Duša

„Duša” vskutku taktne upozorňuje predovšetkým detského diváka, ale i takého dospeláka, tiež, najmä na to, aby mal skrátka vždy oči na stopkách, a k tomu uši nastražené, lebo ináč zrejme hrozí presne to, čo sa bohužiaľ menším nedopatrením stalo kantorovi hudobnej výchovy, inak zapálenému jazzmanovi, Joeovi Gardnerovi, v New Yorku, pričom, viac-menej, si za to mohol celkom sám. Ak je, dajme tomu, hocaký človek, neuveriteľne ponorený do telefonovania na takom (ne)obľúbenom smartfóne, počas čoho ešte i z miesta na miesto, chodí, tak si priam koleduje napríklad o to, že rovno do otvoreného kanála vhupnúť kľudne môže, keď si predtým dokonca ani okolie okolo seba vôbec nevšímal, pretože sa síce naprosto skvelé novinky dopočul, no i napriek tomu, strašne nepozorným bol, čím sa automaticky takmer (i)hneď na druhý svet prehupol, to jest niekde medzi životom až do danej fázy pred smrťou. Odteraz samé trampoty má, pokiaľ sa znovu do normálu dá, s čím mu uväznená duša pomáha, ktorá sa svojich ideí (ne)domáha... / Aktuálna pixarovka od Petea Doctera, nebola tak úplne mojou šálkou kávy, a už ani pomerne dlho nebýva, ak nepočítam zopár výnimiek. Väčšinou som sa, ako už veľký corgoň, pri nej strašne nudil. Zbytočná prekombinovanosť scenára ma čoraz viac od nej odrádzala, až sa stala pomaly (ne)stráviteľnou. Na jedno pozretie, asi áno, no so všetkým vypätím síl ! Aspoň, zaujímavá hudba od tandemu Reznor/Ross. Ani perfektná animácia s výpravou, hneď negarantuje, že by som mal byť potom vari nadšený ?! Jednoznačne - najslabší kus od režiséra. Pri pozeraní animáku som mával pocit, ako by som (z)jedol akýsi nevydarený guláš ! (07.01.2021)

Animákům nefandím skoro stejně jako zločinecké a gaunerské Fialově vládě. Jazz taky nemám dvakrát v lásce, ale pořád lepší než poslouchat Fialu, kterak vysílá signály. Tomuto animáku se však docela hezky podařilo spojit příjemný příběh s velmi dobrým hudebním podkresem. Moc se mi líbila i animace (zejména hudební nástroje), avšak pouze animace světa lidí, nikoli světa duší. Příběh má ve finále velmi hezkou myšlenku, ale kráčí k ní zbytečně klikatou cestou plnou nevydařeních vtípků a nudných pasáží, kdy mě kupříkladu nebavila kompletně celá pasáž odehrávající se ve světě duší a bohužel dostala hodně prostoru. Zcela jsem zde postrádal také humor. I přes zmíněné nedostatky se však jedná o jeden z těch lepších animáků, které jsem doposud viděl. [74 %] (13.05.2022)

U Pixaru ví, jak diváky zaujmout, pobavit a zároveň dojmout a Duše je dalším názorným příkladem toho, že "lampičkové" studio umí naservírovat vskutku oDUŠEvnělé kousky. Z technického hlediska jde o dechberoucí audiovizuální podívanou, oplývající úžasně vypiplanou animací a nádherným soundtrackem. Oceňuji výtvarné ztvárnění světa duší a jeho rozličných charakterů - od čerstvě zrozených dušiček, přes (J/T)erryho, až ke smutně děsivým ztraceným duším, které mi připomínaly postavy z Miyazakových animáků. Pete Docter vdechl život (a duši) dalšímu originálnímu světu, jenž v určitých momentech evokuje jeho předešlý snímek V hlavě, a přesto je v mnohém jiný. Příběhově se jedná o nadmíru vyspělý snímek, který se zaobírá smyslem našich životů a jejich samotnou podstatou, která rozhodně není předem daná. V hlavě a Coco mě sice chytly za srdce o maličko víc, přesto si však Duše ode mě to plné hodnocení zaslouží. (01.01.2021)

Na nepřímé pokračování špičkového animáku V hlavě jsem se dost těšil. Před pěti lety se totiž týmu kolem Petea Doctera podařilo nejen představit standardně chytlavý a dojemný příběh, ale i překvapivě názorně a rozumně představit řadu principů, na kterých náš mozek funguje. Od ponoru ještě o kousek hlouběji tedy nebylo třeba očekávat nic menšího než animák roku. Jenže vysoká očekávání se nenaplnila. Nechám stranou úvahy nad podivně seriózním konceptem, jenž pro málokteré prepubertální dítě bude dostatečně atraktivní; z pohledu dospělého diváka jsem totiž dostal příjemně vážný kus, který však na položení hutných otázek reaguje pouze velmi vlažnými a nepřekvapivými odpověďmi. Jako by Docter a spol. vlastně neměli co říct, ale přesto se chtěli pustit do už jednou úspěšně proplavaných vod. Pixar samozřejmě stále dokáže mnoho nabídnout – povedený dabing (Richard Ayoade!), skvělou hudbu mísící oduševnělé plochy Trenta Reznora a Atticuse Rosse s chytlavými jazzovými mezihrami, a nakonec i epicky působící, přestože trochu jednotvárně promodralý vizuál. Napětí se daří budovat, přestože málokterý zvrat překvapí a výsledné poselství sice pohladí, ale rozhodně vás nedostane do emocionální či myšlenkové bouře. Dospělejší tvář Pixaru neurazí, ale i v souvislosti s velkými očekáváními u mě převládá lehké zklamání. (22.05.2021)

Trailer ma nezaujal, ale predošlé Docterove animáky ma nadchli, tak som dúfal, že to dobre dopadlo. Ale vôbec ma nebavila zápletka. Pripadalo mi to neskutočne nezáživné. Humoru alebo nejakej originálnej hravosti tu je minimum. Zdá sa mi, že sa Pixar už len opakuje. Už len čakám kedy urobia animák aj o tom, že aj spermie majú dušu. Chcelo by to už konečne nejaký nový koncept. 5/10. (03.01.2021)