Káčerovo

Moje nejoblíbenější disneyovka. Letec Rampa, Hamoun, Ňouma a samozřejmě strýček skrblík, který by si pro korunu nechal vrtat koleno jsou kouzelní. Pamatuju si jak jsem v dětství každou sobotu a neděli pouštěl v 7:30 h TV a koukal na jejich další dobrodružství. Dále musím pochválit skvělé Rafany a samozřejmě taky Magiku von Čáry, která touží po Skrblíkově prvním desetníku. (14.06.2008)

pamatuju si casy, kde sem jako malej capart vstaval v 7 rano, abych si vychutnal trojkombo animaci-kaceri pribehy-gumidci a z tehle trojice byly duck tales jednoznacne tim nejvetsim lakadlem. skvele propracovane charaktery, napinave story a je treba ocenit i perfektni a naprosto presny dabing a uvodni chytlavy song, jehoz text znam doted. nedavno sem prisel domu rano z kalby a pustil sem bednu, a zrovna jako na potvoru davali kacery na markize. musel sem uznat, ze i po letech to neztratilo nic ze sve kvality. boze, ja tehdy odebiral i ty comixy. na tomhle sem proste vyrostl... (02.01.2005)

Babiččiny a dědečkovi archivy překypují kvalitními spisy, ale i filmy, potažmo seriály, a my, jako jejich vnoučata, se vždy v tomto harampádí prohrabovala. Nezapomenutelné zážitky spojené s tím jedním pokojem, kde sme všichni po prázdninovém obědě užívaly to kouzlo zvané rodina se nese hlavně v duchu Kačerovského tresoru, rivala Hamouna, nebo třeba Rafanů a jejich dobrodružnými výpravami do nejprapodivnějších koutků pramáti země. Zábavné, dobrodružné, ale stejně tak dobře poučné. (03.08.2011)

Za své dětství jsem měl dva seriály, které mě vždycky, k nelibosti rodičů (televize byla v místosti, kde spali), spolehlivě přinutily vstávat každé ráno v sedm a sledovat je - Pokémoni a Kačer Donald. Dneska nechápu, člověk horko těžko vstává v deset. Každopádně to nic nemění na tom, že Kačeři jsou legendární a nadčasový seriál, který má i v dnešní době stále co říct. Důkazem budiž fakt, že jsem si několik postav nedávno vypůjčil při vysokoškolské zkoušce z politologie… a uspěl jsem. Jde o to, že i když se to možná nezdá (aspoň dle mých rodičů, pro které to vždycky byl jen ten "ztřeštěný americký seriál" a časopis, který mi pravidelně kupovali), Kačeři jsou vlastně takovou skvělou metaforou na lidskou společnost. Postav není moc, ale charakterově pokryjí většinu lidí. Stejně tak se jejich příběhy a patálie dotýkají téměř veškerých oblastí lidské činnosti. A nenápadně kritizují a více či méně moralizují (pro malé děti ideální, zvlášť v dnešní době). S přibývajícím věkem si tohle uvědomuju více a více. Dneska jsem si jen tak zběžně z nostalgie projel několik náhodných dílů a zjistil jsem, že pro mě celý seriál nabývá nového rozměru už jen díky mé životní lásce - angličtině. Opravdu doporučuji všem, kteří se o angličtinu zajímají. Originální americké znění vás úplně pohltí… a rozdrtí. Myslím, že už jsem toho viděl dost, ale snad krom Simpsnů je tohle ta nejbrutálnější angličtina, kterou jsem kdy v seriálovém světě slyšel. A jak já miluju americkou angličtinu! Miluju každou sekundu Duck Tales, opravdu, každou každičkou scénu i postavu. Kačera Donalda (Donald Duck), jeho bratrance housera Gustu (Gladstone Gander), Strýčka Skrblíka (Uncle Scrooge), Kulíka, Dulíka, Bulíka (Huey, Dewey, and Louie), Magiku Von Čáry (Magica De Spell), Šikulu (Gyro Gearloose), Rafany (Beagle Boys) atd., znám je všechny. A i když uznávám, že je to dějově velmi prosté a možná i proto už to tolik nežeru jako když mi bylo 10, nemůžu si pomoct a s radostí dávám pět hvězdiček. Kačeři si to prostě zaslouží. Když vidím, na čem vyrůstají dnešní děti dnes (samí roboti, Beyblady apod.), je mi z toho smutno. To my jsme měli jinačí dětství... :)) (29.01.2012)

Káčerovo ma zastihlo až v staršom veku (10/11 rokov), keď som už bol oddaný fanúšik egmonťáckeho časopisu Káčer Donald. Aj preto ma seriál nikdy až tak nechytil. Seriálu chýba skoro všetko, čo bolo tak geniálne na komiksoch. Hlavným záporom je akčný dej, kde hlavné postavy lietajú po celom svete a čakajú ich rôzne nástrahy. V podstate je to viac Indiana Jones (nuž, rok vzniku...) ako univerzum Káčera Donalda. Na komiksoch som miloval tú úžasnú ničím nerušenú atmosféru fiktívneho sveta s vlastnými pravidlami a absolútnu voľnosť príbehov, ktoré raz boli o tom a inokedy o niečom úplne inom (a stále boli originálne a vtipné - veď aj Inception vykráda jeden komiks Káčera Donalda). To všetko seriálu chýba - je až príliš spätý s našim svetom a je až príliš zameraný na akčnú dejovú líniu. Nehovoriac o tom, že charaktery postáv (obzvlášť Strýko Držgroš) sú značne posunuté. No stále sú to káčatá z Káčerova... (07.12.2010)