Hrana zlomu

[FEBIOFEST] Tvůrci mluvili, že půjde o netradiční film, což jsem ten den v Česku slyšel už jednou a obojí byla docela pravda. Akorát zde vidíme vskutku syrový deprimující thriller, ze kterého vám může být opravdu až fyzicky špatně a je na tom vidět, že Křižka je vskutku talentovaný a nově nalezený umělec, který určitě bude mít, co nabídnout. Zřejmě bych určitý háček viděl v obsesi na takovéto filmy, kterým úplně neholduji, ale jsem rád, že není nutno vidět nějaké ty samé koncepční české filmy a můžeme vidět něco nového. Příběh je roztříštěný jako Pulp Fiction, akorát trochu po svém, což se zdá být lehce chaotické, ale dokážeme se v tom docela v pohodě najít. Kde už bych viděl určitý problém, že samotné finále nemusí dávat s úmyslem postav nějaký jasný smysl, což zase v celku zbytečně škodí. Nakonec bylo i zajímavé vidět Kozuba, který se snaží odprostit od komické škatulky, což mu jde snadno, protože je skvělý herec, ale dost lidí, kteří na tuto změnu nejsou připraveni mohou být dost šokováni. Film je to drsný, který si ovšem ne vždy libuje v explicitním násilí, což beru, každopádně nejde přímo o můj šálek kávy. Křižku bych strašně rád viděl v lehce umírněnějším filmu. Ale jsem rád, že český film jde někam jinam. (21.09.2021)

Tím Lynčem v obsahu opravdu nebylo vyhrožováno nadarmo, neb šlo o vskutku velmi zvláštní počin, ve kterém sice muselo hrabat i té dechovce v gramofonu, ovšem jinak je to celkem ukousávací nepříliš záživná nuda. Herecky ovšem vynikající, to nemohu říct. Takže i s přihlédnutím (přičuměním/přislintáním) k Páje v upnutém tílku za sumasumární slabší trojici. (13.01.2024)

Hodně to respektuju za snahu vystavět nebanální horor i bez existujících základů v podobě plně živé lokální scény, ale v důsledku toho to nevyhnutelně dře. Protože ten film vystupuje do zcela nekultivovaného prostoru, neexistuje žádný zřejmý rámec, v jakém ho číst, a film to divákovi moc neusnadňuje. Z toho jde samozřejmě vytěžit i nějaká pozitiva nejistoty a určité žánrové agorafobie, v celkovém součtu to má ale v tomhle případě víc negativ než pozitiv. Místy je to pak překombinované. Nepřijde mi třeba, že nelineárnost vyprávění měla nějaký smys - jako že tvůrci fakt chtěli nelineární vyprávění, tak ho aplikovali, i když z toho nic nevyplývá, ničemu to neslouží a brání to rozvinutí organičtějších aspektů díla. Číselné hodnocení je irelevantní - dávám tři, ale přesto je to film, kterému stojí za to věnovat pozornost. (07.11.2021)

Tohle byl muj jeden z nejočekávanějších, ne-li nejočekávanější českej film posledních deseti let.. realita bohužel nesplnila to, jak jsem si tenhle film vysnil, ale i tak se jedná na český poměry o film, jakej tu asi ještě nebyl a Emil Křižka mě začal fakt zajímat.. Kozubovo hereckej výkon jako vždy super.. (29.04.2023)

Hranu zlomu sice ohodnotím průměrnými třemi hvězdičkami, ovšem radost z toho, že v našich končinách vůbec vznikl takovýto typ filmu, ta je mnohem větší, a to i díky tomu, že se navíc nejedná o vyloženě nějaký průser, naopak, v několika ohledech se Hrana zlomu povedla vážně dobře a doufám, že by se mohlo jednat i o inspirativní počin pro další tuzemské tvůrce, aby se do podobně laděných projektů též nebáli jít, jelikož zde bylo prostě vidět, že to zkrátka jde i u nás. Každopádně k filmu samotnému a co mě tedy oslovilo nejvíc. Začít musím určitě u herců a samozřejmě u obsazení Štěpána Kozuba, na kterého jsem byl upřímně zvědavý a popravdě jsem věřil, že zrovna tento typ role by mu mohl sednout, no a nemýlil jsem se, svého lehce zvrhlejšího prosťáčka zvládl na jedničku a ani vlastně nepamatuji typově lépe zahranou postavu v českých filmech. Skvěle ho ovšem doplňují i ostatní, opravdu výrazní herci, za zmínku tak jistě stojí ještě i třeba Pavla Gajdošíková, která po parádním výkonu v Chybách i zde dokazuje, že by měla dostávat u filmu mnohem více šancí, jelikož s naprostým přehledem strká všechny ostatní ty rádoby primáckonovácký ženský hvězdičky do kapsy, a to nejen svým nevšedním sexappealem, ale především svou výrazností a samozřejmě i nadprůměrným hereckým talentem. Hodně mě pak zaujalo i zajímavé zpracování filmu, konkrétně tedy co týče časové posloupnosti, kdy tvůrci skákají v posloupnosti děje jak cvrčci v trávě, ono zpracování ovšem má hlavu a patu, je přehledné a považuji ho skutečně za rozhodně oživující prvek. No a za velmi povedenou musím označit i atmosféru, se kterou se též v tuzemské kinematografii není vůbec běžné setkávat, působí totiž syrově, temně a celkově prostě velice funkčním dojmem. Toť ty nejvýraznější pozitiva, ale mohlo to být i mnohem lepší, kdyby se tvůrci ovšem vytasili s daleko lepší zápletkou, respektive scénářem, který jim toho bohužel příliš nenabídl, celé to totiž působí strašně stroze, nenápaditě, bez jakékoliv myšlenky, zkrátka po této stránce nemůže Hrana zlomu zaujmout, nehledě na to, že kvůli tomu pak ve filmu nefunguje ani napětí, či emoce. Ve výsledku tudíž odpovídající hodnocení průměrnému filmovému zážitku, něco se povedlo, něco méně, nicméně já musím zopakovat, že jsem především rád, že zde vůbec něco takového vzniklo, jelikož takovýchto podobných filmů je v ČR opravdu jako šafránu. (03.05.2023)