Bobby Deerfield

"Musí to být nuda, kroužit pořád dokola." Dříve to nuda nebývala, ale od chvíle, kdy začala technika vítězit nad řidičskými schopnostmi, se na Formuli 1 nedá dívat. Bobby Deerfield se však po dráze řítil za časů, kdy pilot byl důležitý, bezpečnostní prvky mizivé a smrt všudypřítomná. Jenže tady toho Bobby moc nenajezdil, spíše toho nařečnil a nakoukal se zvídavou Lillian a na mě to bylo příliš rozvleklé. Ono to sice nebylo špatné, ale já na umělecké hry očí moc nevěřím a tak bych se radši podíval na pořádné závody na starém 23 km dlouhém Nürburgringu. (19.05.2016)

Zklamání - velké! Co to jako je? Ukázka toho, jak z úžasného námětu servat všechno to zajímavé a udělat z toho nudný, nic neříkající "doják"? Kam se poděla ta Lillian z knihy? Ta neuvěřitelně poetická a famózní postava, ze které sálá světlo na všechny strany a která okouzluje muže svým neodolatelným šarmem? Marthe Keller nejen že není nijak hezká, ona snad má jen jeden výraz v tom svém (nemůžu jinak) ksichtu! Tupé překvapení - nebo co to na diváka bez přestání zkouší. Proč vlastně umřela? Kdo ví. To režisérovi asi nepřišlo podstatné! Hlavně že ji Pacino mohl na smrtelné posteli držet 10 minut za ruku. Co se Pacina týče, je tím jediným dobrým na celém filmu (i když i on si mohl ušetřit místy až trapné pěvecké výstupy). Prostě nuda! Remarque se musí obracet v hrobě. (30.04.2009)

Každému, kdo nejen ve studentských letech zbožňoval Nebe nezná vyvolených jako já, se musí nevěřícně protáčet panenky. Je až trestuhodné jakkoliv spojovat knihu překypující křehkými emocemi s tak nevýrazným filmem. Z vzájemné chemie ústřední dvojice na mě nepřeskočila ani jiskřička a mé sympatie k tomuto páru nevystoupily ze stínu nezájmu. Musím však uznat, že se tvůrcům podařilo najít v podobě Anny Duperey Lillian jak jsem si ji přibližně představovala. Smůla jen, že ji neobsadili do té správné role. Naproti tomu romantické nasnímání evropských měst a krajiny bylo příjemným pohlazením. (22.06.2012)

Tak jsem si Bobbyho Deerfielda vyhledala po mnoha letech se zvědavostí, jak na mě bude teď působit. Je to dobrý film, ale mě nechává jaksi citově chladnou, což by u romance tohoto typu asi být nemělo. Může za to nejspíš postava Marthe Keller - i když chápu, že smrtelně nemocná mladá žena má nárok na určité nestandardní chování, mně byla prostě protivná. Tento film má pro mě dva silné momenty. Je to jednak rozdílný přístup ke smrti mezi automobilovým závodníkem, který dobrovolně denně riskuje život, a ženou, která dobře ví, že to má takříkajíc "za pár", a potom zjištění Bobbyho, že není až taková hvězda, jak si myslel, a že dokonce existují lidé, kteří o něm nikdy neslyšeli. Jinak souhlasím s Limou, že Bobby mohl být klidně lyžař. Myslela jsem, že bych film nabídla svému motoristickému synovi, ale asi by mě s tím vyhodil. (23.10.2006)

Přiznám se bez mučení, jo bulel jsem jak želva. Al Pacino zase mile překvapil, tady hraje závodníka Formule 1, který se vyhýbá jakékoliv zodpovědnosti a je tak trochu citově rezervovaný. Jenže pak se objeví ona - Lillian, žena která ho nepřestává udivovat a která zpřehází jeho dosavadní život naruby. Trochu to zavání červenou knihovnou, ale opak je pravdou, je to hlavně o tom, že člověk by si měl užívat každou vteřinu svého života... Největší zásluhu na tomto filmu mají AL PACINO A MARTHE KELLER, tak tohle si kdykoliv zopakuju.100% (27.05.2007)