John Wick 4

„POZABÍJÍM JE VŠECHNY!“…  Kapitola 4 je lepší než „trojka“. V tom mám jasno. A asi nejen kvůli scénáři. Mám dojem, že akční scény jsou důvtipnější  - třeba ta Berlínská baví od samýho začátku. Rád jsem viděl Hirojukiho Sanadu, bavila jeho dcera Akira, bojující jako „Elfka“. Trošku zamrzí, že padouchem je (zrovna) Donnie Yen, nebo že v tý „Berlínský“ části nehrajou Ramštajni (když už Scott Adkins vypadá jako postavička z jejich videoklipu) – ale jinak nemá cenu si na soundtrack stěžovat, páč parádně doplňuje dění na plátně. Spousta viděnýho se zapíše do vlhkýho snu nekritickýho akčního fandy. I díky hrátkám s kamerou (třebas ta 2D akce), nebo kevlarovýmu kvádru. Stahelsky je magor. A stejně tak my, kteří neřešíme, jestli to může mít něco společnýho s realitou. A vlastně proč?     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci vzdát (poslední) hold Lanci Reddickovi. 2.) Všichni kolem mě serou.  ///  Thx za titule „Anna Karenina“.                 PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  *****  NAPĚTÍ  ** (24.03.2023)

Již poslední Wick z roku 2019 mi přišel zbytečně dlouhý a monotónní. Nepopírám proto, že jsem se vyděsil, když jsem zjistil, že ten nový bude ještě mnohem delší. Odkládal jsem to, ale mé obavy nakonec nebyly na místě. Čtyřka totiž nemá prakticky žádná slabá místa a je to naprosto parádní akční jízda se solidním příběhem. Jelikož mne obvykle čistě akční snímky na podobné téma začínají nudit již zhruba po 15-ti minutách, zde jsem se během sledování několikrát v úžasu pozastavoval nad originalitou akčních bojových scén. Ty jakoby byly v průběhu čím dál tím lepší a dokonce i v závěru se stále našla kombinace a nebo specifický úder, jenž mi dokázal vyrazit dech. Již za to si podle mě dílo zaslouží speciální respekt, ale je toho více. Mímo jiné bych rád vyzdvihl pestré a mimořádně sympatické herecké obsazení z nichž bylo pravděpodobně nejlépe vybráno vedení asijského Continentalu a záporné postavy (Markýz a Caine). Dále pak nelze opomenout hudbu, která svou dokonalostí vylepší prakticky každou filmovou scénu a činí tak prožitek ještě o stupeň intenzivnějším. Nakonec jsem se rozhodoval mezi 4-5 hvězdami, ale finále bylo natolik neočekávané a legendární, že nemohu jinak! Nikdy bych nečekal, že budu s pokračováním Johna Wicka takto spokojen, ale musím uznat, že si své místo na výsluní opravdu zaslouží! 89% (10.06.2023)

Sice už trochu recyklující, ale pořád zábavná akční pecka bez jediného nudného místa i v takřka tříhodinové stopáži. A s prozatím nejhezčím zakončením ze všech dílů série. Bill Skarsgård ukázkovým buržoázním záporákem, Donnie Yen první vedlejší postavou série, která se vyrovná Wickovi a současně není jednorozměrným padouchem. RPG záběry v místnostech ze shora pecka, jízdu v protisměru na kruháči kolem pařížského Vítězného oblouku bych ale z Mission: Impossible nepřebíral, protože to táto stejně vysoce stojící série nemá za potřeby. Větší míra nadhledu (rádio hitovky z Eiffelovky, dlouhý pád ze schodů) při té předimenzovanosti všeho více než potěšila. Výprava samozřejmě opět koulervoucí. Mladou Japonku Rinu Sawayama doufám uvidíme i v pětce. (03.04.2023)

Být Kill Kínu 4 o hodinu kratší, byla by to bývala byla, v hezkých kulisách velkolepě natočená, průměrná akční pičovinka. Takhle je to zase jen, sice v hezkých kulisách a velkolepě natočené, úmorně unylé a až nesnesitelně natahované válení sudů nesmrtelného dědy Rývse, u něhož při každé nekonečné a lobotomizačně furtdokolové akční sekvenci vaše prdel sténá, k čemu jste ji to, kurva, zase posadili. Na rozdíl od Letyče Stahelský atraktivně točit bitky fuckt neumí a ani důchodci Kínovi už to válení sudů věru dvakrát nejde. Momenty, kdy jeho protivníci několik sekund trpělivě staticky čekali, než se artritický Kínu pomalu a bolestivě svalil na zem, aby je přehodil přes hlavu, byly evidentně nechtěnou, ovšem až trapně komickou gerontovložkou. Abych nebyl zase až takový zmrd, musím docenit historicky první opravdovou hereckou kreaci prkenné baleríny Skokota Asskinse, který toho zlatozubého Lindemanna vystřihnul opravdu zábavně, a také tři vizuálně náramně vypečené momenty – kočkování na kruháči u Vítězného oblouku, pokojovou anihilaci v půdorysu a klauniádu na schodech k Sakrekér. Avšak i u těch jsem po deseti až patnácti minutách némlich toho samého převalování, uhýbání z metru před kulkama a digistřílení do hlav, musel otráveně chlácholit svůj gluteus maximus, že už se určitě během chvilky ti přitroublí cirkusáci konečně vyzabíjejí a ten středověk skončí. Ještěže je tak snadno lakovatelný, vždycky to bylo ani ne v polovině! K tomu si připočtěte nulový scénář „Kínu si prostě nezáživně tři hodiny klestí cestu čtyřiceti až padesáti porážkovými mantákovitými figuranty a mění se akorát pozadí“, který na dlouho nevytrhnou ani uhrančivé pařížské kulisy či vkusné džaponské zahrady, a co vám vyjde? Mně teda vyšlo 1,5000000000113, umocněných exponenciálním nasráním, že jsem na to, já kokot, v naději, že se to alespoň trochu přiblíží výborné a prdeli nehostilní dvojce, zase lezl do kina, když jsem si to mohl později pěkně pohodlně doma popřetáčet na vydržitelných 120 minut či méně. Když si vzpomenu, co dokázal Evans v Raidu za poloviční hrací dobu, s desetinovým rozpočtem, s pouhými dvaceti cigoši a jedním polorozpadlým barákem, musím tohle prohlásit za megalomansky dementní pálení peněz a přiblblou popkulturní monstrozitu pro instáčové debily. (31.03.2023)

John Wick se může směle přidat k Avengers, a v návaznosti na to bude rovnou potřeba překopat žebříček nejmocnějších hrdinů Marvelu, protože to, co Keanu na plátně předvádí, už je vážně úsměvné. Hvězda navíc za super scénu z ptačí perspektivy, jinak ale asi začínám bejt na tuhle hlasitou nesmrtelnost starej. Ale zase takovej Kulhánek z toho musí mít vyloženě radost, to ne že ne. [IMAX] (26.03.2023)