Zbaľ prachy a vypadni!

Čistě britská práce s detailně propracovaným scénářem, spoustou režisérských nápadů (opuštění karetního ringu, pijatika v tátově baru) a nádherně překombinovaným koncem. To slovo, které hledáte je: „Díky, Guyi!“ Vězte, že nebylo moudré filmového debutanta Vinnieho rozohnit ani v jeho předchozí kariéře, neboť se pak váš návrat z nemocnice mohl krýt s termínem vyblednutí vašeho opálení.. (01.09.2008)

Já ti ty peníze půjčím. Jestli však prohraješ, chci je do týdne zpátky…. Pohled do londýnského podsvětí plný suchých hlášek pozvolna buduje atmosféru, která pěkně zhoustne. Groteskní postavy a situace vyhnaný až na absolutní vrchol absurdního humoru – to já můžu! Tak až zase prohrajete doma třeba v ruletě nějaký žetony, mrkněte pro spravení nálady na to, jak se dá se všema ,,zamávat“. PŘÍBĚH**** HUMOR*** AKCE*** NAPĚTÍ *** (25.01.2009)

Nebudem tvrdiť, že "niečo" na tomto šialene premyslenom cool filmíku rokmi nezostarlo. Pre koniec deväťdesiatok a pre vtedajších stredoškolákov a dvadsiatnikov vrátane mňa maximálna lahôdka. Stále to ale aj dnes parádne šlape, hlášky občas parádne prekvapia a občas, sem tam, aj vyšumia. Nebudem tvrdiť, že sa mi iný Ritchieho film páčil viac, bola by to lož. Dokonca u mňa predstihol aj omnoho viac prehypovaný Pulp fiction. 90%. (17.07.2016)

Existuje cirka deset způsobů, kterak převést účinně na plátno dialog dvou lidí. Osvědčenou a dnes malinko opotřebovanou formuli (i) záběr / protizáběr lze šikovně obohatit (ii) o prostřihy na postavy z profilu (Kawasakiho růže), popř. se nabízí (iii) oživit fádní konverzační scénu rotací kamery v rozmezí šedesáti stupňů mezi tvářemi obou hovořících (Vicky Cristina Barcelona), přičemž ona rafinovanost spočívá v tom, že se tím vyhneme střihu. Kromě toho můžeme (iv) kamerou kroužiti kolem do hovoru zabraných hrdinů (TDK), což patrně shledáme za progresivnější postup než (v) rozestavět postavy u stolu a zabírat jen z jedné strany. Zmiňovaný pátý postup vyobcovává diváka mimo dění a navrací kinematografii k malířství, k jedné dominantní perspektivě, zatímco čtvrtý postup je symetričtější, vzdušnější, filmu vlastnější a více pozornější k divákovi, protože jej umísťuje všude po scéně. Co tu máme dále? Andreje Tarkovského, který kladl (vi) postavy při rozhovorech do jednoho záběru, obličeji nasměrovanými od sebe, jak to známe z Andreje Rubleva a Stalkera, zalaškoval si s tím i Spielberg při objetí Cruise a S. Morton v Minority Report. Připomeňme, že tím Tarkovskij nemínil trapně podtrhávat komunikační bariéry; šlo mu o osobité výrazové prostředky, které mu byly nástrojem poznání reality a osvojením světa, protože pouze tehdy, má-li režisér svůj vlastní pohled na věci, stává se z něj filosof a umělec a z filmu umělecké dílo. Za další možno při dialogu (vii) natěsnat celičký herecký ansámbl k sobě do jednoho záběru, (viii) užít splitscreenu (a vtipně zrušit polyekranovou iluzi tím, že se vzdálené postavy při meziměstském telefonním hovoru vzdor dělící čáře začnou mlátit po hlavě jako v Haunted World of El Superbeasto), anebo (ix) provést syntézu výše uvedeného ve filmech řízených pravidly intermediality, která je založena na vzájemných kolizích, průnicích a transformacích mediálních forem (nikoliv na jejich bezproblémovém soužití, jako je tomu v případě multimediality). Ritchie rozšířil už tak bohatou abecedu dialogu pastišem sovětské filmové avantgardy o další zbrusu novou fintu: (x) při dialogu se drží formule záběr / protizáběr, ale jednu postavu bere často v detailu zblízka a druhou zdálky, parafrázujíc tím heroizující podhled a k němu opoziční nadhled, poněvadž postava blíže se zdá být autoritativnější, naproti tomu postava v dálce subtilnější a co nevidět bez života. (11.09.2010)

Kdyby Ritchie nenatočil Lock, Stock and Two Smoking Barrels nebyl by ani Snatch. Takže je tady partička 4 kamarádů, kteří si řeknou, že si cestu k životnímu štěstí trošku zkrátí tím, že v kartách oberou Sekeru Harryho, jenže samozřejmě co by to bylo za plán, kdyby se jim celý nezhroutil. Takže Eddy v kartách samozřejmě prohraje, udělá navíc ještě velkou sekeru a kluci jsou vlastně tam kde byli, mínus 500 tisíc liber. Kde do týdne sehnat prachy zpátky? Samozřejmě se podívejte na tenhle film, který možná nemá takový hype jako Podfu(c)k, ale je to prvotina a Guy Ritchie se vším všudy. To přece chceš vidět. 95% (15.09.2020)