Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...

Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (348)

HAL 

všetky recenzie používateľa

Dobré sci-fi natočené čechy a v čechách - to není jen sci-fi, ale může to být i realita... minimálně tedy před 45ti lety byla. Ikarie podle knihy jednoho z nejlepších evropských sf spisovatelů Stanislawa Lema je i přes výborně použité černobílé zpracování film viditelně starý, s kulisami vypadajícími jako ve filmech Eda Wooda a dikcí hereckých projevů které od dob prvorepublikových filmů až tak daleko nepokročily, ale taky s příběhem který dokáže být napínavý a k tomu staromilským způsobem milý a vtipný zároveň... a vůbec nepůsobí směšně nebo nereálně. A já se ptám na jediné - proč tu KURVA nikdo nedokáže natočit film s podobně dobrým scénářem a pekelně hustou atmosférou dnes?! 8/10 ()

Ghoulman 

všetky recenzie používateľa

Opravdu bytelně kvalitní scifárna, která i po letech diváka velmi silně vtáhne do (často nepředvídatelného) děje a jen tak lehce ho nepustí. Za zmínku stojí především to, že když se nad tím zamyslíte, tak v časoprostoru Ikarie XB 1 se nic nepohybuje dopředu, ale vše se točí jakoby ve spirále. Ostatně není bez zajímavosti, že na podobném principu (kruh, který vede na počátek) funguje svým způsobem i spousta klasických děl žánru – v Lemově Solaris objevuje Kris neznámou planetu, jen aby v ní nakonec spatřil jádro své vlastní psyché (objektivní zákony vesmíru vstupují do přímého vztahu s nejhlubší subjektivitou), v knize 2001: Vesmírná odysea proběhne uzavření evolučního kruhu ve stvoření staré civilizace "novým" člověkem a tak dále (ostatně i novější odnože sci-fi žánru spojují protiklady – vezměte si cyberpunk s jeho high-tech - low-life krédem, nebo Blade Runnera s futuristickými dopravními prostředky v kontrastu s gotickou architekturou). Nejinak je tomu i zde – a zde bych také upozornil i na možné „spoilování“. Spirálovitá struktura je zdůrazněna jak v časové rovině - v cestě do budoucnosti se musí nová posádka dokonalých lidí navrátit k minulosti vlastního druhu a nějak se s ní vypořádat (důraz na agresivitu dvacátého století) – k vyřešení problémů s Černou hvězdou nestačí ultra moderní technologie, ale po jejich selhání se nečekaně nabízí pomoc od starého, téměř "prošlého" robota, který byl dříve považován za pouhý odpad, apod. Pak je zde rovina prostorová – cesta k objevení nové planety naráží pernamentně na touhu posádky navrátit se domů a také je zde neustálé očekávání, jak bude nový život vypadat ve srovnání s tím "starým". A poslední je spirálovitý pohyb v naznačené existenciální/filosofické rovině snímku – lidé chtějí objevit nový život, ale v zásadě to nejpodstatnější, co objevují, jsou oni sami. Své limity v případě psychologické zátěže, omezenost v oblastech vědění, ale důkladně prozkoušeny jsou třeba i víra a vůbec samo uvědomění si vysoké hodnoty života jako takového – i proto dovršuje snímek narození miminka, které je v přímém vztahu s objevením života na Bílé planetě – harmonie pak nastává nejen v příběhu (lidskost byla zachována, i přes značné překážky), ale i ve výborné Liškově hudbě, kdy se s posledními oslavnými tóny do soundtracku zapojuje i pláč právě zrozeného člověka. ()

Reklama

Adasin 

všetky recenzie používateľa

Označení "český Star Trek" to docela dobře vystihuje, při sledování rutiny posádky jsem si opravdu vzpomněla na členy posádky lodi Enterprise. Vůbec všechny ty jevy, kterým musí posádka čelit... Ještě, že je to jenom hodina a půl, jinak bych asi usnula. Něco jako napětí se totiž ukáže pouze v případě zmateného člena posádky, jinak se neději nic extra zajímavého. Ale je celkem milé, jak to končí a výprava mi nepřišla vůbec špatná. Schválně, jestli u nás ještě někdy vznikne podobný film? 7/10 ()

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Velmi zvláštní možnost spatřit herce staré gardy (Štěpánek, Smolík, Medřická) v sci-fi takřka hollywoodského stylu. V první polovině je snímek mírně zdlouhavý, ale zato velmi originální, ve druhé polovině naopak napětí stoupá, ale s ním i různá žánrová klišé. Co však filmu hodně přidává jsou povedené "retro" dekorace a hlavně skvělá kamera, která různými úhly, nájezdy a kompozičně vyváženými obrazy dokáže z minima vytvořit opravdovou podívanou. Polák je ojedinělý tvůrce, který svou tvorbu ve své době dokázal vyrovnat se špičkovou zahraniční produkcí (kromě Ikarie ještě ve Hře bez pravidel a ve vrchovaté měře v Nebeštích jezdcích). ()

dr.horrible 

všetky recenzie používateľa

Pekne sme sa minuli, ja a Ikarie. Vážne asi po všetkých stránkach. Lepšie jak Vesmírna odyssea?? Tú netreba ani pochopiť, aby zanechala zážitok a pocity... Sám by som si staré české sci-fi asi nepustil, dostal som však vrelé odporúčania, že ide o skvelý film, ktorý trochu kazí záverečná pointa. Nebyť jej a úvodu, pravdepodobne by som porušil svoje pravidlo, nepodhodnocovať filmy ktoré si to nezaslúžia. Kvalita? Áno. Prostá citu ()

Galéria (36)

Zaujímavosti (44)

  • Pre efekt magnetických topánok mali kozmonauti pripevnenú plexisklovú podrážku, ktorá pri došliapnutí rozsvietila žiarovky. (Raccoon.city)
  • Tento film bol v Spojených Štátoch skrátený o 26 minút a do záveru bol vložený záber na sochu Slobody, Američania si vytvorili vlastný alternatívny dej, hlavní hrdinovia boli mimozemšťania a na konci objavili planétu Zem. (matriosa)

Reklama

Reklama