Posledný cisár

Nádherný film, vyprávějící příběh muže, který se chtěl stát spásou svého lidu a neváhal proto využít jakékoliv příležitosti, bohužel pro něj nevyšly a byl jen loutkou Japonců velmi působivý velkofilm, co bych za to dal vidět to v kině. Snímání komplexu zakázaného města je úchvatné i vystihnutí atmosféry. Skvělý Peter O'Toole, vynikající hudba za kteoru stojí Ryuichi Sakamoto. Příběh mně dojal, sice jsem úplně neschvaloval co císař dělal, ale chápal jsem jeho pohnutky. (26.01.2009)

Velkolepé dobové drama mapující více něž půlstoletí v historii Číny. Od konce císařství přes všechny mocenské změny až do pevné vlády komunistické strany skrze život velmi zajímavé postavy čínských ději. Hlavním hrdinou je Pu-Yi poslední císař, který byl korunován ve třech letech a jeho životní pouť byla hodně pozoruhodná. Od císaře, přes jednu z prvních čínských ''celebrit'', loutku v japonských rukách až po vězně komunistického režimu a následně zahradníka. Velice zajímavé. Není zde totiž vidět pouze život hlavního hrdiny, ale také mocenské a společenské změny, který v tomto turbolentním období probíhaly. Bohužel je to velmi těžkopádné, dlouhé a ne všechny etapy tolik zajímavé. Takovéto filmy už se dnes tolik netočí, velkolepá dobová ukázka Číny 20. století. Pokud Vás toto zajímá, tak je to trefa do černého. (21.03.2020)

Čínska história ma vždy zaujímala. Mám rád historické filmy, no musia byť byť divákovi podané podané nejakým zaujímavým spôsobom. V Poslednom cisárovi sa film strhol do nudnej prednášky plnej faktov. Samozrejme chápem, že sa film snažil poukázať na fakt, že celkovo život čínskych cisárov bol jednotvárny, nudný a stereotypný. Vtáčik v zlatej klietke. Film je síce zasadený do dosť búrlivej doby, no ani to nepomohlo zvýšiť jeho spád a nejakým spôsobom navodiť akciu. No aby som nekrivdil s pár výnimkami sa mu to podarilo. Produkcia jednoznačne stavila na kostými, interiéry, či mystickosť Zakázaného mesta, avšak po úvodnom úchvate a postupnom si zvyknutí na vśetky tieto okázalosti a pompéznosti sa snímok dostal do už spomínanej jednotvárnosti. Od 9 oskarového filmu čakal čosi viac. (24.01.2011)

Zaujalo mě množství dobových detailů. Tak skvěle propracovaná výprava se jen tak nevidí. Nemnoho filmů dokáže téměř v každé minutě nabídnout něco nového, neokoukaného, něco so zaujme na první pohled. A Poslední císař to minimálně v první půli dokáže. Ve chvíli, kdy je císařská rodina vystěhována ze Zakázaného měta, vyzuální hody ustoupí do pozadí, a prim začne hrát jakýsi dozvuk císařova života. Doznívající rezonance slavných dnů. Krom bohaté formální stránky nabízí Bertolucci i silný příběh císaře, který i přes to, že byl po celý život, ať už v Zakázaném městě či mimo něj, loutkou, nepřestává věřit v dobro v lidech. Co si ale Pchui myslel, když ho zklamal i sebepožírající maoistický režim? Když zjistil že ten, kdo ho zlomil, a dokázal mu svou pravdu, se podle ní nechová? Je to příběh smutný, ale je dalek prvoplánovistosti. Konec i přes svou vnitřní dramatičnost nepůsobí dojemně, nijak hrdinivo chování neomlouvá, ani nestaví do lepšího světla, ba není ani velkolepý. Císař se vrátil tam odkud vzešel, do míst kde si hrál jako dítě, kde na něm ještě neležela tíha nevyužité odpovědnosti. (13.03.2005)

Skvělý film, který ale z mého pohledu dost sráží, že se příliš soustřeďuje na zdlouhavé a z hlediska děje ne až tak důležité momenty. Naopak pomíjí či pouze letmo zmíní události v životě "posledního císaře", které by vydaly na další film. Na to jak je snímek herecky vděčný, tak toho představitelé zase až tolik nevyužívají. Ne, že by byli špatní. To ani náhodou, jen jsou všichni takoví bez jiskry. Nicméně snímek je to výborný i tak. (02.03.2005)