Vánoční koleda

Vhodné pro zarputilé milovníky hororů. 1) Vánoční koledu napsal 31letý Charles Dickens na základě vlastních prožitků. Krátce po svém vydání v roce 1843 se povídka stala symbolem anglických vánoc - svátků lásky a rovněž rychle se rozšiřujícího zvyku zdobit vánoční stromeček a obdarovávat se. Po světě vznikly stovky různých divadelních úprav, později filmů hraných i kreslených, němých i zvukových, rozhlasových her, baletu, muzikálů či pantomimy._____ 2) A teď si představte mé zděšení, když jsem místo očekávané dojemné vánoční pohádky byl konfrontován s rozvláčným zimním hororem. Laskavá vánoční atmosféra je pryč._____ 3) Vydřigroš, jak ukazuje i jeho vtipně vytvořené české jméno, je v Dickensově podání především chamtivec a skrblík. Chamtivcem ve filmu zůstal, ale skrblík se někam vypařil. Scrooge se obléká jako gentleman, tedy člověk vyšší třídy, bydlí v pohodlném domě a pracuje v přiměřeně zařízené kanceláři. Lakotné skrblictví nevidět._____ Inteligentní promluvy spolu se sympatickou tváří a zjevně výbornou tělesnou kondicí svěže vyhlížejícího 52letého Guy Pearceho neodpovídají Dickensovu vychrtlému starci spořivě oděnému do dlouhé bílé košile, čepice a rukavic, který se plouží ulicemi a nevraživě až nenávistně reaguje na nastávající svátky._____ Vlastně je mi tenhle Scrooge docela sympatický. Uznávám, že to, co dělá, není košer, zvláště ne ve vztahu k písařově ženě. Ale nemohu si pomoci. Neumím si ho ošklivit ani se ho bát. Je to prostě řízek._____ 4) Rovněž psychoanalyticky objevná cesta Scroogeho do minulosti působí nepřesvědčivě. Jeho přerod přijde jako blesk z nebe. Mám pocit, že není upřímný, že jako inteligentní padouch si prostě jen uvědomuje, že je výhodnější s duchy souhlasit, než se jim protivit._____ 5) S tím souvisí i nedostatečná jakoby předstíraná katarze. Po všech těch hrůzách si přece divák chce užít Scroogeovy přeměny, chce vídět, jak koná dobro - a ono skoro nic. Vnutí se do domácnosti písaře, věnuje jim peníze (pravda, ne málo), ponížená žena se zatváří jako že jo, ale ať si moc nemyslí, a pak už jen jde po ulici a usmívá se na lidi._____ 6) Á propos písařova manželka je černoška?_____ 7) Série má i své klady. Je hezké, jak jsou různé motivy dotaženy do důsledku. Nemalá péče byla věnována vizuálu snímku. 1. díl 1*, 2. díl 2-3*, 3. díl 3-4*._____ 8) Jazykový koutek. Jméno Skruž, které použil, tuším, překladatel Jan Váňa, se mi nelíbí. Buď se držme originálu - tedy Scrooge (správně vyslovovaný skrúdž) nebo použijme půvabný a výstižný český tvar Vydřigroš (bohužel neznám autora). Scrooge, jak anglicky mluvící dobře vědí, znamená přesně to, čím je - tedy lakomec. (17.01.2020)

Hodně upravená verze pro dospělé, rozhodně nic pro děti. Po verzi se Stewartem má druhá oblíbená, protože Guy Pearce byl hodně super, dialogy byly chytré i úsměvné a celkově duchařská zápletka, jakkoli upravena, se mi líbila. Jediné, co mi vyloženě vadilo je černoška v Londýně 18. století. Tohle pitomé "vyvažování ras" dokáži tolerovat u fantasy filmů, ale ne při ohýbání historických faktů. A za to mají hvězdu dolů. Za blbost! (29.12.2019)

Miluji "A Christmas Carol" a viděl jsem snad všechny verze. U této se mi však několik věcí nelíbilo: 1) Proč tam proboha motali toho Aladina? Trapné! 2) Proč Mary hralá šeredná opice? Já se nedivím, že Ebenezer s ní nechtěl mít sex. A za 3) konec mne zklamal. V jiných verzích koupí toho největšího krocana, spoustu dárků, navštíví synovce, dá obrovské dary sirotčinci, prostě nakupuje, rozhazuje prachy, všichni jsou šťastní a v této verzi prostě ten konec chyběl! Takže nežmouláte mokrý kapesníček, nesvítí Vám očka radostí...Prostě useknutý konec! Dávám 50% (24.12.2019)

Zaujalo mě, kolik komentářů kritizuje, že ve filmu je nějaká černá postava. Problém totiž není, že by v Británii té doby nebyli černí lidé (nevím vlastně, jak si někdo něco takového může doopravdy myslet, copak Británie neměla kolonie, proboha?). Takové komentáře svědčí přinejmenším o tom, že problémem je nedostatečná reprezentace. Evidentně Británii posuzujeme ne z historických faktů, ale z dřívějších filmů a seriálů a to považujeme za „fakta“, sic. Mimochodem třeba taková Dido Elizabeth Belle se stala aristokratkou ještě před Dickinsem. Žila v Londýně, vdala se a měla tři děti. (A ty měly další děti.) Nic ve zlém, ale při vším tom zastávání se historických fakt (ve fiktivním filmu, sic), bychom si tu historii měli prostudovat. https://en.wikipedia.org/wiki/Dido_Elizabeth_Belle Tony.cs: „Jediné, co mi vyloženě vadilo je černoška v Londýně 18. století. Tohle pitomé "vyvažování ras" dokáži tolerovat u fantasy filmů, ale ne při ohýbání historických faktů. A za to mají hvězdu dolů. Za blbost!“ blackrain: „Měla jsem problém s jednou postavou. Nejsem rasistka, ale černoška v Dickensovské době? To mi přijde trošku uhozené.“ https://www.english-heritage.org.uk/visit/places/portchester-castle/history-and-stories/black-people-in-late-18th-century-britain/ Mně přijde prostě až komické, jak zrovna v takových filme tak strašně vadí černá postava a tak moc se rozčilují. Ale třeba to, že tam jsou duchové je vnímáno jako historicky přesné, autentické a věrohodné… ;) (19.10.2020)

Zvláštně pojatá verze legendárního příběhu z pera Charlese Dickense. Více určena dospělým než dětskému diváku. Guye Pearce mohli ještě mnohem více zestařit. Hodilo by se to. Přišel mi příliš mladý. Měla jsem problém s jednou postavou. Nejsem rasistka, ale černoška v Dickensovské době? To mi příjde trošku uhozené. (16.04.2020)