Exodus

Po Veľkom žiali z roku 1966 opäť film zo židovskou otázkou a jej územnými právami na Blízkom východe. Tentoraz ale menej vojnový, viac sa tu rozoberá otázka práv, spolunažívania s Arabmi a vynucovanie si územie z područia Britov. Aj keď mu nemožno uprieť punc veľkofilmu s niektorými známymi hereckými menami, jeho obrovitánska stopáž ho predurčuje k početným hluchým miestam, ktoré vyslovene nudia. Neviem, do akej miery sa príbeh zhoduje s historickými reáliami, ale z takto nakrúteného filmu sa mi nepáčil prístup Židov - otvorený vzťah k násiliu, lži, krádeže, podvody a teroristická činnosť. Koniec je lepší, prináša aj pár dobrých myšlienok, ale celkový dojem výrazne nemení. (02.02.2019)

O této době, myslím, moc filmů není a je to škoda, zvlášť když to bylo Československo, kdo rozhodujícím způsobem přispěl ke konečnému vítězství Židů. Škoda, že tento film až moc často hraje na strunu sentimentu, chvílemi je až kýčovitý (scéna pohřbu), dramatické momenty moc dramatické nejsou, a když už to vypadá na drama, jako by si s tím nevěděli rady a nechali to jen tak vyšumět. Nebylo to vyloženě špatné, ale rozhodně by se z takového námětu dalo dostat víc. (08.10.2007)

Velmi dobře technicky zvládnutý film s pár silnými momenty... samozřejmě typově poplatný době svého vzniku. V současnosti už by přílišná délka byla na škodu, hudba by stačila minimalistická... O co ale hlavně v tom filmu jde, je samotný příběh, pro který jej stojí za to vidět i po tolika letech od doby jeho vzniku... (23.06.2013)

Pozadie vzniku štátu Izrael formou výpravnej epopeje klasického hollywoodskeho strihu. Niekoľko silných miest nestačí pokryť rozpačitosť výsledku spočívajúcu v odťažitom spracovaní príbehu a postáv a nasilu pridanej ľúbostnej línii. Emočný chlad vanúci z filmu zrejme vyvolali aj medializované spory medzi režisérom Ottom Premingerom a Paulom Newmanom (podáva dosť nepresvedčivý herecký výkon) počas nakrúcania. Na druhej strane ide o zaujímavú dejepisnú obrázkovú čítanku, ktorej nevadí ani takmer 3 a 1/2 hodinová dĺžka. Film prostredníctvom príbehov postáv z lode, ktorá za pomoci triku a medzinárodnej publicity preplaví 600 Židov z cyperského internačného tábora do Palestíny, predstaví odbojové hnutie za vznik Izraela. Nevyhne sa pri tom ani kontroverznému fanatickému spôsobu boja Židov za nezávislosť (teroristické bombové útoky na britské civilné aj vojenské objekty). 70% (28.11.2005)

Exodus patří od doby přelomu nevinného dětství a nesnesitelné puberty mezi moje nejoblíbenější knihy. Při posledním pokusu o zhlédnutí filmu jsem to vzdala ještě než nastoupili na loď. Dnes už bych byla schopná odpustit, že postavy jsou obsazeny herci, kteří typově do rolí nesedí buď vůbec, nebo jsou ve špatných barvách (z dlouhých hnědých vlasů spletených do copů může blond mikádo udělat jen vášnivý vyznavač kysličníku). Odpustit filmu, který je natočen podle knihy, která je plná smutku, smíchu, pláče, zoufalství, lásky a naděje, že je sterilní jak laboratorní nástroje, se opravdu nedá. Hudba je výborná, jsou tam scény, které se téměř blíží tomu, čím by mohly být. Některé postavy jsou sympatické. O to hůř jsem vnímala, když místo emocí daná postava jen poulila oči jak žába na slunci. Při varování - přečtěte si je dřív, než si je přečte Hollywood, tady musím spravedlivě uznat, že Hollywood četl, ale nepochopil. Hollywood nepochopil nejen příběh o naději a touze po vlastní zemi, nepochopil ani jednu z milostných linií, které se vyprávěním linou jak zlatá nit ve výšivce. Láska tu vyznívá jako ne moc podařená kolotočová atrakce. Být život takový, zůstala bych s dovolením u střelnice. Nedomrlost filmovému Exodu neodpustím ani pro krásné modré oči Paula Newmana. Zůstávám u původního hodnocení, ač tady ty hvězdy mají špatný počet cípů i barvu. (04.07.2015)