Tomik.

I když vojenské filmy jako takové nepatří mezi moje srdcovky, tento mě přeci jen něčím chytnul. Čekal jsem další tuctové, americké, patriotické melodrama, dostalo se mi válečného filmu, na který si budu ještě dlouho pamatovat. I když je pravdou, že děj byl příliš plytký a charaktery postav ploché, překvapivě mi to nevadilo. Bylo to svižné, akční, krvavé (v málokterém filmu "padají hlavy" hned v první minutě), všechno jelo jak na drátku, co víc si od válečného filmu přát. O to více jsem ocenil, že režisér šel ve scénáři ještě dál a přidal kousek romantiky, citů, náboženství, prostě propracoval film po všech stránkách. Dokážu si představit, že ne každému vonělo Gibsonem propagované katolictví, ale jsme v ateistické ČR, tak se není čemu divit. I to americké vlastenectví je vlastně jedna velká nafouknutá bublina. Lidi dobře ví, že by sami něčeho takového nebyli schopni a že něčeho takového v životě nikdy nedosáhnou, tak nastupuje klasické čecháčkovství a aspoň to tady rádoby inteligentními komentáři zepsujeme, že? Jak patetické. Bojové scény byly luxusní, působily na mě velmi reálným dojmem. Hlavně ta závěrečná stála za to! Vlastně celý příběh, který byl po celou dobu nádherně podkreslován výtečnou hudbou, působil opravdu věrohodně. Určitě to bylo z části způsobeno oním pohledem z Vietnamské strany. Velmi se mi líbil také pohled z ženské perspektivy aneb oprávněný strach o své manžely. Na to se v hodně filmech podobného rázu zapomíná a je to velká chyba. Musí to být neuvěřitelný pocit sedět doma a jen bezmocně čekat a doufat, zda se váš manžel ještě někdy vrátí. Brrr, až mi z toho běhá mráz po zádech, divím se, že z toho nezešílely. Ne vážně, to je na Chocholouška. O to víc jsem prožíval závěrečnou scénu, kdy došlo ke šťastnému shledání. Ano, kapesníčky byly třeba. A určitě ne jen v mém případě. Takže hodnocení? Čtyři? Pět hvězdiček? Ehm, vzhledem k doporučení jisté osoby (moc děkuji btw.) dávám plný počet, není o čem :D Ne vážně, skvělý film. Upřímně nechápu to nízké hodnocení, mi se to moc líbilo. Tak slabá procenta si film tohoto formátu určitě nezaslouží…

Tak to by teda nešlo. Až teď vidím, jak jsem Pařbě ve Vegas křivdil, když jsem ji svého času tak vehementně kritizoval. Ústřední dvojice postav slibovala prvotřídní podívanou, takže jsem čekal komediální jízdu vysokého kalibru u které se člověk řádně odpoutá, žádné výjimečné podívané se mi však nedostalo. Ne, že bych se musel tlemit celý film, ale tady člověk horko těžko hledal jedinou scénu na úrovni. U rádoby vtipných scén jsem se nudil, u vážných to nebylo o moc lepší. Teda ze začátku to ještě šlo, postupem času ale děj upadal, scény se stávaly fekálnějšími, vtip mizel, můj výraz mrznul. Vyjímka budiž onen útěk z mexické hranice, ten měl docela grády. Jinak upřímně nechápu, jak se Downey a Zach uvolili k natočení něčeho takového. A jó, prachy, v tom to bude. Tak jako tak, obnažující se pes, káva z otcova popele, bitka s vozíčkářem a jiné scény mi jasně ukázaly, že tohle nebude film, který si ještě někdy v budoucnu pustím znovu. Korunku tomu nasadil závěr, kdy si scénárista dovolil udělat srandu z něčeho takového, jako je porod (nasměroval ústřední dvojici do špatné porodní místnosti a po zjištění Downeyho zjištění, že je "jeho" nově narozené děťátko černoušek, věta "WHAT THE FUCK" nepůsobila nejvhodněji). Možná tomu jenom nerozumím, nevím, holt asi tento styl humoru není pro mě. Co oceňuji, jsou velmi pěkné záběry přírody, u Grand Canonu jsem slintal jaká to byla nádhera. To ale bylo asi tak jediné, co se mi líbilo. Škoda, čekal jsem víc. Potenciál zde byl, film mě ale za srdce určitě nechytl…

Jedním slovem strašné. To, že inspirace v Indianu Jonesovi zde byla více než očividná, by mi ani tak nevadilo (žádný zvláštní citový vztah k Indianu Jonesovi nemám). Ovšem fakt, že se film v některých místech až nápadně moc podobal Kačerům, přes srdce prostě nepřenesu. Kdyby aspoň kopírovali kvalitně… bohužel, jednalo o velmi nekvalitní "remake". Děj stupidně přímočarý, postavy a dialogy nic moc, dokonce ani ona pověstná chemie mezi ústřední dvojicí nefungovala. Ano, postavy mi tady vadily asi nejvíc, v tomto žánru to na jejich výkonu vlastně stojí (a Sonya Walger byla nesnesitelně protivná). Škoda, ač byla myšlenka sebevíc prostá, šlo z ní vytěžit mnohem více. Takhle jsem se dočkal pouze obrovského molochu klišé, přihlouplých scén, laciných efektů, slabé hudby a hromady děr ve scénáři. Film jsem sledoval v rodinném kruhu a společnými silami jsme těch chyb našli opravdu spoustu. Prostě někdo jednou večer na koleně spíchl film, který slepil snad ze všeho, co za svůj život viděl. Jinak si to nedokážu vysvětlit. No co víc psát. Jedna hvězdička za Noaha Wyla, toho jediného si z celého filmu vlastně pamatuju (je to sympaťák a některé scény s ním byly fajn). Jinak už ani pomalu nevím, o čem to bylo… jo vlastně už si vzpomínám, o ničem. Nedoporučuju.