Obušok, z vreca von!

Mít tuhle hračku, nebál bych se zkouškového a ty kozy na městských úřadech by dostaly co proto. Bohužel tahle hračka zůstala beznadějně zahrabána v 50. letech, kdy nám Kléma chodil na hrad a k budování vlasti se roztáčely míchačky s betonem na plný kule. Celkově trochu unylá pohádka s nesympatickým Peškem, ovšem díky fantastickému Josefu Beyvlovi příjemně koukatelná. (25.12.2011)

Kouzelná pohádka natočená v dobách největšího >kulturního temna< dodnes kdykoli mile potěší, mimo jiné dnes už lehce ujetou >hlubotiskovou< barevností. To si člověk hned tak pípne jak ten ptáček... :-D . . . Čím to, že právě tenkrát, v padesátých a šedesátých létech vznikly ty nejlepší české filmové pohádky...(?) Možná i proto, že to jejich poselství se neslo v PŘÍBĚHU a tehdejší skuteční umělci nepotřebovali pouhým šaškováním a pitvořením zakrývat povrchnost, hloupost a neumětelství, jako ty dnešní celebřitní hvězdičky... (06.07.2006)

Jak jsem viděl tuhle pohádku jako malý: Když mě maminka varovávala před zlými pány, co lákají děti na bonbóny, tak jsem si je představoval stejně jako Peška s tím jeho podivným účesem a úsměvem... Přesto mi ho bylo hrozně líto, jak k němu mohl být hostinský se svými hosty tak krutý?...Pešek jedl tu neviditelnou jitrnici tak přesvědčivě, že jsem myslel, že ji na talíři doopravdy má... Takže mi pak připadalo nehezké, že onomu stařečku na mezi dá pouze chleba a maso si schovává pro sebe... Obušek s obličejíkem vypadal tak roztomile, mi ho bylo líto, že musí trávit 99% svého života v tmavém pytli a užije si vzduchu jen tak zřídka...No a teď po zhlédnutí v dospělosti se přidávají další věci. Ta pohádka je prostě od základu špatně, učí děti pasivitě a, kdybych ten termín používal, řekl bych přizdisráčství (to slovo nemám rád, protože a) zní nechutně b) vykonávání potřeby u zdi mi naopak připadá velice fikané, alespoň na člověka nefouká a nepůsobí na okolí jako exhibicionista). To sakra nemohl Pešek vzít do ruky klacek, na sebe zodpovědnost, a tomu zlodějskému hostinskému napráskat sám? To si musel jít vyžebrat k dědovi do té doby nevídanou automatickou, nebo spíš robotickou zbraň a pak se za ni schovávat? Zajímavost: Na tuhle pohádku nemám špatné vzpomínky jen já, ale ani před takovým Fredem Zinnemannem její název nevyslovujte. Kvůli ní totiž platil tučnou pokutu a seděl dva dny ve vězení, protože při jejím promítání roztřískal zařízení kina, když si uvědomil, že je se svými maximálně deset minut dlouhými nudnými záběry ve filmu V pravé poledne v porovnání s Pleskotem ubohý břídil . (26.12.2014)

Jémine, docela jsem zapomněl, jak podivný je tohle kousek. Anticharismatický padesátník Pešek nepochopitelně obsazený do role mladého muzikanta, záběry natahované daleko za hranici trapnosti, upocená, přímo lepkavá legrace, nepokrytě obscénní symbolika jitrnic a obušků, docela milá ústřední melodie vydřeněná do totálního omrzení v neadekvátních, těžkopádných instrumentacích, morálně sporné ponaučení (chudák si svou dobrotou vyslouží přístup k neomezeným zdrojům, jen se nejdřív musí naučit nebýt zas tak velký dobrák – a co z toho plyne pro reálný život, kde neomezené zdroje jaksi nejsou k mání a hlavní problém nespočívá ani tak v dělení hodnot, jako v jejich vytváření?)… Ale zas je tam kouzelný dadadědek v potrhlých variacích na ladovské kostýmy, na svou dobu obdivuhodně animovaný titulní hrdina (zvláštní, jak se dialogové postsynchrony někde rozcházejí klidně o vteřinu, ale údery obušku sedí na hudbu jak u Disneyho) a nefalšovaně dojemná scéna „živitel se znemožňuje před svými dětmi“… Dobrá, tak za lepších 50 %. (07.09.2014)

V mládí se mi film moc nelíbil, protože mi jako pohádka přišel zvláštní a pomalý. Myslím, že pohádka byla a je určena spíše dospělým, nakolik to zní divně. Je v ní radost ze života, kterou dokáže člověk ocenit, až když stojí na vlastních nohách, je v ní ono zasuté vědomí, že dobro by mělo mít na konci vždy navrch, je v tom jistá míra imaginace, a líbí se mi, že ani kladná postava není tak kladná, protože nesplní slib a musí se omlouvat. František Smolík jako Pán Bůh je kouzelný a jeho pohádkovou postel a pejska Voříška jsem mu záviděl. Myslím, že Beyvl zbytečně přehrává (jako vždycky, a to i když jako mladší hrál brněnského policistu) a ta kreslená animace mi sem moc nesedí, možná to šlo vyřešit i obyčejnými triky. Ale celkově je to jistá forma pohlazení a oslavy určitého svobodného a nesvázaného způsobu života. (25.11.2018)