Exodus

Exodus patří od doby přelomu nevinného dětství a nesnesitelné puberty mezi moje nejoblíbenější knihy. Při posledním pokusu o zhlédnutí filmu jsem to vzdala ještě než nastoupili na loď. Dnes už bych byla schopná odpustit, že postavy jsou obsazeny herci, kteří typově do rolí nesedí buď vůbec, nebo jsou ve špatných barvách (z dlouhých hnědých vlasů spletených do copů může blond mikádo udělat jen vášnivý vyznavač kysličníku). Odpustit filmu, který je natočen podle knihy, která je plná smutku, smíchu, pláče, zoufalství, lásky a naděje, že je sterilní jak laboratorní nástroje, se opravdu nedá. Hudba je výborná, jsou tam scény, které se téměř blíží tomu, čím by mohly být. Některé postavy jsou sympatické. O to hůř jsem vnímala, když místo emocí daná postava jen poulila oči jak žába na slunci. Při varování - přečtěte si je dřív, než si je přečte Hollywood, tady musím spravedlivě uznat, že Hollywood četl, ale nepochopil. Hollywood nepochopil nejen příběh o naději a touze po vlastní zemi, nepochopil ani jednu z milostných linií, které se vyprávěním linou jak zlatá nit ve výšivce. Láska tu vyznívá jako ne moc podařená kolotočová atrakce. Být život takový, zůstala bych s dovolením u střelnice. Nedomrlost filmovému Exodu neodpustím ani pro krásné modré oči Paula Newmana. Zůstávám u původního hodnocení, ač tady ty hvězdy mají špatný počet cípů i barvu. (04.07.2015)

Dějepisný exkurs do období vzniku židovského státu. 1) Poněkud schématický, melodramatický a deklamativní...proto i lehce nudný úvod do moderních dějin státu Izrael zřejmě, jak mnozí říkají, nedosahuje kvalit o dva roky dříve vydané knihy, přesto však je to zajímavá podívaná. Film jasně straní Židům, což je třeba mít na paměti, ale nemyslím si, že by to snižovalo jeho výpověďní hodnotu. 2) Všechna uspokojující řešení historicky vzniklé situace na Středním východě jsou dnes pravděpodobně nemožná a velkorysosti, moudrosti a odpuštění k překonání mnoha desítek let vzájemných křivd se rovněž nedostává...tím spíše, že situaci zneužívají další síly ke svým politickým zájmům (palestinský problém například). 3) Zaujal mě okouzlující 35letý Paul Newman, byť se tu herecky zrovna nepřetrhl. 4) Nejvíce mě ovšem dostal sen horkých erotických nocí 21letý Sal Mineo (mladý terorista Dov Landau), jeden z prvních významných herců v USA, kteří se nakonec k homosexualitě veřejně přiznali. 5) Za povšimnutí stojí i nádherná hudba 39letého Ernesta Golda. Na dětském táboře mě budila v roce, považte, 1971. Díky ní jsem se na budíček dokonce i těšil. (28.02.2013)

Premingerov pohľad na obdobie okolo vzniku štátu Izrael ma lákal predovšetkým kvôli môjmu najobľúbenejšiemu hercovi a tiež pre krásnu melódiu, o ktorej som dúfam, že bude znieť filmom. To som si však ešte nevšimol, že filmom, ktorý má 210 minút. Taký film sa prakticky nedá nakrútiť bez toho, aby v ňom nevznikli bubliny nudy. Tie som pociťoval najmä preto, že história, a históriu vzniku Izraela nevynímajúc, ma zaujíma iba okrajovo. Ani Paul Newman sa neblysol nejakým výnimočným hereckým koncertom a tak pri opakovanom sledovaní som bol vďačný za rýchloposun. (02.11.2020)

Dlhý film, ktorý ale nemá kedy nudiť. Obsahuje aj pár silných myšlienok, no celkové vyznenie je také nejednoznačné. V komentároch sa tu píše, aký je tento film jednostranný v prospech Židov. Neviem, máme tu kladné aj záporné postavy ako na strane Angličanov, tak aj na strane Židov, aj keď neskôr sa aj z tých záporných (členovia Irgunu) stávajú vlastne kladní a tým kladným (Newman) postupne prestanete fandiť, keďže berú do ruky zbraň nielen na obranu nevinných detí. Nestojím na nikoho strane, možno mali Žida právo vytvoriť si vlastný štát, možno nie, no prostriedky, aké používala organizácia Irgun boli presne také, aké používali(jú) teroristické organizácie IRA a ETA. Len ťažko môže divák fandiť postave Sala Minea, ktorý sa nevie dočkať, aby zabíjal Britov a nielen ich a nerozumel som postave Evy Marie Saint, že sa tam na to nevykašľala a neodišla domov do USA, ale podporovala ľudí, ktorí mali na rukách krv Britov (ach tá láska). Inak tá zidealizovaná mládež v tábore mi pripomínala komunistickú mládež z dôb nedávno minulých (žeby preto, že scenár napísal Dalton Trumbo?), akurát že táto mala v rukách zbrane a učila sa s nimi narábať od malička... a nielen na svoju obranu. Shalom (19.04.2020)

Svojí délkou ideální snímek na silvestrovský večer. Dějově rozvleklý, ale s řadou zajímavých momentů a několika idealistickými myšlenkami (jednoho dne budou muslimové a židé žít společně bez svárů). Hudba, jež mnohé scény doprovází, je velice zdařilá. Nad všemi klady snímku ovšem vyčnívá herecký výkon Paula Newmana, který opět potvrdil své výjimečné kvality. Dát 3*, měl bych pocit, že Exodu křivdím, takže neváhám a dám 4*. (01.01.2015)