Halloweensky večierok (S12E02)

Na tomto příběhu je nesmírně krásné, jak se mu daří pojmout hororovou atmosféru, a to v podstatě jen díky noci, troše mlhy a správným záběrům. Tohle mu dává hodně navíc, stejně jako rozuzlení, které je podáno velmi temně a šíleně, což má na diváka ten správný efekt. Tyhle poslední díly jsou nesmírně propracované a povedené. (26.05.2015)

Mark Gatiss je scénáristický bůh a jeho další poirotovský počin to jenom potvrzuje. Viděla jsem vraždu je dalším vybroušeným příběhem, tentokrát obohacený o hororovou atmosféru. Malá anglická vesnička, jejíž někteří obyvatelé skrývají děsivá tajemství a nebojí se vraždit ani děti. Silně znepokující snímek, kde si divák není jistý vůbec ničím. A takové detektivky mám nejraději. (06.12.2023)

Jeden z těch lepších dílů, který sice pracuje s provařenými proprietami starého sídla a dědictví, ale tentokrát je to ozvláštněno tím, že oběť je dítě, ačkoliv poněkud otravné, o kterém i místní kněz nevypráví zrovna lichotivě. Jinak je to jako vždycky, skvělé herecké výkony (ať žije kuní gezicht Juliana Rhind-Tutta), dobré lokace a jeden perfektně navoskovanej kníř. (04.06.2017)

Hudba: Christian Henson / Scénář: Mark Gatiss Hercule Poirot byl opět kouzelný a s ohledem na mé frankofilství se mi líbily jeho drobné výrazy např. Regardez… Calmez vous madame… či Pas de tout. Vím, že nedáte dopustit na to Vaše teoretizování a psychologické kejkle, ale měl byste to raději nechat na nás, profesionálech. My ho vypátráme, žádnej strach řekl inspektor, ale kdo vlastně nakonec objasní proč musela jedna dívka zemřít, a jak to vlastně vše bylo, zkuste uhodnout ?… nevím zda se mi líbí Halloween … (28.12.2010)

Skutočne vynikajúca atmoška, krásny a temný anglický vidiek, hudba v pozadí, doslova "cintorínová" scenéria, šialené prostredie, smutná, osamelá a uzavretá záhrada, strašidelný Halloweensky večierok nič netušiacich detí, jesenné lístie, súmrak dňa, a hororové prestrihy do noci, búrky a blesky, a medzi tým všetkým bylinkový čaj, uzdravujúca sa Ariadne, a ladne vraždené deti. Vymyslel som niekoľko možností, ale presnú verziu rozuzlenia som neuhádol. Detaily som si pozrel niektoré až na druhýkrát cez archív, niektoré mi ušli, a to je vždy ten pravý Poirot, keď ma "dostane" a neprídem im na uzol, v tom je to čaro, to krásno, tie kombinácie uhádnem len čiastočne a potom ma vždy niečim prekvapia, v tom je epizóda Poirota kvalitná, keď to ostáva zatemnené až do posledného momentu. Vizuálne je to tiež veľmi dobrá epizóda, najma žltá, zelená, hnedá, béžová, oranžové tekvice a mŕtve vrany zavesené na stromoch, plus akoby tu a tam sa prenesie kamera do ríše snov, do akejsi psychedélie, ako v obrazoch od Van Gogha, ktoré padajú do jednej strany, tu a tam obrazy snímané nakrivo.... Moja mama akurát hraje na PC nejakú hru, vo vedľajšej izbe, a cinká to vždy keď trafí trojkombináciu, nejaké guličky, Poirot už skončil, ale ja stále počujem v tých cinknutiach akoby spev detí: 'Chnip chňap dráčik, chnip chňap dráčik, neber veľa už máš dosť, veď chamtivosť nie je cnosť, chnip chňap dráčik...' :)) Jedna z najlepších epizód. A pozeral som ju akurát dnes na Halloween. (02.11.2011)