John Wick

Jak už napsal Marigold, takhle měla vypadat filmová adaptace Maxe Paynea. Noirová stylizace (neony, déšť, noc, velkoměsto). Lehce „cheesy“ pulpová atmosféra. Komiksově nadsazené univerzum ruských mafiánů a nájemných vrahů (s tak promyšlenou mytologií, až mne překvapilo, že předlohou skutečně nebyla žádná komiksová série). Revenge zápletka ohlodaná na kost (ale ne tolik, abychom nechápali hrdinovu motivaci). Melodramatické flashbacky jsou nenásilně zakomponované do hlavní dějové linie a většina zúčastněných ví, jak to v podsvětí chodí, pročež mohou jít bez dlouhých úvah a řečí rovnou k věci. Prosté pozadí hrdinova příběhu ani zbytečná slova tak nikdy na dlouho neodvádí tok vyprávění daleko od akčních scén. Díky ukázněné kameře, delším záběrům a opodstatněným střihům jde o scény krásně přehledné, připomínající více asijské akce (k nimž režiséři přičichli díky spolupráci s Wachowskými) než současnou „realisticky“ roztřesenou hollywoodskou produkci. Čistý styl snímání likvidačních scén, s plynulými přechody mezi jednotlivými záběry, navíc souzní s čistým stylem práce Johna Wicka, který si potrpí na uklizeném kvartýru a většinu zloduchů pro jistotu umlčí kulkou do hlavy. Kromě možnosti vychutnat si choreograficky elegantní, precizně rytmizovanou kombinaci střelby a bojového umění v plné kráse tak styl akčních sekvencí slouží zároveň k charakterizaci protagonisty, na kterou pro všechno zabíjení jinak nezbývá moc času. Pro vychutnání filmu zároveň nepotřebujeme vědět víc, než že je John Wick cool zabiják. Zde se nabízí další paralela s akčními videohrami, které v prokreslování postav nezacházejí o moc dál (další podobnost pak lze spatřovat v hotelu, který funguje jako save-pointu, kde si hrdina může odpočinout a nechat se vyléčit). Svou videoherní povahu film pro větší názornost tematizuje také vtípkem zakomponovaným do jedné z akčních scén, kdy se protnou fikční světy hry a filmu. John Wick ukazuje, že snaha vycházet vstříc hráčům (a na ni vázané těžení z videoherní estetiky) nemusí spočívat jen ve frenetickém střihu. „Herní“ může být film také důrazem kladeným na maximální přehlednost akce a přímočarostí vyprávění, která není zastíraná, nýbrž hrdě stavěná na odiv. Jestliže druhý Zátah dosud v kategorii nejlepších akčních filmů letošního roku neměl silnou konkurenci, teď už ji má. 80% (15.10.2014)

Ze správnýho akčního filmu má kapat pot, krev a má smrdět mrtvolama a v tomhle ohledu lze Johna Wicka považovat přímo za velkododavatele. Zápletka příběhu skutečně neobjevila Ameriku, ale správnej akčňáček nemá zdržovat dějem, ale akčnit. A to přesně John Wick dělal, sice bylo zřejmé, že chodil na kurzy přežití k Chucku Norrisovi a na mluvené slovo uvalil úsporný opatření, ale jak uslyšel ruštinu, začal velkolepou kulkovanou, nožovanou i pěsťovanou. Nejvíc mě potěšilo, že z filmu rozhodně není cítit „néé kurva to tam nedáme nebo by na to nemohli jít děti“. Tohle je akční poctivka s vynikající hudbou, kvalitní kamerou a především rejžovaná klukem co má akci v krvi, protože nikdo nerozumí filmový akci líp než kaskadér s vydařenou praxí. A když je ke všemu ještě talentovaný šikula na akční režii, tak mě nezbejvá než ze sebe vydat jedno spokojené ňam. (22.10.2014)

Ani termíny jako "akční jednohubka" nebo "čistá žánrovka" ve mě fakt nevyvolají nadšení ve filmu, kde chlap střílí všechny svoje protivníky proto, že mu zločinci vzali to poslední, co mu zbylo od manželky. Jistě, situace je to emocionální, ale nevěřím jí, snímek by se dal zpracovat psychologicky nebo jako drama, ale podezírám tvůrce, že chtěli natočit masakr a potřebovali výchozí bod, který na mě zpracovali málo uvěřitelně. Emoce to ve mně nevyvolalo žádné a ani akční část jsem si moc neužil a to už pár let umím. Keenau je docela charismatický, ale v tomto ho na celé čáře převálcoval Michael Nyquist. (25.03.2019)

Superšupa, ktorej veľmi veľa dáva nečakane presvedčivý Keanu Reeves, dojemné osobné veci (pes, manželka), prepracovaný a originálny svet zabijakov (hotel, v ktorom si nemôžete riešiť osobné veci) a predovšetkým drasticky výborné akčné scény. K tomu parádny kasting - okrem Reevesa i super Dafoe, ústredný záporák (a jeho syn) alebo sympaťák z autosrevisu John Leguizamo. (26.05.2017)

"Nejde o to, co jsi udělal, synku. Jde o to, komu jsi to udělal." Nemohu se zbavit pocitu, že od té doby, co Rusové zákeřně ukradli Američanům Krym a provokativně si postavili své území nebezpečně blízko základen NATO, zmizely z amerických filmů veškeré mafie s čestnou výjimkou těch ruských. A ty je třeba pozabíjet. Krutopřísnému a hustodrsnému Johnu Wickovi to jde velmi slušně, akce si fanda rozhodně užije a pár scén stojí rozhodně za zapamatování. Například zrušení členství slečny Perkinsové v poklidném hotelu pro zabijáky bylo naprosto vynikající. Zkrátka, kdo si rád užívá tupé akční zábavy, tomu musím doporučit, aby si od Johna Wicka nechal na necelé dvě hoďky vypnout mozek. (10.03.2015)