Bež!

Bojuje s nepravidelným tepem, množství železa v krvi jí způsobuje vyrážky a nevolnost, má značné potíže s dýcháním, má cukrovku. A je odkázaná na invalidní vozík. Má ovšem milující maminku, se kterou takhle bojují už dlouhých 17 let. Tu představuje Sarah Paulson, která prožila předčasný porod, což ji (ne)zlomilo. Žijí spolu v domě na venkově, samoživitelka dceru podomácku vzdělává a jezdí na pravidelné nákupy, zatímco dcerka zrovna očekává dopis od některé z univerzit, zda byla přijatá. Víc netřeba prozrazovat, snad jen, že se nacházíme v prostředí, které je o to děsivější, jelikož by mělo fungovat jako to nejbezpečnější na světě. Po velmi dobrém Pátrání druhý zářez od dosavadního režiséra kraťasů Aneeshe Chagantyho, kterého je i nadále třeba sledovat. Zvraty jsou fajn, pár solidních nápadů se taky najde. Atmosféra kouzelná a duo Sarah Paulson a Kiera Allen snad ještě lepší. Asi přepálené čtyři hvězdy, ale mě to bavilo. (11.12.2020)

(62%) Docela obstojná jednohubka, která neoslní, ničím víc nepřekvapí, ale ani neurazí a po 2/3 filmu neunudí. Úvod mi přišel zdlouhavý, moc mě nebavil, ale poté jsem se už s ústředními postavami dcerou a matkou začal víc zžívat. Hororově pojaté to není, ale jako chvílemi napínavý film to působí slušně. Sarah Paulson a Kiera Allen to zahráli dobře. Jen to bylo takové moc předvídatelné a ve finále trochu nedotažené a urychlené, ale co už. Sem tam byla depresivní atmosféra, a to především s úhlu pohledu té dcery. Prostřední cca část snímku byla dost napínavá, to jak se dcera s obtížemi dostávala z domu …. Hudba, tak nějak normální, místy moc akční. Víc se z toho asi vyždímat nemohlo, koukatelný nadprůměr. (24.11.2020)

Režisér a scenárista Aneesh Chaganty se před 2 roky zjevil s velmi výrazným debutem Pátrání. Thriller, který byl po celou dobu postavený na tom, že se jeho děj odehrává na monitoru Chaganty tehdy světu představil neskutečně fungující thriller, která byl neskutečně vynalézavý, napínavý a po filmařské stránce vyloženě bravurní. Poté co jsem Pátrání viděl jsem si řekl, že budu Chagantyho tvorbu sledovat a začal jsem se zvědavostí očekávat, co dalšího už svým debutem potencionálně zajímavý tvůrce předvede. Píše se rok 2020 a světlo světa spatřila Chagantyho novinka Run/V zajetí. Samotné natočení filmu sice proběhlo už na konci roku 2018, po dlouhých odkladech ale film definitivně dorazil na streamovací službu Hulu a musí se jednoduše a prostě říct, že je Chagantyho druhý snímek tak trochu zklamáním. Přesto všechno jde ale pořád o velmi slušné thrillerové řemeslo. Po velmi originálním a především velmi povedeném Pátrání je V zajetí tak trochu rutinnějším řemeslem, které má ale pořád očividně silné tvůrčí uchopení a především a má tento film velmi povedené tempo. Má dvě skvělý herečky v hlavních rolích, přičemž se debutující Kiera Allen předvede jako herecký talent, který se naprosto vyrovná osvědčené Sarah Paulson, které mimochodem tahle role velmi sedí a především mají obě hlavní herečky mezi sebou velmi bravurní chemii a velmi dobře k sobě sedí. Chaganty ovšem u svého druhého filmu tak trochu ztratil tak povedenou práci s napětím, už se mu tolik nedaří prodat emocionální momenty a především po originálním debutu nabídl film, který je tak trochu plný očekávaných klišé. V zajetí se nedá upřít povedená řemeslná stránka a v první půlce dokonce to budování napětí ještě relativně funguje. Hned v druhé polovině je ale pryč a vlastně většina toho zajímavého co se o V zajetí dalo říct v druhé polovině zmizí. A pak už nestačí dvě výborné herecké trefy, očividný tvůrčí talent a slušně budované napětí, které je ale rozplynuto v nevyužitý potenciál druhé půlky. V tomhle ohledu tak Chaganty trochu zaostal za očekáváními a se spoluscenáristou Sev Ohanianem (který s ním spolu napsal i právě Pátrání) nevytvořili ve finále ani kdovíjak zajímavý námět. V zajetí představuje zlatý hororový průměr, který určitě neurazí a má pořád své očividné kvality. Další Chagantyho film ale budu očekávat méně napjatěji, protože jde po jeho opravdu povedeném Pátrání skutečně vyloženě o zklamání. Pořád to není tragédie nebo vyložená rutinérská nuda, čekat se ovšem dalo něco výjimečnějšího. A to se bohužel nestalo......... (22.11.2020)

