Agent

V šestidílné sérii Netflixu podle skutečných událostí z šedesátých let hraje komik Sacha Cohen izraelského špióna Elijahu Kohena, který to pod falešnou identitou bohatého syrského obchodníka Kamala Sabeta, vracejícího se do vlasti z Argentiny dotáhl až na vrchního poradce syrského ministerstva obrany (!) a získal pro izraelský Mosad mnoho informací a materiálů, než byl v roce 1965 odhalen a popraven. Nejde o žádnou Cohenovu parodickou taškařici, jak by vás asi napadlo, ale zcela seriózní vážnou roli, kterou zvládl velice dobře! (21.09.2019)

V životě by mě nenapadlo, že by mohl Sacha Baron Cohen tak bravurně zvládnout vážnou roli izraelského špióna. Role mu neuvěřitelně sedla, hraje opravdu skvostně a na jeho výkony je radost pohledět. Ačkoliv jsem se zpočátku bál délky jednotlivých epizod, nakonec to díky poutavosti a kvalitnímu zpracování nebylo vůbec na škodu, jednotlivé díly utekly jak voda a vůbec nenudily, i když bych upřímně ocenil trochu větší spád. Potěšily mě kvalitní dialogy, výborné herecké výkony, a také realistické prostředí Blízkého východu. Z historického hlediska mi vše přišlo relativně v pořádku, příběh měl pořádné grády, výtečnou atmosféru, silné emoce a velice dojemný závěr. Jediné mínus dávám za ten hrozný šedý filtr, který mi přišel trochu zbytečný, protože poutavé atmosféry tvůrci docílili i bez něj. Jinak ale režie i kamera naprosto perfektní, nemám absolutně co vytknout. Rád jsem se zase dozvěděl něco nového o dění v Sýrii v 60. letech a o životě a činech jednoho statečného agenta. 8/10. (27.12.2020)

Konverzační špiónské drama s občasnými vstupy do rodinného života osamělé slamněné vdovy. Není to vyloženě zlé, ale je to takové netflixovsky ploché. Dokoukal jsem to před pěti minutami a pamatuju si doslova tak možná deset scén, víc ne. Autoři asi chtěli mít emoční sondu do rozpolceného muže co je doma ňouma a v Sýrii hustý boháč, ale kromě scény, kde seřve týpka v obchodě a pak brečí ženě na rameni, tam toho moc není. Cohenovu špionování v Sýrii pak schází nějaká naléhavost (jak přesně píše AppleCore), většinou si jen povídá s lidmi na párty a jednou za díl zažije situaci, kdy si máte říkat: "Chytnou ho? Nechytnou ho?" ale protože nejste blbí (a seriál začal scénou toho, že je chycený), tak víte, že ho chytnou až v posledním díle, takže ani toho napětí tam není moc. Škoda. Super námět, skutečný Cohen musel mít balls of steel, ale seriál je průměr průměrů. Jestli špióny z blízkého východu, tak raději znovu Argo. (17.09.2019)

Předstírám, že jsem já. Snaží se to o "realistický pohled na práci agenta", ale stejně si to opakovaně neodpouští klasické žánrové prvky typu schovávání se za stěnou, zatímco ve vedlejší místnosti stráž pojímá podezření, ale před vstupem do druhé místnosti si to rozmyslí či získávání dokumentů v poslední možnou milisekundu spolu s otevřením dveří apod. Je to stokrát viděné a v podobě vyprofilovaném díle působící jako pěst Muhammada Aliho na Buscemiho oko. Což je ohromná škoda, protože skutečnost je sama o sobě neskonale zajímavější a napínavější. Jinak je to však více než zdařilá minisérie o neskonale nosné stěží uvěřitelné kariéře/osudu. Krom podrážení si vlastních nohou tomu ještě lze vytknout, že to mohla být ještě o něco kratší minisérie a že jde o seriál, kde je všudypřítomná angličtina namísto směsice hebrejštiny, francouzštiny a arabštiny vyloženě na škodu. V každé epizodě je nějaká ta postradatelná vata. Nikdy ne v takové míře, že to začne nudit/vadit, ale v dostatečné natolik, aby si toho jeden všiml. Jinak je to však skvělé; především pak úvodní a finální epizoda. Nejsilnější je to v ryze civilních a emocionálních polohách. Co (či spíše kdo) to drží nad vodou i v těch nejslabších momentech je Cohen, který musí být tu šarmantní, tu melancholický, tu (po)chybující a někdy také nenápadnou šedou kancelářskou krysou. A ve všech těch polohách je... Pokaždé někým úplně jiným a přesto v jádru stále až za hrob vlasti a ženě věrným Elim. (19.10.2020)

Komediální tvorba Sachy Cohena mě diplomaticky řečeno neoslovuje, a tak mě zatím z jeho tvůrčí dílny zaujala jen role zarputilého strážce pořádku, který se stal noční můrou pro malého Huga v Scorseseho podívané Hugo a jeho velký objev. Tak, jako spousta komiků před ním, Cohen ve zralém věku zjistil, že je mu škatulka Borata a spol příliš těsná a přijal hlavní roli ve špionážní sérii, která je uměleckou rekonstrukcí osudu skutečného izraelského špiona. Tomu se v 60. letech podařilo proniknout mezi společenskou elitu Sýrie a dokonale ztrapnit její vojenské a politické vedení. Eli Kohen se oprávněně řadí k mistrům tajné služby 20. století a seriál je kvalitně natočenou poctou jeho životu a práci. Určité úlitby popkornovému publiku se najít dají, v převažující míře se ale seriál snaží o civilní pohled na ty, co si musí nasazovat masku a svůj život proměnili v nekonečnou přetvářku výměnou za získávání cenných informací. Cohen ukazuje, že jeho herecký rejstřík je široký a série do značné míry funguje díky němu. Blízký východ nechávají tvůrci utápět ve vybledlých kamerových filtrech, aby zdůraznili retro atmosféru. Nepřekáží mi to, ale určité problémy mám s angličtinou, jakkoliv její volbu z komerčních důvodů chápu. V zájmu autenticity by bylo mnohem lepší použít směs arabštiny a hebrejštiny. Většina seriálů trpí nestřídmou délkou, tady bych se přimlouval za scénáristické rozšíření tak, aby se odhalily další operace agenta na půdě Sýrie, a rozšíření ze 6 na 8 dílů bych považoval za optimální. Celkový dojem: 85 %. (15.07.2021)