Krajina Nomádov

„Kočovná krajina” sa opäť začala dostávať na výslnie, a to najmä počas hospodárskej krízy od roku 2008, keď množstvo fabrík skončilo s výrobou, tým pádom ľudia automaticky prišli o prácu, súčasne i prestali splácať hypotéky, čiže sa jedného, slnečného dňa, ocitli úplne "bez bývania" , to jest vo veľkom sa rozšírili tzv. „mestá duchov” , ako aj mestečko Empire v Nevade ! Šesťdesiatnička, protagonistka Fern, je zrejme jednou z nich. Podaktorí, ak sa nechceli ocitnúť rovno na ulici, čím by sa povedzme stali takmer (i)hneď bezdomovcami, zvolili si radšej inú alternatívu, a to bývať buď v dodávkach, alebo v karavanoch, tým si v podstate zabezpečili o niečo komfortnejšiu existenciu, ale byť neustále kdesi na cestách, bez poriadnej istoty, iba so samými, príležitostnými brigádami, trebárs v Bezosovom Amazone, kde sa musí naozaj makať o stošesť, no keďže sú novodobí nomádi väčšinou v pohybe, tak sa nikde ani extra dlhšie nezdržia, no iba žiť z lásky, sa napokon asi nedá, a tak sa musia o sebe postarať, ako sami najlepšie vedia... ? Postava Fern si taktiež pôjde čochvíľa sama vyskúšať, ako vlastne obstojí v (a)typickom štýle života, že aspoň spozná prírodu, ale či sa vôbec ešte vráti do normálu, na ktorý má ináč i niekoľko príležitostí, tak to nie je vonkoncom isté ? / A to je asi i najväčší tŕň celého „road movie,” pôvodom čínskej režisérky Chloé Zhaovej, ktorá podľa americkej novinárky Jessicy Bruderovej, spísala adaptovaný scenár, ktorý si zaručene upravila podľa svojho gusta, a ako tak následne pozorujem, zároveň aj produkuje a strihá nožničkami (osobne by som niektoré nudné pasáže povystrihoval), čiže má absolútnu kontrolu nad projektom, no i napriek tomu paradoxne ponúka akosi príliš zromantizovaný pohľad do komunity kočovníkov, ktorý určite nie je taký jednoduchý („funguje to v reálnom svete zrovna tak, že ak sa nomádovi pokazí dodávka, tak zavolá sestre, či bratovi, aby požičali peniaze na opravu, a už je vari po všetkých starostiach ? To si protirečí, takto to nemôže skrátka fungovať” ?), ako sa výsostne snaží prezentovať... Na druhej strane ale podáva veľmi zaujímavé obsadenie, zložené z filmových hercov, Frances McDormandovej s Davidom Strathairnom, kde má herečka zväčša prispôsobený rovnaký výraz strhanej tváre, podľa mňa to asi tentokrát nie je na Oscara, a k tomu aj z veľa nehercov, čo je samotné jadro autenticity. Tým sa zdvíhajú percentá. Čo by som chcel naopak ešte skritizovať, je kvantum kratších, epizódnych scén, teda len máloktorá, je viac zapamätania hodná, žiadna sekvencia sa mi hlbšie nevryla do pamäte, keďže sa ani nenakrútila ! Zase by som pochválil dialógy medzi postavami, ktoré sú ako zo skutočného života, to je neprikrášlené. Zaujala ma aj forma, ako je nakrútený, práca kameramana Joshui Jamesa Richardsa, stojí za zmienku. Summa Summarum: Od filmu som očakával najmä to, že budem naň potom v dobrom spomínať, no to sa asi nestane. Repete v takejto podobe už viac krát nehrozí. Síce má svoje kvality, len potenciál nebol tak využitý, ako by si zaslúžil. Počkám si, pokým bude mať niekto väčšiu odvahu a chuť ísť priamo do centra problematiky. (24.02.2021) (menej) (viac)

Kniha Nomadland: Surviving America in the Twenty-First Century od Jessicy Bruder z roku 2017 pojednává o fenoménu starých Američanů, kteří cestují zemi jako nomádi, nebo též kočovníci. Tato kniha spadá do literatury faktu a těžko by se dalo čekat, že by se z takové knihy dal zpracovat celovečerní film. Ale stalo se. Samotná herečka Frances McDornand společně s producentem Peterem Spearsem získala práva na knihu ještě v roce vydání a poté, co se McDormand tolik líbil film režisérky a scenáristky Chloé Zhao Jezdec, rozhodla se oslovit právě jí. Zhao na spolupráci kývla a ve výsledku dodala jeden z nejlepších filmů minulého roku, který nejen zařídí, že bude Frances McDormand bojovat již o třetího Oscara za nejlepší ženský herecký výkon, ale definitivně dokáže, že je Chloé Zhao jednou z nejtalentovanějších režisérek současnosti, která v nadcházejících letech určitě světu nadělí další výborné filmové zážitky. Země nomádů je výborný film. Do