Obušok, z vreca von!

Jedna z prvních kombinací animace a hraného filmu Československu. Krásně barevné, chytlavá píseň, kterou si i dnes prozpěvujeme s generacemi mladšími a to, že zlo má být po zásluze potrestáno. Taková škoda, že tenhle obušek je jenom v pohádce! Ten film jsem jako dítě prostě milovala, hlavně pana Smolíka. On byl ten symbol dobra a lásky v každé pohádce a dalo se mu věřit. (29.08.2017)

Dvě dobré scény, mlácení hostinského kouzelným obuškem a ta s imaginární jitrnicí, (ne)dělají dobrou pohádku. Pešek s Beyvlem mírně přehrávali, ale to by nebylo to nejhorší. S touhle klasikou se tak úplně nebavím. O dobré pohádce mám poněkud jiné představy, ale netřeba být zlý na klasiku české kinematografie. 60% (24.12.2011)

Včera jsem viděl zase po delším čase s potomstvem tuto pohádku a opět jsem si potvrdil, že z filmových pohádek je to u mně stále ta co patří mezi ty slabší. Samozřejmě neexistující jitrnice i ten animovaný obušek z hlediska uměleckého byly super, ale jako dítě jsem na pohádku nahlížel jinou optikou. Coby děcko mně ten kreslený obušek moc nebral, neseděl mit am jako cosi rušivého a naopak mně štvalo, že tam nelétá skutečná sukovice. Největší problém jsem měl ale s hercem Peškem. Ač ho mám jinak velmi rád a ctím jej jako pana herce, tady mi prostě nesedl. Už jen ten jeho podle hrnce provedený účes navíc blonďatý, ty červené tváře a ten ,,obrozenecký'' ohoz... prostě se mi celý těžce nelíbil. A když se vám hlavní kladný hrdina nelíbí, může být hodný stařeček Smolík sebemilejší, ale se závěrečným hodnocením to moc nezmůže. Alespoň , že film obohatil svět filmových písniček o jednu dnes už klasiku - ,,Já s písničkou jdu jako ptáček''... Dávám tedy za tři klarinety. * * * (31.03.2018)

Jak jsem viděl tuhle pohádku jako malý: Když mě maminka varovávala před zlými pány, co lákají děti na bonbóny, tak jsem si je představoval stejně jako Peška s tím jeho podivným účesem a úsměvem... Přesto mi ho bylo hrozně líto, jak k němu mohl být hostinský se svými hosty tak krutý?...Pešek jedl tu neviditelnou jitrnici tak přesvědčivě, že jsem myslel, že ji na talíři doopravdy má... Takže mi pak připadalo nehezké, že onomu stařečku na mezi dá pouze chleba a maso si schovává pro sebe... Obušek s obličejíkem vypadal tak roztomile, mi ho bylo líto, že musí trávit 99% svého života v tmavém pytli a užije si vzduchu jen tak zřídka...No a teď po zhlédnutí v dospělosti se přidávají další věci. Ta pohádka je prostě od základu špatně, učí děti pasivitě a, kdybych ten termín používal, řekl bych přizdisráčství (to slovo nemám rád, protože a) zní nechutně b) vykonávání potřeby u zdi mi naopak připadá velice fikané, alespoň na člověka nefouká a nepůsobí na okolí jako exhibicionista). To sakra nemohl Pešek vzít do ruky klacek, na sebe zodpovědnost, a tomu zlodějskému hostinskému napráskat sám? To si musel jít vyžebrat k dědovi do té doby nevídanou automatickou, nebo spíš robotickou zbraň a pak se za ni schovávat? Zajímavost: Na tuhle pohádku nemám špatné vzpomínky jen já, ale ani před takovým Fredem Zinnemannem její název nevyslovujte. Kvůli ní totiž platil tučnou pokutu a seděl dva dny ve vězení, protože při jejím promítání roztřískal zařízení kina, když si uvědomil, že je se svými maximálně deset minut dlouhými nudnými záběry ve filmu V pravé poledne v porovnání s Pleskotem ubohý břídil . (26.12.2014)

Já jsem toho Peška nikdy moc nemusela, ale jo... pohádka je to hezká, obušek mě jako děcko fascinoval a neviditelná jitrnice mi voněla i přes televizní obrazovku. Měla jsem teda období, kdy mě tahle pohádka srala a vyhýbala jsem se jí jak cigán práci, nicméně pak přišla stařecká demence a zase "Obuška" snáším bez alergické reakce. 70% (09.12.2009)