Párty Hárd

Bohužel viděno až po dvojce. Ta je nejen věrně názvu harder, ale taky o mílové kroky ve všech ohledech propracovanější i odvázanější. Oproti ní jednička působí jako na koleně spíchnuté proof of concept video, kterým si začínající tvůrce zajistil zázemí na profesionální produkci. Což přesně odpovídá i realitě. "Party hard" se po zásluze stala undergroundovým fenoménem, ale až s pořádným zázemím Pohl ukázal, čeho je reálně schopný. U jedničky vlastně překvapí, že nejlépe zde fungují gagy s dospěláky, zatímco teenagerská hlavní linie klopýtá a jen marně zkouší s nimi držet krok. Pohl tu vlastně převrací pelíškovské moudro na "Šukání je pro starý. Děcka se jen vypijou.", přičemž zároveň napravuje neadekvátní prcičkovský mýtus, že nejdivočejších a nejzvrhlejších věcí se dopouštějí nadržení teenageři. (10.07.2022)

Jak kdybyste koukali na zfilmované Martyho frky. Ty jeho dvojsmysly, trojsmysly a více smysly prostě neměly chybu. Navíc v rámci prasáren je to poměrně na pohodu. Udeří to lehce na začátku a pak se to veze přesně v tom duchu klasické Řezničiny. Navíc klobouk dolů nejen před scénářem, ale i před technickým zpracováním. Tohle už je opravdu někde jinde a musím říct, že to v českých luzích a hájích příjemně rozvířilo rybníček. Konečně se tu také děje něco lehce nekorektního a lidi si toho začínají všímat...za mě super. (29.03.2020)

Výchova mládeže podle Řezníka. Marhoul zběsile prepočítává posbírané ceny na České šelmě lvovité, zatímco Pohl skončil u kritiků v jámě lvové a trvá na opakování ceremoniálu. Každý správný teenager, co je považován za outsidera a notorického honiče, by měl uspořádat pařbu jako řemen, aby zapůsobil na své okolí a zejména pak na dívku svých snů. Petr Král na extrémní veselí nebude zdaleka sám, jeho dva spolužáci na tom se sexuálními zářezy nejsou o moc lépe, ovšem nikdy by je nenapadlo, jakou perverzní společnost přiláká jejich internetová pozvánka. Asi netřeba popisovat, jaký kolotoč perverzit Martin Pohl roztočí. Nutno dodat, že český film nic takového nepamatuje. Pohl má přinejmenším v tomhle jistý zápis do historie. S postavami, co mají originální rozměr, pracuje pečlivě a kvalitně, a stejně kvalitně jsou obsazeny. Titulní role je svěřena Jakubovi Kaliánovi a byl jsem zvědav, zda mu scénář dopřeje svléct nejznámější akvizici v podobě Karolíny Šafránkové, a v tomhle ohledu převládá zklamání. Ve filmu moc zástupkyň něžného pohlaví není, a těch hezkých je ještě méně, takže nechápu, proč Šafránkovou nahotě ušetřil. Ovšem oproti tomu pánové neváhají vytáhnout z kalhot své nádobíčko. A nechybí ani školní tyran, na jeho tvář děsivě posetou uhry hned tak nezapomenete. Zvláštní kapitolu tvoří rodičovská výchova mladých mužů. Ti žijí jen s jedním rodičem, otcem, co nijak nectí morálku a dobré mravy. Speciálně otec našeho titulniho hrdinu neustále ponižuje za jeho minimální sexuální zkušenosti, ovšem zůstává vlídný a svérázně podporující k jeho šanci zasunout, jiný otec týrá svého vývojově zaostalého syna formou domácího zotročení a dělá z něj nesvéprávného jedince. Z toho samozřejmě vyplývá celá řada vtipných hlášek a scének. Bolavým místem filmu je nepříliš plynule zvládnutá střihová skladba, okatý product placement a místy hodně laciná místa, která mají silný náběh k amatérismu. Pohl si však jde nekompromisně za svojí vizí plnou extrémů, která má sice jen hodinové trvání, ovšem stačila zvířit vlnu kontroverze. A to Řezníka baví, v tom si libuje a takového ho máme rádi. 7/10 (19.03.2020)

Nejlepší česká komedie od GYMPLu. PÁRTY HÁRD je zjevení na české scéně, kterou by stálo za to regulérně distribuovat do všech komerčních kin po republice, protože si to svou kvalitou, narozdíl od všech těch sračkoidních stokrát omletých vztahových mrdek, prostě zaslouží. Jedná se o poctu americkým puberťáckým komediím se silným pikoidním nádechem folklóru Šluknovského výběžku, se kterou se dokáže ztotožnit kdejaká naplavenina z prdelákova podobného ražení. Martinu Pohlovi se povedlo napsat a zrežírovat nečekaně vtipnou fekální komedii, která má skvěle načasovaný humor (vyplývající z přesně vybraného castingu), skryté pointy, schválně amatérsko-dokumentaristicky vypadající kameru a nostalgický pop-punkový soundtrack, jež právě vylaďuje onen vibe amerických teenage komedií z přelomu milénia, z kterých vychází. Třešničkou na dortu je pak například citace scény z MANDRAGORY. Víc podobně odvážných projektů, u kterých se autoři nebojí vzít koule do hrsti a snaží se s tou zchátralou českou kinematografií něco udělat. (19.03.2020)

Těžce nekorektní a zároveň i velmi delikátní záležitost, která si bere na paškál klasické teenagerovské komedie, aby je ve finále přetavila do šílené podívané s lehkým nádechem fekálií a pika. Pokud tedy máte rádi i předchozí kinematografické počiny Řezníka, u Párty Hárd budete opět regulérně brečet smíchy! (20.03.2020)