Obušok, z vreca von!

„S písničkou jedu jako ptáček, hyjé, hyjé oslíčku. Už mě domů veze můj ušáček, pospěšme si trošičku.“ Starodávna rozprávka so skvelým hercom v hlavnej úlohe – pánom Ladislavom Peškom. Škoda, ale nikdy som si k nej nenašla vzťah. Pesničky boli pre mňa nepríjemne jednoduché a atmosféra okolo tancujúcich dedinčanov prehnane budovateľská. Ak si uvedomíme, kedy film vznikol, klobúk dole za dnes už úsmevné filmové triky (obušok, či lietajúci dáždnik). (27.12.2021)

"Obušok, z vreca von!" či v originále "Obušku, z pytle ven!". Veď už len ten názov je trapný. Ja som túto starú českú rozprávku nikdy nemal rád. Ani ako decku sa mi to vôbec nepáčilo. Myslím, že to je predovšetkým preto, že bol do hlavnej úlohy obsadený slizký buzík Ladislav Pešek. Tento pajác mi bol vždy silne protivný. No a keď začal vyspevovať, že si s písničkou svetom vykračuje ako ptáček, tak som mal chuť mu vytrhnúť tú balalajku, na ktorej brnkal a rozmlátiť mu ju o hlavu. * (22.07.2017)

Erben to asi tak nemyslel, ale krčmár bude asi symbolom zlého kapitalizmu a dedo s oslíkom asi symbol komunistov, ktorí tak radi rozdávali všetko ľudu... každopádne ide o nadčasový príbeh, nie že nie. Len je tak jednoduchý a priamočiary, že aby pôsobil hutnejšie, tak by musela mať táto adaptácia maximálne polhodinku. Pekne farebné, kúzelný Pešek, milý somárik, ale nevidím dôvod, prečo sa k tejto rozprávke vracať aj na ďalšie a ďalšie Vianoce. (25.12.2020)

Obušku, z pytle ven! je sice kraťoučkou podívanou, v níž se toho příliš nestihne stát, její milost a skvělé triky na tak starou záležitost jí u mě leccos odpouští. Rozhodně nepotřebuju nikdy vidět znovu (byť to nedělám ani u oblíbených pohádek), ale jsem rád, že zrovna tímhle příběhem se můžeme v našem šuplíku kinematografie pyšnit. (26.12.2021)

Jémine, docela jsem zapomněl, jak podivný je tohle kousek. Anticharismatický padesátník Pešek nepochopitelně obsazený do role mladého muzikanta, záběry natahované daleko za hranici trapnosti, upocená, přímo lepkavá legrace, nepokrytě obscénní symbolika jitrnic a obušků, docela milá ústřední melodie vydřeněná do totálního omrzení v neadekvátních, těžkopádných instrumentacích, morálně sporné ponaučení (chudák si svou dobrotou vyslouží přístup k neomezeným zdrojům, jen se nejdřív musí naučit nebýt zas tak velký dobrák – a co z toho plyne pro reálný život, kde neomezené zdroje jaksi nejsou k mání a hlavní problém nespočívá ani tak v dělení hodnot, jako v jejich vytváření?)… Ale zas je tam kouzelný dadadědek v potrhlých variacích na ladovské kostýmy, na svou dobu obdivuhodně animovaný titulní hrdina (zvláštní, jak se dialogové postsynchrony někde rozcházejí klidně o vteřinu, ale údery obušku sedí na hudbu jak u Disneyho) a nefalšovaně dojemná scéna „živitel se znemožňuje před svými dětmi“… Dobrá, tak za lepších 50 %. (07.09.2014)