Čínska štvrť

Roman Polanski umí vytvořit prvotřídní atmosféru dusného tajemna. Pokud k tomu přičtete i výborný scénář, bezchybné herecké výkony (Jack Nicholson snad nikdy nezklame!), podmanivé prostředí a oslnivou hudbu, dostanete jeden z nejlepších filmů v historii kinematografie. S tíživým, ale bezchybným závěrem. (04.11.2012)

U ČÍNSKÉ ČTVRTI jsem si vzpomněl na Hitchcockovo VERTIGO, který má etablovaný nádech jako tento film. Specifická atmosféra, precizní režie Romana Polanskiho, propracovaný scénář a výborná hlavní role Jacka Nicholsona, který táhle celý film. Traumatizující konec dokáže s divákem pěkně zamávat. I love the 70's. (19.11.2012)

Do Chinatownu jsem vkládal poslední naděje, že si umím vybrat ještě film, který mně nadchne, okouzlí a učaruje. Po několika zklamáních jsem si spravil chuť jako kdybych opustil nádražácké bistro a zamířil přímo do Sacheru! Po dobu celé projekce jsem byl přesvědčen, že zůstanu u čtyř hvězdiček, ale po zvážení toho, že na stupnci jedna až deset jsem stále u vrcholu - ať u brilantní režie Romana Polanského, hereckých výkonů Nicholsona a sexy Dunaway, scénáře nebo perfektní hudby, která jen a jen umocňuje skvostný a nezapomenutelný zážitek z neonoir kriminálky - musím dát plný počet, velký jak samo Los Angeles! (14.06.2008)

Nedávno jsem tenhle skvost viděl asi popáté, ale konečně poprvé v širokoúhlém neořízlém formátu (ostuda našich distributorů, že tento jeden z nejlepších filmů 70.let nikdy nevyšel na DVD s čes.podporou). Málokdy se mi stane, že mě film vtáhne do děje tak, jako bych tam byl přítomen. Chinatown disponuje mimořádně hutnou, až tíživou atmosférou sluncem spálených ulic letního Los Angeles 30.let minulého století, kdy pozvolna gradující děj začíná jako vcelku obyčejná noirovsky laděná detektivka, aby pak v závěru přerostla do drama až antických rozměrů. Jacka Nicholsona jsem viděl hrát už v mnoha a mnoha filmech, ale tady v mých očích zahrál svojí životní postavu. To samé lze říct o Faye Dunaway. Hudba Jerryho Goldsmitha se pak místama dotýká až dokonalosti, při jeho melodicky výrazném ´Love Theme´ saxofon nikdy nezněl sladčeji. Při oscarovém udílení tehdy byla silná konkurence (Kmotr II., Skleněné peklo atd.), ale stejně se nemohu zbavit pocitu, že páni akademici tehdy spali, když z 11 nominací přiřkli Polanskimu majstrštyku jedinou sošku - za scenář. Můj TOP 10 film. (03.08.2007)

(1001) Já jsem si říkala, že to je příliš dobré na to, aby jim to vydrželo až do konce. Z dokonalého horečnatého snu jsem se probudila ve chvíli, kdy si to všichni začali slovně vysvětlovat... a bylo to hořké probuzení. Chápu, že chtěl svůj tragický konec, a proti tomu nic nemám, jenom ten způsob, jakým k němu postavy doklopýtají, je oproti předchozímu plynulému mučeníčku prostě neobratný a neuspokojivý. Alespoň čtyřicet procent mého potlesku patří pouze Jerrymu Goldsmithovi. (22.03.2019)