhradné okouzlení postavou "čističe" Victora, byla to kdysi dávno láska na první pohled. Hrozně mě bavilo představovat si jeho "civilní" život - jak mlčky a nehybně sedí doma v křesle, v tichém, tmavém a poloprázdném bytě, v kabátě, klobouku a s černými brýlemi, strnule kouká do zdi a čeká, až zazvoní telefon, v němž mu dutý a bezbarvý hlas sdělí pokyny k další misi, k další práci, která jediná dává jeho životu smysl... (10.05.2013)

Slušně to uteklo. Já jsem Viktor, čistič. A Benátky z okna koupelny. Jinak ale můžu zodpovědně říct, že známý seriál s Petou Wilson měl prostě víc prostoru vykreslit situaci, hlavní postavu i jednotlivé akce. A taky o dost hezčí hlavní hrdinku. Bessonův film není tak akční, i když drsnej je dost. Trochu jsme se chvíli ztráceli, ale vysvětlení nakonec spíš přišlo, i když se zpožděním. Třeba ty odstupy při výcviku, po propuštění, po samoobsluze. (17.02.2017)