Bobby Deerfield

Některé filmy vyvolávají s odstupem času jen nostalgickou vzpomínku nebo uzardění nad dávným nadšením, některé spolu s vámi zrají jako víno. Se mnou takhle uzrál Bobby Deerfield, který mě nadchl už před drahnou spoustou let. Teď se mi znovu před očima odvíjel film, jehož některé detaily se mi přímo zatesaly do hlavy jako třeba Bobbyho sen, kde sedí v závodním voze na startu a dožaduje se snovým hlasem: "key, key, key" nebo když Anny Duperey políbí vždy před závodem rukavice. Nebe nezná vyvolených jsem četla, tehdy to byl kult, ale film je tak hrdě svébytný, že jsem na knihu od Remarqua ani nepomyslela. V jemně plynoucím příběhu dvou lidí, kteří jsou z úplně jiného světa i těsta a přesto se zamilují, nenajdete jediné klišé, jedinou podbízivou frázi a to je při jeho tragičnosti na poklonu. Snad je to Kellerové aristokratickým chladem, snad Al Pacinovou schopností měnit cukr v uvěritelné lidské pocity ...... scéna, kdy jsou na výletě, zdrceni, protože už VÍ a fotografuje je kolemjdoucí pár, který NEVÍ ..... k té nemám slov, jen slzy. (11.05.2006)

Bobby Deerfield je melodrama o osudu dvou osamělých lidí, kteří ač jsou povahově velmi rozdílní, dokážou najít jeden ve druhém spřízněnou duši. Herecký výkon mladého Al Pacina je výborný, ovšem dvě hodiny jsou velké sousto a příliš pozvolný děj v mnoha pasážích nudí. I když námět nabízí velmi emotivní látku, film sám o sobě působí dost chladně a moc se mu nedaří diváka citově vtáhnout do děje. (20.03.2006)

Vše podstatné napsal Pavel, takže to zkrátím. Kromě Formule Pacina, který to opět utáhl jako vždy skvěle, cukroušsky, sladce, sexy a tradá, je k sežrání no..Marthe zahrála svou roli tak, že kašlu na všecky trapné blbosti, které mě serou dnes a denně a jede se dál. Bylo tam vše podstatné - rychlé auto, krásný chlap, nedobytná ženská, nádherná krajina, zajímavý příběh, silné scény, výborná kamera, režie a pohoda. No a ještě i sranda, plno neopakovatelných okamžiků a dialogů. Třeba ten o: "Jsou v Newarku teplouši? Ano, vyrábíme je tam. Máme továrnu na teplouše."☺Jedním slovem DESTINY. (13.01.2012)

Přiznám se bez mučení, jo bulel jsem jak želva. Al Pacino zase mile překvapil, tady hraje závodníka Formule 1, který se vyhýbá jakékoliv zodpovědnosti a je tak trochu citově rezervovaný. Jenže pak se objeví ona - Lillian, žena která ho nepřestává udivovat a která zpřehází jeho dosavadní život naruby. Trochu to zavání červenou knihovnou, ale opak je pravdou, je to hlavně o tom, že člověk by si měl užívat každou vteřinu svého života... Největší zásluhu na tomto filmu mají AL PACINO A MARTHE KELLER, tak tohle si kdykoliv zopakuju.100% (27.05.2007)

Jeden z mojich najobľúbenejších románov Remarqua. Keď porovnám knižnú predlohu a čo nám poskytol Sydney Pollack, tak musím povedať, že nebolo to vôbec zlé. Len ten príbeh nie je tak silný ako v tej knihe. Tá choroba, láska, smrť, všetko je silnejšie. Ale to v knihách býva. A určite som si tie postavy nepredstavoval ako Al Pacina, ani Marthe Keller. Inak v jej prípade to bol za dva roky druhý film, kde mala nižšieho partnera, predtým to bol Dustin Hoffman v Maratóncovi. Čo dodať, film nemusí sadnúť každému, pretože je takou červenou knižnicou. Ale to silné posolstvo o krehkosti života tu pretavené bolo. Páčilo sa mi. (20.05.2021)