Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (347)
V tomto případě jsem odkázán na svou dětskou, mnoho desetiletí čítající rozporuplnou vzpomínku z libereckého kina LÍPA, bezpochyby silně ovlivněnou limity věku, vzdělání, zkušenosti i schopnosti porozumět ne jednoduchému dílu. Pokud si přesto troufám na komentář, je to pro filiace, které nabízí četba základních údajů o autorech a hereckém obsazení filmu. Jména režiséra (Jindřich Polák) a stejně tak scénáristů (k Polákovi přibývá další legenda Pavel Juráček) i řady představitelů rolí (Štěpánek, Vášáryová, Smolík, Lukavský, Kačírková, Medřická) jsou vnějškovými indiciemi, které indikují se značnou pravděpodobností nevšední filmový zážitek. V jednom bych však jeho unikátnost přece jen poněkud korigoval: v tom, že jeho místo v české filmové sci-fi je tak ojedinělé. V Polákově případě je nutné připomenout NÁVŠTĚVNÍKY, mimoto však byla na světové úrovni přetlumočena do filmového ztvárnění řada verneovek (VYNÁLEZ ZKÁZY, NA KOMETĚ), Čapkův raný román (KRAKATIT) i klasické dětské filmy (CESTA DO MINULOSTI). Budu rád, až se mi naskytne příležitost si tento film znovu "zopakovat" na stříbrném plátně. Jsem - a určitě ještě budu - zvědav, nakolik tyto mé expektace byly či nebyly na místě. ()
Celkem suchopárný sci-fi příběh, v němž je zřejmá komunisticko-utopická myšlenka: lidstvo se již vyvinulo k lepšímu (20. století s atomovými bombami je tu již nepochopitelnou minulostí). Ten závěr filmu je opravdu až dementně optimistický. Tvůrci se sice snažili co možná nejvíce ukázat obyčejnou lidskou stránku posádku vesmírné lodi, ale stejně je to takové nevesele "vyprahlé". Dávám tři, ale slabé. ()
Prvý české sci-fi, vtedy začínajúceho režiséra Jindřicha Poláka, ktorý potom o necelých 15 rokov neskôr nakrútil film s podobnou tématikou ,,Zítra vstanu a opařím se čajem" sa dá bez okolkov označiť za klasiku svojho žánru. Film má na svoju dobu naozaj veľmi dobre prepracované triky, dokonca vraj poslúžil ako inšpirácia k nakrúteniu Star Treku. Z hercov sa mi najviac pozdávala postava Františka Smolíka, ako najstaršieho člena posádky so zaujímavým menom Anthony Hopkins (myslím si, že vtedy ešte tento fenomenálny anglický herec nebol vôbec známy a rozhodne by bolo zaujímavé vedieť, či tento film videl (-:). Film však občas pôsobí výraznejšie nudnými pasážami, pričom hlavne ku koncu by si zaslúžil aby bol napínavejším, ale musím tiež povedať, že záver je vydarený a je určite škoda, že sa nenakrútilo pokračovanie. Zvažoval som 4*, ale miestami som sa dosť nudil, navyše sci-fi nijak zvlášť nemusím, takže hodnotenie dávam s kľudným svedomím. ()
Česko-slovenské sci-fi z roku 1963? Sem s tým! Tešil som sa na WTF desaťročia... a dočkal som sa nudy. Nechápte ma zle - samozrejme triky sú úsmevné, nápady zostarnuté (obed v podobe jednej tablety o veľkosti šumivého celaskonu alebo robot natoľko trápny, že oproti nemu vyzerá aj Číslo 5 žije ako Terminátor), rozhodne sa pár WTF nájde (spoločenské tance, telocvičňa) a film je veľmi často nechtiac smiešny (ako keby triedu z Marečku, podejte mi pero! niekto vystrelil do kozmu). Ale scenáru chýbajú väčšie konflikty, problémy, zápletky. Takže je to len kuriózna nuda. V dobe vzniku neviem posúdiť, lebo som vtedy nežil, ale v roku 2016 pozerateľné len ak viete, do akej rarity idete. Niekto to prirovnáva ku Kubrickovi, prinajhoršom k Lucasovi. No... ehm! Ja by som to opatrne šupol skôr k Edovi Woodovi. Snáď len hudba a kamera mi pripadali ako-tak pokrokové resp. nestarnúce resp. pomaly starnúce. A psycho úvod. ()
Jen pro upřesnění, americká verze filmu (materiál s českými herci, předabovaný a s vystříhanými, ale naopak doplněnými scénami) se jmenuje 'Voyage to the End of the Universe. V bonusech k Ikarii najdete pětiminutovou ukázku americké verze, kterou mám možnost sehnat, z časových důvodů však o ní nemám zájem (přestože by to byl skvělý námět pro nějakou absolventskou práci - porovnat obě verze z opačných pólů tehdejšího politického uspořádání světa). Mimochodem, ty bonusové materiály na DVD jsou více než zajímavé. A konečně k samotnému filmu - ukažte mi jiný ĆESKÝ film, ve kterém najdete takto jedinečnou atmosféru napětí, nevyvolaného přemírou akce (ano, kritici mají pravdu, na palubě Ikarie se toho opravdu moc neděje). Ze zahraniční produkce lze připomenout jedině legendární Planetu opic, jejíž myšlenky (jakkoliv o pět let později) připomínají toto geniální Polákovo (v americké verzi Jack Pollack) dílo. ()
Galéria (36)
Zaujímavosti (44)
- Spoločnosť American Pictures International, ktorá vytvorila anglicky hovorenú verziu, tvorcom i hercom podivne upravila mená. Americkí diváci čítali v titulkoch Dana Meredith (Dana Medřická), Irene Kova (Irena Kačírková), Rodney Lucas (Radovan Lukavský), Otto Lack (Otto Lackovič) či Rudolph Dial (Rudolf Deyl). Autor scenára Pavel Juráček sa premenil na Paula Jurišta a režisér Jindřich Polák dostal meno Jack Pollack. (Raccoon.city)
- Nákladné dekorace velkorysých interiérů kosmického korábu byly využity i v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa. (hippyman)
- Scéna, při které leze člen posádky ve skafandru šachtou, se natáčela uvnitř vysílače Cukrák. (kowalski)
Reklama