Vojna a mier: Andrej Bolkonskij

Viděl kdysi jako kluk, když to šlo v televizi, a neměl z toho moc rozum. Teď si na to vzpomněla žena, původem ruská šlechtična :-), a přála si k Ježíšku DVD. Po těch letech příjemné překvapení – oni ti Rusové tenkrát ty velkofilmy dělali úplně jinak! Nejvíc mě na tom dostává, jak se tady vyobrazuje monumentální kus historie, používají se k tomu bombastické prostředky, sledujeme milión postav, ale většina filmu je navzdory tomu všemu subjektivní až intimní, často s polohalucinogenním účinkem. A to já rád. A ještě mě s přihlédnutím k době vzniku šokovalo, jak málo je v tom ideologie, v prvních dvou dílech vlastně žádná. (08.02.2010)

Mám rád kvalitní megalomanské filmy v precizní technické kvalitě, takže jsem se na Bondarčukovu Vojnu a mír nesmírně těšil. Jaké však bylo moje překvapení, obraz na DVD prvního dílu je vyloženě hnusný. Asi jsem příliš zmlsaný digitálními remastery u Davida Leana. Film jako takový je ovšem parádní (úvod sice mírně rozvleký) a kamerové jízdy u bitvy u Slavkova - něco tak precizního nevidíte každý den. (12.08.2012)

Vlastenectví, atmosféričnost (ve smyslu prolínání vzduchu a vody, vidění a oparu,...), spousta panoramování na ruskou krajinu, ve kterém dochází ke konfrontaci času fikce a techniky jejího tvoření - pohledy z jedoucího vlaku nebo letícího letadla ukazují radikálně jinou "Matku Rus" než mohli znát její obyvatelé za Napolenských válek. Díl první také trpí přemírou vnitřních monologů (většinou zbytečných), hlasů vypravěče (románu) a implicitního autora (filmu), a jednoho stromu, které tvoří zbytnělou síť neustálých mimoobrazových komentářů. Vše ponořeno do tekutosti deště, mlhy, kouře na bitevním poli. Přes všechny výhrady více než uspokojivé převedení Tolstého románu na plátno (i pro někoho kdo má sklon ho považovat za nejkomplexnější a dost možná i nejlepší román vůbec). (31.05.2010)

Prvá časť Bondarčukovej „Vojny a mieru“; má veľkolepý pohľad. V každom zábere bol značný rozpočet obrazu využitý na výbornú. Dokonca aj tie najstručnejšie a najnenápadnejšie sekvencie sú nádherne zdobené honosnými dekoráciami a kostýmami do takej miery, že záplava farieb a kreativity je takmer ohromujúca. Ale Bondarčuk očividne má malé využitie pre precíznu kinematografickú kompozíciu a často natáča zábery výlučne z rukčnej kamery, čo je vzhľadom na objemnosť obrazu nie je dobré. V niektorých ohľadoch je neočakávané použitie tohto štýlu natáčania rušivé a občas nedbalé, ale tiež dodáva príbehu jedinečnú dravosť. Počas prvej krvavej bitky režisér konečne roztiahne svoje kreatívne krídla a Bondarčukov veľkolepý filmový záber je ohromujúci, keď tisíce vojakov odvážne padnú v úchvatnom konflikte uprostred krvi a dymu, otvoreného boja. Počas týchto sekvencií sa film vo všeobecnosti vyhýba tomu, aby trávil priveľa času jednou postavou a režisér sa evidentne najviac zaujíma o to, aby ponúkol „božie oko“. Pohľad na udalosti, a nie z perspektívy vojnových bezvýznamných pešiakov. Pomocou tejto metódy, je Bondarčuk schopný udržať "rozľahlý" tón jeho zdrojového materiálu, aj keď takíto pohľad prichádza na úkor akejkoľvek intimity, ktorú sme mohli mať s postavami príbehu. 7,5/10 (16.12.2023)

Vojna a mier: Andrej Bolkonskij nám predstavuje akademicky nakrútený príbeh, kde je všetko tak dokonalé, až to nemusíte ustáť. Výprava je skutočne mohutná, vojnové pasáže monumentálne, ale akosi tomu chýba život. Že ide o adaptáciu knižného veľdiela nám dávajú poznať najmä vnútorné monológy. Tá prostredná časť venujúca sa "bitke troch císarov" ma skutočne bavila, problém celého tohto filmu ale vidím skôr v tom, že som si nedokázal k žiadnej postave vytvoriť akýkoľvek, či už pozitívny, alebo negatívny vzťah a tak prechod k akčnejšej časti som ivítal všetkými desiatimi. Nepopieram, že na veľkom plátne by som bol omnoho viac očarený a štyri hviezdy by boli samozrejmosťou. 70% (13.10.2019)