Detektív Poirot: Tragédia v troch dejstvách (S12E01)

Jako vždy mile zamotaný Poirot, který hold není pro každého. Příběhy s tímhle Belgičanem snad ani přímočarost neznají. Přiznám se, že je sleduji moc rád, avšak vraha většinou nikdy neodhalím. Tím se pro mne stávají ještě přitažlivější. Vše podporuje prostředí staré, hmm, z dnešního pohledu tedy staré, Anglie, působivá hudba i příjemná kamera. O hercích snad nemluvě, Angličané v detektivkách odvádí vždy výbornou práci. A...český dabing je opravdu na úrovni, která mnohonásobně převyšuje kvalitu dabingových studií pro mnohé komerční TV... (22.12.2010)

No a pak že Martin Shaw nikdy nezahrál pořádně nic než Raye Doylea:) Ehm, tedy, vlastně pokud bych měl soudit jen podle této Poirotovské eskapády, tak sice zahrál dobře, ale v příšerně zmatlané detektivce, které se mi nechtělo věřit ani na vteřinu, že je míněna vážně. Prý si tehdy Agatha Christie holt vybrala slabší chvilku;) Že jsou klíčové momenty schválně teatrální, to bych byl schopen přijmout. Ale on je celý ten příběh úplně šílený. Takže zůstávají obvyklé klady v podobě svědomité výtvarné a kostýmní práce, přinášející zážitek z doby, na kterou se (pokud jde o vizuálno) nedá hledět jinak než s libými pocity. 60% (24.03.2019)

SPOILER!!.. Hned na začátku jsem si říkala, jaké pěkné kamarády to ten Poirot má. A jak je podivné, jak je Cartwright strašně angažovaný ve vyšetřování a hlavně, jak mu to myslí (u té scény s inkoustovou skvrnou a dopisy mi to už začínalo být více podezřelé), ale i tak- snad díky tomu, že se film docela táhne- jsem nepředpokládala, že by mohl být vrahem. ... Pro mě spíše slabší díl, ale ve svém žánru pořád kvalitní. (24.07.2012)

Poirotovky sa mi, napriek iným režisérom a miestami inovovaným režijným postupom, zlievajú do jednej. Pravidlá má pomerne jednoduché: 1. Na mieste, kde sa vyskytne guľatý Belgičan s francúzskym prízvukom bude vždy o jedného menej. Už to, samo osebe, malo byť varovaním pre všetkých zúčastnených. 2. Vyšetrovanie vedie tak, že nikomu nič podstatné nepovie. Často vie páchateľa v polovičke príbehu, no okrem neho a vraha sa nik nič nedozvie. V tejto situácii často pribudne ďalší mŕtvy. Tu je na zamyslenie, či by vďaka vedomosti ostatných o identite páchateľa a vďaka tomu aj istej ostražitosti, nebolo lepšie byť trošku ukecanejší. 3. Na záver sa zúčastnia všetci dotknutí, Poirot urobí morálne kázanie, počas ktorého upozorní na poklesky prítomných a v slovne exbicionistickej a emóciami podfarbenej dlhej reči odhalí páchateľa. 4. Vrahom je takmer vždy tá najneodhadnuteľnejšia osoba. Ak ju niektorý z divákov odhalí vopred, je celý šťastný a nezabudne sa tým následne pochváliť. 5. Toto už nie je pravidlo série, len obligátna poznámka na záver. Škoda, že Agatha Christieová neurobila aspoň raz páchateľom toho naozaj najneodhadnuteľnejšieho: samotného detektíva, ktorý by si takto vybavil svojpomocne nevybavený účet s niektorým grázlom. (23.11.2014)

Divadelné predstavenie prenesené do televízneho filmu. A divadelné sú dokonca aj exteriéry alebo jachta na mori, slnko svieti ako reflektor a vrhá neprirodzené tiene postáv. V takejto znepokojivej atmosfére je celý film a pátranie je trochu v tieni vytvárania atmosféry. Na pódiu je nakoniec odhalený pochybný motív a ešte pochybnejšia realizácia vrážd. (25.7.2013) –– Na druhýkrát sa mi motív a vraždy nezdajú až také pochybné. Záver s odhalením na divadelnom javisku je fantastický, ale mal som veľký problém so sledovaním nudne podaného vyšetrovania. Táto detektívky mohla mať ideálnych 50 minút a bol by som spokojný. (20.12.2015) (25.07.2013)