Jmenuju se Dolemite

Eddie Murphy je zpět a po nevím kolika letech (nebo možná desetiletí) hraje ve filmu za který se nejen nemusí stydět, ale může na něj být hrdý. Úžasná retrostylizace, vypiplané kostýmy a téma filmu ve filmu, všechno mě zkrátka bavilo. Eddie, jen tak dál. Policajta v Beverly Hills 4 se sice pořád trochu obávám, ale po tomhle filmu o poznání méně... P. S. Jedině v originále s titulky, český dabing to dost zabíjí... (27.10.2019)

Po pravdě, už v průběhu filmu mě napadlo, že vlastně sleduji černošskou verzi The Disaster Artist Jamese Franca, s podobnou zápletkou a tématikou, pojednávající tedy o člověku, u kterého vítězilo nadšení a vůle, nad talentem a sebekritičností, i když abych zas ale v tomto ohledu až příliš nekřivdil Rudymu Ray Moorovi, neboť ten na tom totiž nebyl zas až tak katastrofálně, jako Tommy Wiseau, nicméně oba se rozhodli prorazit ve světě filmu, a přestože jejich osudy toho neměli příliš společného, tak zápletky těchto dvou filmů ano. Dolemite je ale každopádně natočen skutečně především pro afroamerické publikum, které jak skutečnou postavu R. R. Moora, tak tento životopisný film vnímá zcela jinak, dovolím si říci vstřícněji a přirozeněji, nicméně i já jsem si ho ale užil rozhodně příjemněji, než jsem očekával. Samozřejmě je to celé dost ukecané, hektické a živelnější, prostě zpracováno v klasickém černošském stylu, hodně se zde ale i fuckuje, nicméně dialogy jsou fakt zábavné, dost mě oslovila i působivá dobová atmosféra a vizuál, a samozřejmě obsazení, v čele se skvělým Eddie Murphym, který se tu herecky vážně vytáhl. Má to ale jinak i spád a koule, humoru se tu pak sice moc neobjeví, ale pokud už ano, tak je funkční a podobně je to i s dramatickými a emočními scénami, není jich moc, ale jejich kvalita filmu rozhodně neubližuje. Dolemite Is My Name je tak zkrátka takové odlehčenější životopisné drama, které sice v paměti neutkví, ale za pozornost rozhodně stojí, prostě nenudící, netuctová a hlavně zajímavá podívaná. (16.05.2020)

Eddie mě po Mr. Church opět přesvědčil, že civilní herectví mu není cizí a velmi dobře zvládá i dramatické pasáže. Film má sice vtipný momenty, dobrou vyprávěcí strukturu (konečně film kde se neskáče v čase sem a tam jak na trampolině ) , ale tu nejsilnější složku filmu má v sobě hlavní postava - člověka žijícího pro svůj sen. (15.12.2019)

Give people what they want. Asi nejak takto by som túto pravdivú eskapádu popísal. Eddie's back, baby a treba povedať že vo veľkom štýle. Čo sa týka filmu, pri týchto „ historických “ udalostiach to je vždy na vážkach, no napriek tomu, že ide o trochu dlhý film a povedzme si pravdu, Rudy Ray Moore vtipný a originálny teda nebol, celé to nejak sadlo jak aj malo a mne tam veľa vecí neprekážali. (23.11.2019)

"He look like one of 'em Hitchcock muthafuckers." Wesley Snipes killed this. “I see no reason to do it again” Příjemné retro, speciálně pro fans blacksploitation a nebo béček obecně, které se snaží kvalitně rekapitulovat vznik kultovního Dolemitea (kterého jsem samozřejmě dodnes neviděl, kromě klipu: ODB - "Baby, I Got Your Money" ale jeho význam pro black community chápu). Upřímné zaujetí k originálu ze strany zúčastněných nelze popřít, jen to není tak dobře dotáhlé do konce, aby se to dalo prodat lépe i u kritiky, awards show and shit, je to hodně dobrý, ale mohlo to být lepší, kdyby to mělo jistější režii (v tomhle ohledu budíš ironií, že je film napsaný i režírovaný bělochy). (04.02.2020)