Káčerovo

Popkulturní klasika dětských pořadů, která je komerční sázkou na jistotu a z níž jsem nikdy nebyl na větvi. Tenhle druh grotesek účinně vytěsňuje jinou, originálnější tvorbu z televize. Po výtvarné stránce šablonovité, vzhledem k četnosti produkce vykrádající sebe sama, nenáročné. Celkový dojem: 50 %. (21.01.2009)

Kačerov jak hurikán, k vám už míří.... Znělka, která byla zárukou neuvěřitelně zábavné dobrodružné "indianajonesovské" půlhodinky ve společnosti nadmíru sympatického ptactva. Většina starých dobrých disneyovských seriálů (především pak Gumídci a Rychlá rota) byla velmi dobrá, ale žádný z nich nebyl ani zdaleka tak dobrý jako právě Kačeří příběhy. A to i navzdory kolísavé kvalitě jednotlivých epizod. Většina však bez problémů obstojí i dnes bez nostalgické optiky; a co teprve s ní. (24.08.2007)

Jedna z největších tv událostí mého dětství. Strýček Skrblík byl můj idol, protože rozhodně nepředstavoval standartní model hrdiny animované tvorby (nemyslím tím jen to, že je to drůbež, ale jeho "morální profil") a moc se mi líbily i ostatní postavy - kromě do nebes zde vynášeného Rampy McKváka také Magika von Čáry, kačer Hamoun, paní Čvachtová a samozřejmě čas od času hostující kačer Donald. A co je třeba ještě ocenit, je vysoce nadprůměrný český dabing (Mirko Musil jako Skrblík, dále Karel Heřmánek, Valerie Zawadská, Lubomír Lipský, Dalimil Klapka...). Když se podíváte na dnešní dabingy v animovaných seriálech, zjistíte, že jsou nebetyčně odfláknuté. (02.05.2003)

Babiččiny a dědečkovi archivy překypují kvalitními spisy, ale i filmy, potažmo seriály, a my, jako jejich vnoučata, se vždy v tomto harampádí prohrabovala. Nezapomenutelné zážitky spojené s tím jedním pokojem, kde sme všichni po prázdninovém obědě užívaly to kouzlo zvané rodina se nese hlavně v duchu Kačerovského tresoru, rivala Hamouna, nebo třeba Rafanů a jejich dobrodružnými výpravami do nejprapodivnějších koutků pramáti země. Zábavné, dobrodružné, ale stejně tak dobře poučné. (03.08.2011)

"Nic nevidim. Nevim kam letim... Je fakt, že dřív mi to taky nevadilo!" "Rampo, nemáš tu kde přistát. - To je dobrý, pane Skrblíku… stejně mi došlo palivo!" "Ty bys ty kameny odklízel až do konce života! - Možná i dýl..." Spolu s Gumídky, Letohrátkami a Rychlou Rotou je to část mého dětství před televizí. Ovšem Kačeři z téhle čtyřky byly asi nejlepší. Nejen díky příběhů, které byli tajuplné a děsuplné, ale taky byly plné humoru s hlášek. Navíc Skrblík a jeho synovci jsou sympatické kreslené postavičky. Nemluvně o Rampu McKvákovi, který je asi zaručeně nejoblíbenější kreslený charakter. Původní dabing je nenahraditelný a je vidět, že i po tolika letech to neztratilo téměř nic ze svého kouzla. Dnešní pohádkové kreslené příběhy tomu nesahají ani po kotníky. Naopak se krčí v koutě a tiše závidějí. Kačeří příběhy jsou nadčasovou zábavou a nejedna hláška to dokazuje. "Lupiči! Zloději! Politici!" Zkrátka a dobře tuhle Kačeří partu jsem si s oblibou pustil i teď a zjistil, že stále baví tak jako kdysi. Už se docela těším na to, jak to jednou bude bavit i další generaci dětí. Viděno prvních 50 epizod. (91 %) (30.08.2015)