Obsahy(1)
Co vše se odehrává za zdmi našich nemocnic? Jak se k nám pacientům chovají lékaři? Jak se ze zdravého dítěte může stát ležící troska? To vše odhalila skrytá kamera v dalším díle cyklu Infiltrace... Spolu se stížnostmi na léčitele přichází stejnou měrou i stížnosti na péči v nemocnicích a ústavech dlouhodobé péče. Lidé jsou naštvaní na lékaře, na nedostatek jejich času, empatie a na omezenou nabídku. To jsou nejčastější důvody, kdy se pacienti rozhodnou například pro alternativní léčbu. O tom už řeč v Infiltraci byla – v dílu Obchod se zdravím. Výsledkem je zákon o léčitelích a zrušení AKTIPu. Většina nemocných zůstává v péči klasické medicíny a věří, že jejich lékař je plně kompetentní a zařízení, ve kterém léčí, slušně vybavené. Ti, kteří posílají své podněty, jsou vyděšeni z arogance bílých plášťů a nedostatku základních a srozumitelných informací. Dva roky jsme sledovali skrytými kamerami denní realitu v mnoha nemocnicích, ústavech a léčebnách. Už na přelomu roku 2016 a 2017 jsme zaměstnali infiltrátora v jednom z takových center. Po měsíci dobrovolnické práce přišel se zjištěním, že základ problému není v nedostatku etiky, ale v katastrofálním stavu personálního obsazení a nedostatku financí. Přesto jsme další dva infiltrátory poslali do dalších ústavů. Přišli s tímtéž. Mezi tím vším se ovšem ukrývá ještě něco horšího, než prostá arogance a nesrozumitelná komunikace. Jde o fatální pochybení jednotlivců, která nemocnice a jejich zřizovatelé zametají pod koberec. Manažerské a právní krytí lékařů a situací, se kterými by obyčejný člověk se svědomím nedokázal žít. Bohužel, oběti těchto příběhů své zbytky životů žít musejí. Chybí tu kdokoliv, mimo specializovaných advokátů a několika pacientských organizací, kdo by se jich zastal. (Česká televize)
(viac)Recenzie (34)
Pro mě, jako pro rodiče, to byl velmi silný dokument. Mezi lidmi je malé procento psychopatů, kteří nemají empatii s ostatními lidmi a tvory. Vysvětluji si to tak, že neomluvitelné chování těchto "doktorů" a především arogantní "doktorky" dětského oddělení, je právě důklazem jejich společensky patologické psychycké poruchy. Myslím, že minimálně ona by měla jít do vězení na velmi dlouhou dobu, být navždy zbavená atestace a po výkonu trestu kopat v Jáchymově novou díru v zemi. Strašné... ()
Existence tohoto dílu cyklu Infiltrace je, myslím si, důležitá. Zobrazené případy jsou alarmující, možná ne zcela ojedinělé (mám namysli jakýsi nezájem lékaře, který jsme snad každý občas zažili), ale určitě ne (doufám) standardní. Obchod se svědomím, a především pak kamerové záběry krvácejícího dítěte, jsou téměř na hranici lidského chápání. Ta arogance (stran lékařů), neschopnost (stran sester) a bezmoc (stran rodiče) se vryjí pod kůži a nedělají dobře. I když se mi úplně nechce, tak ale musím okomentovat i dokumentární stránku, která je velmi plytká a nebýt těch 3 případů jako takových, tak vlastně není nač koukat. Nevidím nic progresivního, řekl bych, že nechtěnou pointou je démonizace našeho zdravotnictví, což si protiřečí třeba právě s dalším dílem cyklu, kde tvůrci jdou za lékařem pro odborné posouzení jistého doplňku stravy (to jen na okraj). Dokument nemá žádný zásadní přesah, vnímám ho jako rešerši tvůrců, kteří pak své poznatky sestříhali do 52 minut. Na závěr bych se ještě rád pozastavil nad ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Ten úsměv nad záběry, ze kterých jde mráz po zádech... a jeho chladné okomentování, že "tohle by se asi stát nemělo" - to mě vážně dostalo. Jasně, chápu, nechce si srát do vlastního hnízda, ale nikdo ho samozřejmě neobviňuje, že se jedná o jeho chybu (i když částečně systémová je). Doufal jsem v lidštější reakci... ()
Príšerný príbeh. Totálne zlyhanie vraj odborného a plateného personálu v nemocnici, ktorí si žiada externú pomoc záchrannej služby (napriek faktu, že majú ARO), nechá decko vykrvácať, ktoré dokonca samo duchaplne uteká pre pomoc a nepanikári. Je to veľmi smutný príbeh. Tragédiou je, že tí čo ju spôsobili sa necítia vinní a žijú bez problémov ďalej. Však nie, je to iba jeden príbeh/tragédia z mnoho ďalších. Pekne to ukazuje podstatný rozdiel medzi stolovým lekárom a skutočnými profesionálmi. Kde je tá oslavovaná lekárska etika? Načo potom to študujú a chcú robiť? To môžu ísť aj kopať kanály. Niekto sa sťažuje, že toto nie je dokumentaristika, že je to zaujaté, lenže tie druhé strany NEkomunikujú, takže sa skrývajú, kto mlčí, ten svedčí, je logické, že divák si utvorí názor v prospech protagonistov (obetí). Ľudia lekárom dôverujú, oni to študovali a sú za to platení, pacient nemá nad čím rozmýšľať, on sa má riadiť pokynmi lekárov. Kde je ich zmysel pre povinnosť? Zišiel by sa im návrat do totality. ()
O emoce se tady postal samotný život. Provedení je potom vcelku neuchopitelné, co do hodnocení. Lze jen poděkovat za to, že se opět některé věci dostaly na světlo... Trochu z osobnějšího soudku: Jako rodiče mne to asi zasáhlo více, než je zdrávo. Tohle byla opravdu síla a všechna čest klidnému otci z hlavního příběhu. Nedokážu říct, že bych to zvládl tak racionálně, abych se mohl dál starat o rodinu.. Panáka, potřebuju panáka.. ()
Jedná se o docela děsivý dokument, kde vám v mysli utkví příběh, dítěte, které po operaci začalo krvácet a nikdo mu v té nemocnici nedokázal pomoct, kde došlo k selhání personálu v nemocnici. Svým způsobem se jedná o dokumentární horor až z toho všeho lehce mrazí a jde na vás beznaděj. Určitě to není dokument pro slabší povahy (měl jsem i já co dělat). A úplně to nejděsivější na tom je to, že se to vážně stalo a ty záběry, které jsou v tom filmu, tak jsou skutečné. Už z důvodu toho jaké pocity tento dokument vyvolává, nelze hodnotit hůř - 95 %. ()
Galéria (8)
Fotka © Česká televize
Reklama