Párty Hárd

Trošku mě mile překvapilo kvalitní zpracování, jelikož to vůbec nevypadá tak levně a rádoby televizně. To je ode mě ale asi všechno. Na Prcičkách a podobném humoru jsem vyrůstal, ale evidentně už jsem asi odrostl. Oceňuji přínos tohodle filmu, jelikož má alespoň svůj vlastní ksicht a není to generická komedie podle nějaké mustru, které u nás vznikají. Takže za osobitost palec nahoru. Nelituji, že jsem Párty Hárd viděl. Ba naopak, ale s klidným svědomím nemůžu hodnotit lépe. (25.03.2020)

To je naprosto neuvěřitelný, co dokáže Pohl natočit za pár korun. Co do kvality obrazu nebo střihu to úplně v pohodě snese srovnání s běžnou tvorbou. Od svého prvního filmu udělal velkej posun vpřed. Na fekálnosti a drsnosti humoru neubral, zato příběh dostal i jakous takous linii. Byly tam místa, kde jsem se smál nahlas. Třeba když Pochcánkův otec oznamuje, že kluka čeká léto u Karadžče a pak pět let v srbských milicích. Fór s defekací "on the spot" je taky super, stejně jako samotná party. V pár místech to trochu vázlo, ale v té kadenci vtipů se to naštěstí ztratí. Upřímně myslím, že z Martyho Pohla roste velký talent české kinematografie. (22.03.2020)

Jelikož si moje milovaná píchačka od útlýho dětství ujížděla místo večerníčků a kouzelných školek především na Black Sabbathech, Hitlerových manifestech, satanistických rituálech, ráda si na procházkách modelovala obří africký penisy z psích hoven, zbožňovala videotvorbu Al-Kájdy s tipovačkama na celkovej počet uřezaných hlav na konci epizody, často navštěvovala jatka a sem tam si v osobním volnu řezala žíly, není divu, že v dospělosti se jejími nejoblíbenějšími cz tvůrci stali Řezník a Ištván, s nimiž si pohádkově vysnila alespoň jedno vášnivý choroboplodný mrdání uprostřed pitevny. Sbalit mě nebyl až takovej problém, já se automaticky zamiluju do čehokoliv s otvorem, stačí aby do mě v Kauflandu u salámů omylem vrazila důchodkyně nebo mi zavolala random operátorka s nabídkou na mikropůjčku, a já už jim s motýlama v břiše nabízím sání mý mrdky z jejich prdele pusou. Řezník má tu výhodu, že na rozdíl ode mě nevypadá jako obtloustlá oběť středověkýho moru a místy připomíná člověka, takže se samozřejmě nepřiposere z každý popelnice na péra jako já. Mladá je s tím smířená a jelikož ho nemůže píchat, tak alespoň navštěvuje všechny jeho akce, koncerty, filmy a já musím povinně chodit s ní, aby jí měl kdo držet pivo. Řezníka jako hudebníka cením, ale jako režisér mě nikdy neoslovil, proto jsem šel včera na promítání do Scaly se značnou nedůvěrou. K mýmu překvapení se Márty vyšvihl a natočil stylovou rakovinu dobrýho vkusu s tím nejmultikulturnějším castingem ever. Z dialogů jsem regulérně odsrával pod sedačky (pro uklízečky: řada 7, sedadlo 5), jen škoda, že to ke konci sklouzlo primárně k vizuálu a hlášek ubylo. V kině byla navíc perfektní atmosféra a úvod i závěr odšeptal sám Martin, čili mladá prodělala několikanásobnej orgasmus a spokojení jsme byli protentokrát oba. Dokonce i Řezníkovi se to líbilo tak moc, že si to pokorně opětkoval. Já mu nechám ještě stupínek na rezervu do budoucna a uděluju čtyři solidní mrdavý pizdy. (06.11.2019)

Včera 10. 1. 2020 kino SCala Brno - narvaný kino, lístky vyprodaný do posledního. Kámoš kupoval poslední lístek 3 dny před projekcí (ID VAKLAF), druhej kámoš na tom byl podruhý. Což si myslím nebyl jedinej. Což jistě o něčem svědčí. Aktuálně film v červenejch 86% a myslím, že půjde ještě nahoru. To o něčem svědčí. Ze všech lidí jsem byl na projekci bohužel nejstarší a ještě víc bohužel čistej až na dva panáky Grantsky u Vaklafa ... Tam, jedna polovina lidí zhulenejch, druhá polovina lidí ožralejch a třetí polovina sjetejch... A to taky o něčem svědčí... ;-)) Za mlada bych byl rád, že do takový sub-kultury patřím, teď už mi to bylo spíš úsměvný... Samotnej film ale super, pokud poodhlídnu od hypu, trendu, vyfetovanejch zkurvenejch mileniánů, tak jo ... Tohle se Pohlovi už fakt povedlo. Celej sál se řezal smíchy od začátku do konce. Měl jsem moment, kdy jsem myslel, že budu zvrátit, nebo odejdu. Ale spíš to bylo z té atmosféry, v sále, když párty konečně vypukla. Teda ne párty v kině, ale párty ve filmu. Film je narvanej vtipnýma a nechutnýma odkazama na život mládeže v postsocialistický době. Nemá ale žádnej hlubší význam, smysl ani výpověď. Je to výsměch do xichtu intelektuálům a sluníčkářům a další verbeži. Z Český tvorby spolu s Mandragorou a Proč asi to nejextrémnější, co je. Jedinej problém celýho včerejška byl, že už jsem starej a dlouho čistej ... (11.01.2020)

Šluknovský Pie. Nechutný, perverzní, tnoucí do živého a s vše objímající trapností. Přesně tak upečený, aby mě bavil timingem i kadencí (neplést s kaděnci) a tvůrci tuzemských tuctových komedií vyhlásili hnědý poplach. Gymnázium Konrada Henleina prostě nemohlo vyplivnout něco ordinérního.. Je bezesporu snem každého teenagera mít takto tolerantního a podporujícího otce (náboráře do srbských milic nemyslím).. (26.02.2024)