velké míry Země nomádů chvílemi skutečně působí jako autentický dokument, který skutečně zachycuje život moderních kočovníků. A do jisté míry to tak i vlastně je. Frances McDormand a její herecký kolega David Strathairn jsou totiž ve snímku jedinými profesionálními herci, přičemž jednotlivé členy komunity nomádů hrají skuteční nomádi a dokonce jsou i stejně pojmenováni. Významnou roli tu má i Bob Wells, youtuber, který propaguje žití v obytných vozech. Pro postavu Fern v podání Frances McDormand se po tragické smrti manžela a ztrátě zázemí stává cestování po Americe novým životním směrem, přičemž cestou potkává různé nomády, zjišťuje, že není samotná, která se cestováním po Americe snaží zalepit bolestivé rány a přesvědčuje se o tom, že dost možná ohledně některých věcí nikdy neuplyne dost času. A celou dobu je to neskutečně emocionálně silný, herecky naprosto fantastický a vizuálně neskutečně nádherný. Po svém předchozím snímku Jezdec Chloé Zhao nadále dokazuje, že má naprosto pod palcem výtečnou vizuální stránku, ale zároveň se krom vizuálu může opřít i o silný scénář. I tentokrát s kameramanem Joshuou Jamesem Richardsem společně stojí za nádhernými panoramaty, výtečnými táhlými záběry a především naprosto vypulírovanou vizuální stránkou. Na ten film se jednoduše krásně kouká, od začátku do konce si drží vrcholnou vizuální stránku a celkově je vidět, že si někdo dal s vizuálem strašnou práci. A stálo to za to. Zároveň jde o film s dokonalým scénářem. Film, který geniálně staví na následcích ekonomické krize, konverzace mezi postavami mají tu správnou sílu a především se výtečně pracuje s hlavní hrdinkou. Konverzace s Bobem Wellsem je naprosto srdcervoucí, především i proto, že Wells v ní vlastně mluvo o svém vlastním traumatickém zážitku. Země nomádů není vyloženě tragickým příběhem a především celá stavba příběhu opravdu spočívá čistě v cestování z místa na místo a konverzacích o různých věcech s různými lidmi. Jenomže právě zde se ukazuje síla samotného scénáře. Scénáře, kde skutečně prim hraje autentické zachycení prostředí nomádů a následném zachycení pozitivních i negativních aspektů v kůži nomáda. V tomhle ohledu se naprosto výtečně podařilo zachytit aspekty předlohy, která spadá do literatury faktu a zároveň Zhao zapojila postavu Fern, která se společně s divákem se světem nomádů seznamuje a stává se jeho součástí. Síla scénáře Zhao tak ve finále tkví právě v tom, že tenhle moderní western výtečně představuje cestu jedné zlomené ženy, která ale dost možná ani nemá cíl. Frances McDormand naprosto sebejistým výkonem dokazuje, že nadále patří mezi nejlepší herečky současnosti a její klidný a přesto naprosto emocionálně procítěný výkon je prostě něco neskutečného. McDormand nehraje postavu, která by vyloženě volala po divákově empatii, přesto má pouť hlavní hrdinky naprostou sílu a člověk vlastně snadno pochopí, proč je pro ní nový začátek zcela obtížný a nový styl života je pro dost možná jedinou spásou. Vztah s postavou Davida v podání Davida Strathairna možná působí nadějně, postava Fern ale pořád žije se zlomeným srdcem, které dost možná jen tak už slepit nepůjde. McDormand bude za pár měsíců za tenhle silný herecký výkon, jehož síla není ve vyložené expresivnosti bojovat o třetího Oscara a vlastně bych jí ho skutečně přál. Nadále totiž dokazuje, že patří mezi nejlepší herečky a její ztvárnění v Zemi nomádů zcela určitě patří mezi nejsilnější herecké výkony minulého roku. Ovšem Země nomádů je sám o sobě velmi silný zážitek. Pro mě osobně představuje Země nomádů společně s Tenetem nejsilnější filmový zážitek roku 2020 a naprostým právem jde o držitele mnoha ocenění, kterému osobně budu fandit i na předávání Oscarů. Zcela určitě jde totiž o film s neskutečným přesahem, výtečnou formální stránkou a vynikajícím výkonem McDormand. Třešničkou na dortu je líbivý soundtrack Ludovica Einaudiho, který už tak vysoké kvality Země nomádů posouvá ještě o kousek dál. V mých očích zcela jednoznačně mistrovské dílo, které dokazuje, že nám Zhao velmi pravděpodobně do pár let ještě předvede velké věci...... (17.02.2021) (menej) (viac)