Bobby Deerfield

Neslyšící spoluobčané se v tomto filmu nemusí spoléhat jen na titulky. Vše podstatné se totiž odehrává v očích Al Pacina a v chování Marthe Keller. V těch velkých hnědých očích, které říkají Al Pacinovi pane je totiž všechno, otázky, údiv, radost, obdiv i láska. V chování Marthe Keller je zase jasné poselství, že každá vteřina našeho života je mimořádná, protože nikdy nevíme která vteřina bude ta poslední. Film, co se mě zaryl do kůže, se scénama, které se mě zaryly do srdce. Nikdy bych neřekl, že i během focení ve filmu mě zvlhnou oči, nikdy bych neřekl, že lze udělat poetický záběr na prázdnou závodnickou dráhu a přitom cítit jak moc energie a adrenalinu má ta dráha v sobě, ale především bych nikdy neřekl, že mě nebude mrzet, že film není ze závodního prostředí jak napovídá plakát či komentář uživatele Radyo a že naopak budu rád, že je "jen" o lidech, pocitech, emocích, o životě a o smrti, tak jak napovídá komentář uživatelky Kleopatra. (13.01.2008)

Příběh o zvláštním setkání dvou lidí není nijak fenomenálně zpracovanou romancí, ale už jen kvůli Al Pacinovi musím udělit čtyři hvězdičky. Jako Bobby Deerfield je okouzlující a vysoce převyšuje samotný děj. Ty jeho husté, černé vlasy, hluboké oči a pohled, smyslné rty a vůbec všechno na něm, mě připoutalo k obrazovce a dvě hodiny filmu uběhly jako voda. V několika chvílích byly záběry na jeho tvář a pohled tak nádherné a mlčenlivé, že jsem měla pocit, že už se dále nedokážu dívat:) Tady mě prostě dostal a je to hlavně on, kdo Bobbyho táhne dopředu. Vydařeně je však ztvárněn jeho vztah s dívkou v podání Marthe Keller. Občas dialogy sice zaváněly kýčem, ale jinak mě jejich rozhovory upoutaly. Už jen kvůli tomu všemu nemohu hodnotit méně. (24.04.2011)

Doják se skvělým Pacinem v hlavní roli. Rozhodně to není klasický romantický film, vlastně je tak jiný jak jen to jde. Seznámení a vůbec celý vývoj vztahu je tak neuvěřitelně divný, že to možná některý divák nesnese (moje mamča prohlásila, že cituji: "ta ženská je divná"), ale právě to mě pohltilo, stejně jako spousta drobností, které z celého snímku vystupují. - Klíček. Klíček. Klíček prosím. - Jede to bez klíčku. (15.01.2011)

Bobby Deerfield je automobilový závodník, který každou chvíli na okruzích riskuje svůj život, Lillian Morelli je záhadná žena, jenž nečekaně vstoupí do jeho života a která jej konfrontuje se smrtí, jak ji doposud nepoznal. Tenhle snímek je hodně působivá lovestory, neobvyklá, zajímavě natočená a vůbec po všech stránkách skvělá! Al Pacino podává jako vždycky famózní výkon - není divu, vždyť byl v polovině 70. let v té nejlepší formě (Kmotr, Strašák, Serpico, Psí odpoledne...). Výborná je i režie a především hudba. Film nabízí několik velmi silných momentů, např. scéna v nemocnici nebo v závěru scéna s fotografováním - ale to je jen namátkový výběr, protože Bobby Deerfield je velmi silný jako celek. Zdá se mi, že BD je kapku nedoceněný Pacinův film - např. na imdb má hodnocení pouhých 5,2 - zbytečně, protože tento film je opravdu zajímavý a skvěle natočený, bez patosu i zbytečných příkras. Docela by mě zajímalo, jak by se s rolí Lillian vypořádala Catherine Deneuve, která o ni hrozně usilovala. Marthe Keller totiž Lillian zahrála opravdu výborně. (02.10.2006)

Přiznám se bez mučení, jo bulel jsem jak želva. Al Pacino zase mile překvapil, tady hraje závodníka Formule 1, který se vyhýbá jakékoliv zodpovědnosti a je tak trochu citově rezervovaný. Jenže pak se objeví ona - Lillian, žena která ho nepřestává udivovat a která zpřehází jeho dosavadní život naruby. Trochu to zavání červenou knihovnou, ale opak je pravdou, je to hlavně o tom, že člověk by si měl užívat každou vteřinu svého života... Největší zásluhu na tomto filmu mají AL PACINO A MARTHE KELLER, tak tohle si kdykoliv zopakuju.100% (27.05.2007)