Kiera Allen v zajetí mateřských pudů Sarah Paulson. Ta jí "ordinuje" trvalou invaliditu a falešný pocit důvěry a bezpečí domova. Zdravotními problémy a paralýzou sužovaný ptáček chce z klece ven. Režisér Aneesh Chaganty pokračuje ve skvělé formě, kterou se uvedl v zajímavě koncipovaném thrilleru Pátrání. A v neselhávajícím tempu se za zlověstných hudebních tónin Torina Borrowdala pustil do devadesátiminutové půtky matky s dcerou. V rukou horšího režiséra, respektive horší produkční realizace, by se film velmi lehce mohl změnit na thriller z druhé ruky, za které je zejména kanál Prima Love vděčný. Vzdálená variace na Misery nechce zemřít, která provedla šikovnou výpůjčku stěžejních dramatických prvků, se ovšem kvalitativně podobným laciným až slabomyslným počinům důsledně vzpírá. A to je prosta brutálních scén a explicitního pojetí. Ve filmu se nevyskytuje žádná scéna, kdy si divák bude muset dát zbaběle ruku před oči. Síla spočívá v dokonale organickém a zároven protichůdném ženském elementu, dvojice hereček je absolutní devizou, co zcela určuje ráz dění. Táhnou film, seč jim síly a klitorisy stačí, načež těsně před koncem dojde k hodně nečekanému vypointování, které umocní gradaci snímku. Kiera Allen absolvovala debut, který jí byl v podstatě ušit na její tělo: stejně jako její hrdinka, je i ona tělesně postižená. Sarah Paulson se zhostila své role psychicky narušené mámy velmi zodpovědně, přičemž se dovedně vyhnula klišé, které obdobné postavy trpí. Obě kreace působí hodně neotřele. Znepokojivá atmosféra hlásí přítomnost od samého začátku, žádné zdlouhavé předehry, jde se rovnou na věc. Napětí se dostavuje záhy, naprosto brilantně napínavě odvedenou shledávám scénu z lékárny, kdy se matka s dcerou vydají společně do kina, přičemž dcera tajně opustí kinosál, aby si ověřila původ léků, kterými ji matka přebujele zásobuje. Režisér se v drobných funkčních detailech a nenápadných nuancích vyžívá, což má za následek spád a příznivý rytmus událostí. Ve výsledku se jedná o vybroušeně napínavý nervák, v němž dvě herečky v hlavních rolích pracují na tom, aby divákovi nedaly příliš vydechnout. 10/10 (24.12.2021)

Vztah matky a dcery se změní v momentě, kdy Chloe zjistí, že jí matka dává podivné prášky, o nichž neví, k čemu jsou. S pátráním Chloe stoupá napětí a při útěku oknem jde už o život. Paulsonová je věrohodná fanatička, co dokáže vyloudit sladký úsměv, zatímco v koutku úst jí odkapává jed. Vyostřený vztah připomene ponižovanou Carrie, které měla ale přeci jen poněkud jiné možnosti. Z řady napínavých scén lze připomenout třeba setkání s dodávkou. Nezdálo se mi, že by byl film až tak předvídatelný, jelikož dnes řada snímků končí špatně, tudíž přání, aby skončil jinak, nepovažuji za předvídatelnost. Ostatně zmiňovaná Carrie je toho zářným příkladem. Film mi rychle utekl, za mě tedy spokojenost. (23.11.2020)